Šrotovné zřejmě v Česku nebude, ČSSD od něj couvá

Anketa

Využili byste nyní šrotovné, pokud by tato možnost byla k dispozici?

93%

Hlasovalo 205 čtenářů

reklama

Šrotovné, tedy státní příspěvek až 30 tisíc korun na koupi nového automobilu při likvidaci starého modelu, zřejmě v Česku nebude. V minulých měsících za něj bojovala ČSSD, teď od tohoto protikrizového opatření ustupuje.

Sociální demokraté nyní jeho zavedení vzhledem ke stabilizaci poptávky po autech nedoporučují, v budoucnu by se ovšem k jeho prosazování mohli vrátit. Tento instrument by vláda mohla použít například tehdy, pokud by nepokračovalo oživení ekonomiky i poté, kdy se vyčerpají rozpočtové impulzy jiných vlád.

V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to v neděli řekl místopředseda ČSSD a stínový ministr financí Bohuslav Sobotka.

Poslední slovo má vláda

Šrotovné bylo podle Sobotky vždycky jen nástrojem k překonání prudkého poklesu odbytu aut. "My jsme šrotovné prosadili do zákona jako možnost a svěřili jsme vládě kompetenci rozhodnout o jeho zavedení, pokud to bude nezbytně nutné," uvedl Sobotka.

"Jestliže v tuto chvíli se ten trh bude vyvíjet kontinuálním způsobem, není naléhavý důvod, abychom do něj vstupovali ještě s nějakými dalšími rozpočtovými impulzy," dodal.

Ministr financí Eduard Janota se ke šrotovnému staví spíše skepticky. I pokud by kabinet chtěl, v tomto roce by ho již nestihl uvést do praxe. Otázkou je, zda by to mohlo být příští rok, protože ve státním rozpočtu s rekordním schodkem pro něj nebyly vyčleněny prostředky.

Přehledně: Šrotovné schváleno. Ale na vrakoviště se ještě nehrňte - čtěte ZDE

Šrotovné bude 30 tisíc na auto. Sněmovna schválila protikrizový balíček ČSSD - čtěte ZDE

Odstoupení od šrotovací prémie se nelíbí Sdružení automobilového průmyslu (SAP). "Jedná se o zásadní nepochopení funkce šrotovného," reagoval pro ČTK ředitel sekretariátu SAP Antonín Šípek. Šrotovné má totiž podle něj motivovat k vyřazování ekologicky a bezpečnostně nevyhovujících vozidel. Se stejným cílem prý toto opatření používaly například Francie či Německo již před vznikem ekonomické krize. "Jelikož je vozový park v ČR značně přestárlý, jeho obnova má smysl v každém okamžiku," podotkl Šípek.

Poslanecká sněmovna v září přehlasovala prezidentské veto sociálnědemokratického zákona, který v Česku zavedení šrotovného umožňuje. Václav Klaus tehdy svůj krok zdůvodnil tím, že šrotovné je diskriminační. "Upřednostňuje průmysl na úkor jiných sektorů hospodářství a v rámci něj dává přednost krátkodobým zájmům několika silných podniků automobilového průmyslu na úkor jiných odvětví a firem, které nemají tak silné lobbyistické zázemí," uvedl prezident v tiskovém prohlášení.

Schválení zákona přivítali zástupci automobilového průmyslu, podle analytiků by opatření mělo negativní ekonomický dopad a nelze ho ekonomicky obhájit.

Šrotovné zatím bez vyhodnocení

Šrotovné zavedla řada evropských zemí, například sousední Německo i Slovensko, i mimoevropských států včetně USA. Na vyhodnocování výsledků nejen šrotovného, ale i jiných stimulačních opatření v Evropské unii, je podle Sobotky ještě brzy. "Politika národních vlád nebyla ze strany Evropy příliš koordinována," připomněl a jako příklad zmínil právě šrotovací prémii, kterou některé vlády zavedly, jiné nikoliv.

Bývalý ministr financí a spoluzakladatel strany TOP 09 Miroslav Kalousek v Moravcově pořadu uvedl, že k nalévání státních peněz do evropských ekonomik je dlouhodobě zdrženlivý. "V dlouhodobém horizontu to nemohlo mít žádné pozitivní výsledky," řekl. Přesto ocenil určitý stabilizační efekt podpor. "Pomohlo to, byť za drahé peníze, ty dopady rozložit v čase," doplnil s tím, že rozložení dopadů omezilo "společenská pnutí".