Žáček: Zveřejněním seznamu bývalých špionů naplňujeme veřejný zájem

Anketa

Je podle vás správné, že Ústav pro studium totalitních režimů zveřejnil i data narození a fotografie komunistických agentů rozvědky?

ano

45%

ne

55%

Hlasovalo 384 čtenářů

Úřad pro ochranu osobních údajů má pochybnosti o oprávněném zveřejnění některých osobních údajů členů československé komunistické rozvědky, jak to počátkem týdne provedl Ústav pro studium totalitních režimů.

Předseda úřadu Igor Němec proto bude požadovat od ředitele ústavu Pavla Žáčka "objasnění postupu ústavu ve vztahu ke zmocněním, která mu při zveřejňování zákon ukládá". Mluvčí Němcova úřadu Hana Štěpánková bez dalších podrobností řekla, že žádost bude odeslána počátkem příštího týdne.

Archiválie jsou i tak přístupné, tvrdí Žáček 

"Ústav naplňuje veřejný zájem formulovaný zákonem, s povinností připomínat činnost všech těchto složek a jejich příslušníků při formování a udržování komunistického totalitního režimu, všechny využívané formy represe, ovládání, infiltrace a rozkládání společnosti doma i v zahraničí před koncem roku 1989," napsal Žáček v jedné z odpovědí v on-line rozhovoru pro iHNed.cz.

Ochránci soukromí se postupem ústavu začali zabývat kvůli tomu, že zveřejnil na svém webu osobní karty členů československé komunistické rozvědky včetně jejich dat narození nebo fotografií. Kromě jejich působení po únoru 1990, kdy komunistická rozvědka zanikla, ústav v kartách začernil pouze rodné číslo nebo údaje o rodinném stavu.

Nad zveřejněním se ve čtvrtek pozastavil Úřad pro zahraniční styky a informace, tedy česká civilní rozvědka. Podle ní by tento krok mohl negativně ovlivnit zájmy státu a bývalých zpravodajců, kteří pracovali ve službách státu v rizikových oblastech i po roce 1989.

"Nesmíme cokoli před prosincem 89' cenzurovat" 

"Těžko mohou veřejně přístupné archiválie, jenom hierarchicky uspořádané, ohrožovat cokoli ve vztahu k České republice roku 2009," hájí postup ředitel ÚSTR. 

"Nejde o rozvědku demokratického státu. Byly to osoby, které působily v zájmu komunistické ideologie proti našim současným partnerům v NATO (a pochopitelně i dalším státům), které byly v rozsáhlé míře kontrolovány a řízeny sovětským orgány KGB," tvrdil pro iHNed.cz Žáček. Ústav podle něj nepracuje s žádnými materiály po roce 1990, které ani Archiv bezpečnostncíh složek podle zákona převzít nemohl.

CELÝ SEZNAM AGENTŮ NAJDETE ZDE

"Při zveřejňování výsledků své badatelské a dokumentační činnosti nejsme oprávněni cokoliv z období před 29. prosincem 1989 selektovat či cenzurovat. Stejně tak není v kompetenci ústavu posuzovat činnost bezpečnostních složek či jejích konkrétních příslušníků po zániku Státní bezpečnosti," uvedl v prohlášení ústavu jeho mluvčí Jiří Reichl.

Ústav podle něj při přípravě vycházel z odtajněných archivních materiálů spravovaných Archivem bezpečnostních složek, které jsou v souladu s archivním zákonem přístupné badatelům.

"Pokud po sobě komunistická moc zanechala řadu kilometrů vlastní spisové agendy, včetně bezpečnostních složek, je naší povinností se tím zabývat. Myslím si, že je důležité i dnes vědět, kdo byl v jaké roli před rokem 1989 a jaký byl jeho vztah k tehdejšímu režimu," tvrdí Žáček. Podle něho nejde o pranýřování ani o pomstu, ale o dokumentaci toho, jak to v ČSSR fungovalo. Jaké existovaly mocenské mechanismy a jaká byla role jednotlivců v nich.

• Diskuse
• Celkem 175 příspěvků