Obama v telefonátu Fischerovi: Radar nebude, ale věda i další projekty platí

Anketa

Souhlasíte s tahem administrativy Baracka Obamy přehodnotit projekt radaru v Česku?

50%

Hlasovalo 743 čtenářů

reklama

Radar v Česku stát nejspíš nebude, ale například vědecké projekty, na které Američané slíbili přispět, skončit nemusí. Jinak to ovšem dopadne například v Brdech, kde obce už možná počítaly až s miliardou korun vládní dotace jako kompenzaci za výstavbu amerického zařízení. S nimi se nyní mohou loučit.

V nočním telefonátu, ve kterém prezident Obama oznamoval premiéru Fischerovi konec plánů s radarem, americký prezident podle zdrojů HN ujišťoval, že projekty doprovázející radar mají jeho podporu a končit nemusí.

Diplomaté: Měli bychom pokračovat

Čeští diplomaté americkou stranu přesvědčují, že v doprovodných programech má smysl pokračovat.

První dolary jako dík za tehdy ještě plánovaný radar do Česka dorazily už loni. Čeští vědci dostali v závěru roku z Pentagonu přibližně dvanáct milionů korun. Pražská ČVUT podepsala smlouvu o česko-americké vědecké spolupráci. Na vývoj speciálních počítačových programů dostala zhruba pět milionů.

"Umíme vytvořit z obyčejných fotografií trojrozměrný model. Takovou technologii ve světě rozvíjí více pracovišť, nicméně my se dotýkáme světové špičky," popisoval tehdy hospodářským novinám projekt profesor ČVUT Václav Hlaváč.

Během roční spolupráce chtěli Američané české know-how využít i ve vojenském průmyslu.

Obama v noci volal Fischerovi: Radar v Česku nebude. V Evropě jedná delegace - čtěte ZDE

Pět milionů získal také Fyzikální ústav Akademie věd. Ten chce spolupracovat na výzkumu souvisejícím s radarovou technologií s americkou společností Kyma. "Americká firma vyrábí speciální materiály. Budeme zkoumat jejich vlastnosti a výsledky předávat Kymě. Máme na to odborníky a laboratoře," vysvětlil Eduard Hulicius z Fyzikálního ústavu ještě před podpisem smlouvy v polovině prosince minulého roku.

Česko-americkou kooperaci ve vědě a výzkumu předpokládá takzvaná Deklarace strategické spolupráce, což byla jedna z doprovodných smluv k hlavní dohodě o umístění radarové základny na českém území. Deklaraci podepsali v září před rokem ministři obrany Vlasta Parkanová a Robert Gates spolu s dohodou SOFA o podmínkách pobytu Američanů v Česku.

Armáda bez Herkulesů, obce bez dotací

Rozhodnutí nestavět v Česku radar bude však mít dopady i na amrádu. Zatímco dříve říkali její představitelé, že za radar nic od USA nechtějí, v jednu chvíli například požádali USA o pomoc s "modernizací armády". Podle tehdejších informací HN měli Češi z Pentagonu dostat dva letouny Herkules.

Server Novinky.cz ve čtvrtek přinesl zprávu, podle které se nákup letounů zkomplikoval kvůli ceně, neboť vláda Baracka Obamy k ní připočetla další položky.

"Zahrnuli do ceny i ostatní věci a my si to musíme teď vysvětlit," citovaly Bartáka Novinky s tím, že podle ministra se do konce jeho nynější cesty po USA věc vyřeší. Další kolo vyjednávání ho čeká v pátek v Pentagonu, kde má jednat s jeho šéfem Robertem Gatesem.

Vývoj kolem kauzy radar (zpráva pokračuje pod skrolovacím boxem)

Jak systém americké NMD vznikal?

Plán vytvořit systém protiraketové obrany (tehdy označován jako plán "hvězdných válek") oznámil už v roce 1983 prezident USA Ronald Reagan. Základem měly být lasery umístěné na oběžné dráze. S reálnějším projektem protiraketového deštníku přišel prezident Bill Clinton v roce 1993 a jeho nástupce George Bush plán potvrdil. Se zkouškami se začalo v říjnu 1999 a v létě 2006 byl systém ve zkušební fázi aktivován; plně operativní měl dle původních plánů být v roce 2012. Vláda prezidenta Baracka Obamy ale rozhodla projekt protiraketového štítu přehodnotit; výsledky sedmiměsíčního posuzování by zřejmě měly být oznámeny dnes.

Proč systém protiraketového deštníku USA vytvářejí?

Cílem je bránit USA a jejich spojence proti raketám, které mohou nést jaderné, chemické či biologické zbraně. Washington se obává raket zejména ze států jako Írán či Severní Korea, která svými testy mezikontinentální střely přiměla USA již v roce 2006 nedokončený systém aktivovat.

Jak má systém fungovat?

Na zemi bude rozmístěna síť radarových zařízení, která mají v koordinaci se satelity na oběžné dráze zaměřit nepřátelskou střelu a navést proti ní obrannou raketu z některé z vojenských základen. Všechna zařízení má řídit centrála v Coloradu.

Kde jsou dosud umístěna zařízení tohoto systému?

Zatím mají protiraketové radary kromě svého území (Aljaška, Aleuty, Kalifornie, Massachusetts) v britském Fylingdales, na grónské základně v Thule a v japonském Šakiri. Odpalovací místa raket mají na Aljašce a na Vandenbergově základně v Kalifornii, protiraketové střely mají být též na lodích.

Kde měly být další části amerického protiraketového systému?

Strategicky důležitá měla být základna ve střední Evropě, jež měla umožnit kontrolu nad Asií, Blízkým východem a Afrikou. V lednu 2007 požádaly USA oficiálně českou vládu o umístění radaru v Brdech a týž rok v květnu začaly oficiálně jednat s Varšavou o protiraketové základně v Polsku. Loni obě země podepsaly s USA stran těchto základen dohody. Dnes se objevily informace, že USA nejspíš od radaru a základny v ČR a Polsku ustoupí.

Proč USA nyní zřejmě ustupují od vybudování základen ve střední Evropě?

Proti základnám v Evropě se vždy ostře stavěla Moskva, podle níž by základny porušily strategickou rovnováhu a ohrozily její bezpečnost. Pohrozila dokonce, že bude reagovat rozmístěním raket Iskander v Kaliningradské oblasti. Obama ale po nástupu do úřadu letos v lednu zahájil novou fázi ve vztazích s Ruskem, s nímž se mimo jiné v dubnu dohodl vyjednat do konce roku novou smlouvu o snížení stavu jaderných zbraní. Rusko ale dohodu podmiňuje právě zastavením projektu protiraketové obrany v Evropě.

Druhým důvodem přehodnocení budování NMD může být snaha Obamy ukázat vstřícnost vůči Íránu, jemuž americký prezident na jaře nabídl "nový začátek" v diplomatických vztazích a v dubnu na pražském summitu EU-USA řekl, že ustoupí-li Írán od vojenského jaderného programu, nebude nutné budovat protiraketový štít.

Podle některých analytiků může být také důvodem odklonu Washingtonu od evropského projektu úbytek peněz způsobený hospodářskou krizí.

Kolik americký systém NMD dosud stál?

Od poloviny 80. let stála americká protiraketová obrana asi 91 miliard dolarů. Nyní ročně polyká kolem osmi miliard dolarů. Náklady na protiraketový systém v ČR a Polsku americké úřady odhadovaly na více než jednu miliardu dolarů (přes 17 miliard korun).

Jaké jsou náhradní varianty k základnám v Evropě?

Letos v létě představil americký výrobce letecké techniky Boeing návrh mobilního protiraketového štítu, který by byl podle potřeby letecky přemísťován na konkrétní základny NATO a mohl být použit do 24 hodin. Projekt by byl Boeing schopen dokončit do roku 2015.

Rovněž letos oznámil největší světový výrobce raket, firma Raytheon, že vyvíjí novou, pozemní verzi rakety moře-vzduch SM-3 (Standard Missile-3), jež by svým dosahem ochránila Evropu i Izrael.

Rusko už v červnu 2007 nabídlo Spojeným státům využít pro americký protiraketový systém už existující radarovou stanici Gabala v Ázerbájdžánu, kterou má Moskva od Ázerbájdžánu pronajatou do roku 2012. Informace, jež by toto zařízení zachytilo, by Rusko okamžitě poskytlo USA a případně též Evropě. Stanice Gabala monitoruje území Turecka, Iráku, Íránu i Indie. Rusové nabídli Američanům také využití radaru v jihoruském Armaviru, který by měl být spuštěn zřejmě v listopadu.

Nedávno napsal polský list Gazeta Wyborcza, že Obamova vláda zvažuje instalovat protirakety na lodích a na základnách v Izraeli a v Turecku.

Zdroj: ČTK

Středočeské obce z Brdska spíše rozhodnutí Obamy zastavit plány na výstavbu radaru přivítají. Během měsíců, kdy ještě Topolánkova vláda mluvila o poskytnutí dotací, totiž zjistily, že jsou to spíše virtuální peníze. Dosáhnout na ně bylo pro většinu z nich velmi obtížné. A lidé z těchto obcí podle průzkumů veřejného mínění jsou spíše proti výstavbě radaru.

"Já to nepovažuji za svoje vítězství, ale za vítězství všech občanů, kteří se proti tomuto nesmyslnému záměru stavěli," řekl ve čtvrtek serveru iHNed.cz starosta obce Trokavec Jan Neoral. Obyvatelé Trokavce v obecním referendu v minulosti stavbu radaru téměř jednomyslně odmítli.

Autoři: zj, foto: archiv HN