Lisabonskou smlouvu čeká kvůli nespokojeným senátorům ODS další obstrukce

Trochu to připomíná pohádku o kohoutkovi a slepičce, kdy na začátku bylo složité schvalování klíčové smlouvy oběma komorami parlamentu a na konci se očekává definitivní stvrzení této smlouvy prezidentem Václavem Klausem.

Prezident Klaus hodlá o podpisu Lisabonské smlouvy, která definuje nová pravidla fungování Evropské unie, uvažovat až poté, co jí dá kladné dobrozdání Ústavní soud.

Ústavní soudci ovšem žádost o posouzení smlouvy musí nejprve dostat. Skupina senátorů ODS, která smlouvu odmítá a hodlá ji u Ústavního soudu napadnout, uvedla, že stížnost podá někdy na přelomu srpna a září.

Nyní se však zdá, že se tento termín odsouvá a není zcela jasné na kdy.

Senátoři, jímž se Lisabonská smlouva nelíbí, oznámili, že nejprve u Ústavního soudu napadnou novelu jednacích řádů neboli takzvaný zákon o vázaném mandátu. Ten má v návaznosti na Lisabonskou smlouvu zabránit kabinetu v převodu pravomocí na unijní úroveň bez souhlasu obou komor parlamentu.

Sněmovna schválila vázaný mandát vlády - čtěte ZDE

Tento zákon někteří zákonodárci požadovali jako podmínku pro jejich ano Lisabonské smlouvě a Sněmovna ho odsouhlasila počátkem letošního března. I díky tomu pak o dva měsíce později byla Lisabonská smlouva schválena.

Nespokojeným senátorům ovšem vadí, že zákon o vázaném mandátu nebyl schvalován ústavní většinou a obrátí se proto kvůli tomu na Ústavní soud. Jak ČTK sdělil senátor Jiří Oberfalzer (ODS), na vlastní stížnost na Lisabonskou smlouvu se dostane až poté. "Žádost podáme příští týden. Předtím oběhnu kolegy, abychom se všichni podepsali," dodal. Stížnost by, stejně jako žádost na opětovný přezkum lisabonské smlouvy, mohly kromě odpůrců smlouvy z řad ODS podepsat senátorky Liana Janáčková a Jana Juřenčáková.

Přípravy žádosti o ústavní přezkum Lisabonské smlouvy jsou podle Oberfalzra, v závěrečné fázi. Senátor nicméně již koncem července prohlásil, že je realista a nevěří v to, že Ústavní soud prohlásí, že je lisabonská smlouva v rozporu s českou ústavou.

Ústavní soud už loni rozpor smlouvy s ústavním pořádkem neshledal. Podle senátora ústavní soudci uvažují spíše "politicky než ústavněprávně".

Na podpis prezidenta Václava Klause pod Lisabonskou smlouvou čeká celá Evropa. Klaus přitom podpis podmiňuje nejen kladným dobrozdáním Ústavního soudu, ale i tím, jak dopadne na podzim opakované referendum v Irsku.

Lisabonská smlouva vstoupí v platnost až poté, co ji schválí všech 27 členských států EU. V Německu, v České republice i v Polsku sice dokument schválily parlamenty, ale rozhodnutí zákonodárců ještě mají stvrdit hlavy států. Irsko čeká na podzim další referendum o smlouvě a političtí komentátoři soudí, že napodruhé Irové smlouvu podpoři.

reklama

Diskuse

Zasílat reakce

Zveřejnit e-mail

Zobrazit náhled

Zbývá 1000 znaků

• Diskuse
• Celkem 48 příspěvků