Průzkum HN: Firmy chtějí absolventy známých škol

Mít v životopise napsaný akademický titul z velké univerzity s tradicí nebo z menší regionální vysoké školy je podstatný rozdíl. Alespoň pro absolventy vysokých škol, kteří se ucházejí o práci.

Zaměstnavatelé totiž stále považují diplom například z Univerzity Karlovy za doklad kvalitnějšího vzdělání než titul z menší školy mimo hlavní město. Ukázal to exkluzivní průzkum HN, které oslovily sedm personálních agentur v Česku, jež firmám vyhledávají a doporučují nové zaměstnace.

„U prestižních mezinárodních společností, na které se hlásí řada absolventů, hraje v prvním posuzování životopisu kandidátů roli i univerzita, na níž studovali. Pro velký zájem uchazečů si firma může dovolit náročnější výběrová kritéria,“ říká Markéta Smažilová, personální konzultantka z agentury Mita Thor International.

Obory s nejvyššími platy

Agentury měly zhodnotit vysokoškolské absolventy ve čtyřech studijních oborech - právo, ekonomie, technika a informační technologie, jejichž absolventi dosahují mezi vysokoškolsky vzdělanými lidmi zpravidla na nejvyšší platy. Mezi absolventy práv mají navrch u pohovorů ti z pražské fakulty Univerzity Karlovy.

V technických oborech se blýsknou kandidáti s diplomem z ČVUT, ať už jde o strojírenské, energetické nebo elektrotechnické zaměření. Firmy slyší i na titul z brněnského Vysokého učení technického.

U ekonomických oborů a informačních technologií nejsou zaměstnavatelé tolik vybíraví. Vysoká škola ekonomická v Praze byla pro oba obory nejčastěji zmiňovanou prestižní školou. Kromě vzdělání však u těchto oborů hraje podstatnější roli dostatečná praxe a zahraniční stáže během studia a schopnost dorozumět se cizími jazyky.

Praxe ve velkých městech

Co se týče praxe, právě tady se ukazují výhody pražských škol. „Pražští absolventi mohou mít větší příležitost pracovat při studiu v oboru než studenti v regionech. Z daných zkušeností u velkých společností pak mohou těžit při hledání práce, protože jsou atraktivní pro zaměstnavatele,“ vysvětluje Mikuláš Procházka, marketing manažer z Grafton Recruitment.

Absolventi tradičních univerzit jako jsou Masarykova a Karlova univerzita pak těží také z toho, že se během studií dostali k výzkumu. A vedou je i profesoři, kteří patří v Česku ke špičce. Pro firmy jsou zajímavější i vysokoškoláci, které znají z dob jejich studií. „Na ČVUT vedou někteří naši odborníci semináře. Když se u nás hlásí student z tohoto programu, víme jaké má kvality,“ doplňuje Petr Sedláček, mluvčí firmy Siemens.

Rozhodne i osobnost studenta

Vysokoškolský diplom z menší školy však firmy mohou mladým lidem také „prominout“, pokud je uchazeč zaujme vystupováním a ctižádostí. „Vedle znalostí hraje u pohovoru roli i osobnostní profil uchazeče a jeho ambice,“ potvrzuje Renata Baslová, konzultantka agentury Synergie.

O přijetí uchazeče může ale někdy rozhodnout i náhoda. „Pokud generální ředitel společnosti nemá vysokoškolský titul, upřednostní člověka, který ho spíše přesvědčí svými zkušenostmi než diplomem z prestižní univerzity,“ dodává Ida Kodrlová, personální konzultantka – psycholožka z Mita Thor International.

Vysokoškolský titul se v Česku stále vyplatí. Magistr má totiž pořád dvakrát vyšší plat než člověk s maturitou. S přibývajícím počtem vysokoškolsky vzdělaných lidí si však firmy budou více vybírat podle jména školy.

• Diskuse
• Celkem 39 příspěvků