Univerzita Karlova chce 5000 korun za rok studia. A smlouvy se státem

Univerzita Karlova ve čtvrtek zveřejnila vlastní reformu vysokých škol. To nejdůležitější, co z ní pro studenty vyplývá, je novinka v podobě zápisného - každý rok by se za zápis do nového ročníku mělo platit 5000 korun.

Další změnou je to, že UK chce smlouvy na pět let, ve kterých by se stanovily dlouhodobé cíle vysokých škol včetně počtu přijímaných studentů, stát by jim za to garantoval určitý objem peněz. Pro školy by prý také bylo jednodušší, kdyby si mohly samy rozhodovat o tom, do čeho investují.

"Nechme na vysokých školách, jestli za to koupí třeba mikroskop nebo postaví novou posluchárnu," uvedl kancléř UK Tomáš Jelínek. Dosud prý totiž o každé jednotlivé investici rozhoduje ministerstvo školství.

Návrh univerzity se ale shoduje s ministerskou reformou například v tom, že se do budoucna musejí některé školy orientovat spíše na výzkum a vědu nebo třeba spíš na vzdělávání. Největší změnou, kterou UK navrhla, je takzvané zápisné. MŠMT přitom navrhovalo odložené školné, kdy by student platil až po ukončení školy. Zavedení školného měl podle ministerstva předcházet systém půjček, stipendií a přímé finanční podpory studentů.  

Kopicová: Proč navrhují, co nechtěli?  

"Je pozoruhodné, že o tzv. zápisném uvažuje právě ta univerzita, která tolik protestovala proti myšlence odloženého školného, jež byla součástí Bílé knihy terciárního vzdělávání. Jinak je to hra se slovy - zápisné, školné. To pro nás není podstatné. Návrh Univerzity Karlovy nebudeme nijak blíže komentovat, dokud si jej neprostudujeme," říká ministryně školství Miroslava Kopicová.

"My jsme zásadně pro zvýšení objemu veřejných financí na terciární vzdělávání, protože v tomto směru výrazně zaostáváme za evropským průměrem. Spolu s tím by se měl zvýšit i podíl soukromých prostředků. O konkrétní formě lze diskutovat. Připomínám diskusi o věcném záměru zákona o terciárního vzdělávání, která probíhala od února letošního roku a které se účastnila i reprezentace vysokých škol včetně rektora Hampla. Tam byla otázka školného probírána jen velmi okrajově a bývalý ministr Liška nakonec rozhodl, že školné nebude součástí věcného záměru zákona. V průběhu letošního roku chceme udělat detailní analýzu výnosů a nákladů několika forem soukromého financování terciárního vzdělávání - tj. přímé školné, odložené školné, jiné formy," dodává Kopicová. 

Další vysoké školy však o zápisném neuvažují, popřela to například Masarykova univerzita v Brně ale také Vysoká škola ekonomická v Praze. "Nevidíme žádný důvod, proč bychom touto formou měli od studentů vybírat peníze," upozorňuje rektor VŠE Richard Hindls.

Podobně jako v návrhu ministerstva

Zástupci UK ve čtvrtek zároveň upozornili, že není potřeba nový zákon, jak jej připravovalo ministerstvo školství, stačí prý novela. Změny plánované ministerstvem UK odmítla, její návrhy se přitom těm ministerským v lecčem podobají.

Návrh univerzity se s ministerskou reformou shoduje například v tom, že se do budoucna musejí některé školy orientovat spíše na výzkum a vědu nebo třeba spíše na vzdělávání. Největší změnou, kterou UK navrhla, je tak už zmíněné zápisné. MŠMT přitom navrhovalo odložené školné.

Návrh chce teď UK předložit ostatním vysokým školám k diskusi, v srpnu by chtěla předat přepracovaný návrh na ministerstvu.

Sporný krok

Zprávy o tom, že Univerzita Karlova chce zavést takzvané zápisné, prosákly na povrch už dříve. Někteří odborníci se k tomuto kroku staví rezervovaně.

Řadu kritických poznámek k tomu například na svém blogu na iHNed.cz vznesl ekonom Ondřej Schneider.

"Pokud chceme vybírat od studentů peníze, pak za něco, co má pro ně hodnotu. A to je vzdělání, ne úřednický akt zapsání," napsal na svém blogu mimo jiné Schneider, který je sám docent na Univerzitě Karlově.

reklama

Diskuse

Zasílat reakce

Zveřejnit e-mail

Zobrazit náhled

Zbývá 1000 znaků

• Diskuse
• Celkem 60 příspěvků