Hlavní hygienik: Během měsíce může přijít prasečí chřipka i do Česka

„Od roku 1997 sledujeme výskyt viru ptačí chřipky H5N1 v jihovýchodní Asii a zatím tam k epidemickému šíření nedošlo. Oproti tomu v Mexiku došlo k šíření viru prasečí chřipky do lidské populace a velmi pravděpodobně tam dochází k přenosu z člověka na člověka. Nejen ze zvířete na člověka. O to se mi zdá výskyt prasečí chřipky závažnější,“ říká v rozhovoru pro Hospodářské noviny Michael Vít.

HN: Jak velká je pravděpodobnost, že prasečí chřipka dorazí do Česka?

Musime si udědomit, že prasečí chřipka se přenásí vzduchem, takže její přenos je velmi jednoduchý. Navíc doprava mezi Amerikou a Evropou za poslední léta velmi zhoustla. Proto musíme brát informaci o výskytu prasečí chřipky v Mexiku velmi vážně. Akutní riziko nám ale zatím nehrozí.

HN: Dá se právě vzhledem k tomu, jak je hustá doprava mezi Evropou a Amerikou i s ohledem na to, že se virus prasečí chřipky přenáší vzduchem z člověka na člověka říct, že se Evropa a potažmo i Česká republika viru prasečí chřipky nevyhne?

Jestli má virový kmen prasečí chřipky určité mutace, které usnadňují mezilidský přenos, tak to šíření z jednoho centra do oblasti Evropy může trvat od čtyř do pěti týdnů.

HN: Takže během čtyř až pěti týdnů může být prasečí chřipka v Evropě, potažmo v České republice...

V případě, že ten kmen, co se teď testuje, má opravdu takové mutace, které ten přenos udnadňují, tak opravdu to riziko tu je.  

HN: Připusťme, že by se někdo z prasečí chřipkou z Mexika nebo USA vrátil. Jaké kroky byste jako hlavní hygienik přijal?

Už v pondělí budeme jednat s lékařskou službou, která je umístěna na Letišti Praha. Chceme, jako to bylo v případě SARS, vyvěsit informační tabule, kde budou napsány jasné příznaky onemocnění. Jestli se ten člověk, který ty příznaky bude mít, bude vracet z Mexika nebo z části USA, kde se virus prasečí chřipky objevil, tak naše doporučení je, aby se nechal vyšetřit u letištní lékařské služby, kde se udělají odběry. Pokud by odběry ukázaly závažné příznaky, že může jít o prasečí chřipku, tak budeme s lékaři jednat o tom, jak tyto lidi hospitalizovat nebo jak jim nařídit zdravotní dozor, během kterého by byly izolováni a léčeni v domácím prostředí.

HN: Chystáte, podobně jako třeba v Japonsku, zavést kamery na letištích, pomocí kterých jde zjistit, jestli člověk přilétající z Mexika nemá teplotu?

Zatím to nechystáme, ale nemůžu toto opatření vyloučit. V pondělí začíná evropská diskuse o pandemických rizicích, takže budeme ještě podrobněji o rizicích prasečí chřipky informováni. A jestli by to bylo nutné zavést, tak bychom to zavedli.
Ono to má ale i svá rizika. V době výskytu SARS jeden náš občan tyto termické rámy na letišti obalamutil. Měl při příjezdu z jihovýchodní Asie vysoké horečky, srazil je prášky, prošel termickým rámem a ten nic neukázal. Ten občan dojel do České republiky a za dva dny, kdy začal mít znovu vysokou teplotu. Ta se nesnižovala, tak ho napadlo, že  by mohl mít SARS. Pak teprve se přihlásil. Takže samozřejmě termické rámy mohou minimalizovat riziko, ale dají se obejít.

HN: Před třemi lety vyvolala velké pozdvižení virus ptačí chřipky H5N1, která u nás nakonec žádného člověka neohrozila. Je ten virus prasečí chřipky A/H1N1 nebezpečnější než virus ptačí chřipky H5N1?

Od roku 1997 sledujeme výskyt viru ptačí chřipky H5N1 v jihovýchodní Asii a zatím tam k epidemickému šíření nedošlo. Oproti tomu v Mexiku došlo k šíření viru prasečí chřipky do lidské populace a velmi pravděpodobně tam dochází k přenosu z člověka na člověka. Nejen ze zvířete na člověka. O to se mi zdá výskyt prasečí chřipky závažnější.

HN: Jak virus prasečí chřipky, tak i virus ptačí chřipky mají společné, že proti nim funguje lék Tamiflu, kterého jsme dost nakoupili při epidemii ptačí chřipky. Znamená to, že i díky epidemii ptačí chřipky před třemi lety máme dost léků i proti prasečí chřipce?

My máme dnes léky pro 20 procent obyvatel. Já jsem byl často kritizován, že jsme tu zásobu udělali. Dnes jsem ale rád, že tu zásobu Česká republika má.

HN: Kdo by vlastně lék Tamiflu dostal jako první?

Buď ho budeme podávat jako lék nemocným nebo by se u profesí, které musí zabezpečit chod státu, podával preventivně. To platí typově pro profese, které zabezpečují integrovaný záchranný systém. Jako například zdravotníci, policisté nebo hasiči.

HN: Česká republika nakoupila lék Tamiflu v roce 2006. Jak dlouho ještě můžeme mít lék Tamiflu ve skadech, než ho kvůli propadlé době spotřeby vyhodíme?

Ten lék má tříletou dobu spotřeby. Jeho doba spotřeby už je dnes uznána na osm let.

HN: Takže bychom měli mít lék Tamiflu v našich skladech ode dneška ještě dalších zhruba pět let...

Ano.

HN: Znamená to, že nebudeme muset nakupovat kvůli prasečí chřipce žádné další léky?

Zatím díky zásobám nic nakupovat nemusíme, ale musíme velmi dobře sledovat další vývoj.    

• Diskuse
• Celkem 18 příspěvků