Žebříček preferencí vede před eurovolbami ČSSD. ODS jí dýchá na záda

Anketa

Půjdete v červnu volit do europarlamentu?

Ano

91%

Ne

9%

Hlasovalo 323 čtenářů

Žebříček stranických preferencí vede měsíc před volbami do Evropského parlamentu (EP) sociální demokracie. Celkem těsně jí ale následuje ODS. Rozdíl dvou procentních bodů mezi umístěním dvou nejsilnějších stran v žebříčku preferencí potvrdil i průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění, který byl zveřejněn už včera.

Podle agentury STEM by ČSSD dalo hlas 23 procent dotázaných, pro občanské demokraty by hlasovalo 21 procent z oslovených voličů. Průzkum si u agentury objednala Nadace Friedricha Naumanna.

KSČM by podle tohoto výzkumu podpořilo 11 procent, lidovci a zelení by shodně dostali pět procent hlasů. Přes pět procent by se mohli dostat i Starostové a nezávislí. V žebříčku preferencí sice dosáhli na čtyři procenta hlasů, v přepočtu na rozhodnuté voliče by však podle STEM pětiprocentní bariéru těsně překročili. 

Průzkumu se zúčastnila víc než tisícovka lidí a STEM se jich dotazoval 14. a 15. dubna.

V rozdílu se shodli

Rozdíl dvou procentních bodů mezi umístěním ČSSD a ODS v žebříčku preferencí vyšel v průzkumu i Centru pro výzkum veřejného mínění (CVVM), který byl zveřejněn v pondělí. Podle tohoto průzkumu by sociální demokracii volilo 28 procent dotázaných, pro ODS by hlasovalo 26 procent hlasů. Třetí KSČM by získala 13 procent.

Oproti březnovému výzkumu CVVM se zvýšil především podíl lidí, kteří nevědí, koho by volili - z březnových 13 procent na dubnových 17 procent. Naopak voličů dvou nejsilnějších stran za poslední měsíc ubylo. Platí to zejména o ODS, kterou by teď volilo o pět procentních bodů méně lidí než před měsícem. Preference ČSSD za stejnou dobu klesly jen o procentní bod.

Preference KSČM od března vzrostly o 0,5 procentního bodu a preference lidovců o procentní bod, takže KDU-ČSL by v červnu volilo šest procent lidí. Naopak zeleným od března ubylo voličů o procentní bod a teď by je volilo 5,5 procenta lidí. 

Kromě ODS se u všech ostatních stran pokles či nárůst podílu voličů pohybuje v rámci statistické chyby. Průzkum se konal ve dnech 30. března až 6. dubna. Bylo při něm dotázáno 1056 lidí starších 15 let.

Stejně jako v březnu by se i nyní 41 procent lidí při výběru europoslanců řídilo jak politickou příslušností kandidáta, tak jeho pověstí, vystupováním a dalšími podobnými faktory. Pro 30 procent lidí bude důležitější, za koho bude uchazeč o poslanecký mandát kandidovat. Pro 28 procent občanů bude konkrétní osoba a její pověst a vystupování důležitější než to, která strana ji navrhla.

Za měsíc poklesl také podíl lidí, kteří chtějí jít volit - z březnových 49 procent na dubnových 46 procent.

Obavy z Ruska 

Kromě preferencí zjišťovali autoři výzkumu agentury STEM i názor lidí na další témata. Tři občané z pěti se podle STEM obávají tlaku Ruska na EU v souvislosti s dodávkami energií. Třetina lidí je v tomto směru bez obav a desetina občanů neví.

Průzkum rovněž zjistil, že velká většina dotázaných, konkrétně 83 procent, považuje za potřebné, aby peníze z evropských programů sloužily větší měrou než dosud k podpoře slabších regionů.

• Diskuse
• Celkem 52 příspěvků