reklama
reklama
24. 3. 2009 | poslední aktualizace: 24. 3. 2009  20:00

Topolánkova vláda končí, Paroubek vyhrál. Kdo bude vládnout v čase krize, určí Klaus

Je rozhodnuto. Napopáté se opozici podařilo vyslovit nedůvěru vládě. O dalším postupu bude rozhodovat Václav Klaus.
dom
dom
reklama

Jiřímu Paroubkovi se podařilo sesadit Topolánkovu vládu a je to poprvé, co nějaká vláda nepřežila hlasování o nedůvěře. Pro pád vlády hlasovalo ve sněmovně 101 poslanců, mezi nimi i ti, kteří byli zvolení na kandidátkách vládních stran: dvě poslankyně vyloučené ze Strany zelených Věra Jakubková a Olga Zubová a dále bývalý poslanec ODS Jan Schwippel a současný poslanec ODS, někdejší ministr financí Vlastimil Tlustý.

Poslanci ODS za to Tlustého vyloučili z klubu a vyzvali jeho místní organizaci, aby ho vyloučila i ze strany. Totéž žádají u Schwippla.

Topolánkova vláda padla ve chvíli, kdy předsedá Evropské unii. Jiří Paroubek už předem slíbil, že nechá vládu dokončit předsednictví, ale v demisi. Kabinet odchází také v situaci, kdy Česko v plné míře už pociťuje dopady světové ekonomické krize.

O dalším postupu teď rozhodne prezident Václav Klaus, jehož role bude klíčová. "Budu postupovat standartní, ústavní cestou," uvedl v prvním komentáři k pádu vlády prezident, který Topolánkovo vládnutí nesl nelibě. Na sjezdu ČSSD o víkendu například řekl, že "vládu pánů Bursíků a dalších už nemusí".

"Budu se chovat přesně podle ústavy," řekl po vyhlášení výsledků také premiér Topolánek, který porážku nesl podle záběrů, které přinášely televize, vcelku klidně.

Topolánek tedy nyní podá demisi. ODS už prohlásila, že od Klause očekává ústavní postup: tedy to, že pověří sestavením nové vlády předsedu ODS Mirka Topolánka.

Zda to Klaus udělá, není zatím možné z jeho prohlášení usoudit.

Paroubek: Chci vládu odborníků 

Vítězný Jiří Paroubek požaduje, aby se vlády ujali "odborníci proti krizi", jak řekl. Proti úřednické vládě je však zásadně ODS a bez jejích hlasů se na tomto řešení není možné dohodnout ústavní cestou.

"Budeme jednat o přijetí takového ústavního zákona, aby mohly být předčasné volby, a to vyžaduje určitý čas ta procedura, podle našich propočtů asi tři měsíce," řekl Paroubek. "My do vlády s touto profanovanou koalicí prostě nepůjdeme, jsme připraveni hovořit o podpoře vlády odborníků, která dokáže řešit dopady krize," dodal Paroubek.

Mezi ČSSD a ODS panuje rozdíl v pohledu na otázku, kdy mají být případné předčasné volby. Topolánek je chce co nejdříve, dopoledne ve sněmovně říkal, že v létě. Paroubek navrhuje podzim, nebo dokonce až jaro příštího roku. To, zda nakonec dojde k předčasným volbám, není tedy zdaleka jisté.

Oslabená vláda v demisi je pro Česko velký problém zejména kvůli tomu, že nebude mít silný mandát na rozhodování v časech ekonomické recese.

"Není dobré, že vládu, která byla pro ekologická, proevropská, vystřídá vláda, kterou určí Václav Klaus," prohlásil šéf zelených Martin Bursík.

 

 


Postup po vyslovení nedůvěry vládě podle ústavy:

Jmenování nové vlády:

Prezident republiky nejprve jmenuje nového předsedu vlády a na jeho návrh poté ostatní členy kabinetu (prezident není vázán žádným termínem, dokdy musí premiéra jmenovat).

Vláda musí do 30 dnů od jmenování předstoupit před Poslaneckou sněmovnu a požádat ji o vyslovení důvěry.

Pokud vláda důvěru nezíská, prezident jmenuje nového premiéra a jeho ministry a tato vláda znovu do 30 dnů požádá sněmovnu o důvěru.

Když ani druhý kabinet u poslanců neuspěje, jmenuje prezident předsedu vlády na návrh šéfa Poslanecké sněmovny. V případě, že ani tato vláda nezíská do 30 dnů od poslanců důvěru, může prezident sněmovnu rozpustit a do 60 dnů pak následují předčasné volby.

Předčasné volby:

Samostatná Česká republika zatím jednou zažila situaci, kdy politická krize vyvrcholila vypsáním předčasných voleb do Poslanecké sněmovny. Volby se konaly v červnu 1998 a předcházela jim demise koaličního kabinetu Václava Klause (ODS) v listopadu 1997. Jeho vládu pak nahradila dočasná vláda nestraníka Josefa Tošovského.

Předčasné volby se tehdy konaly na základě zvláštního ústavního zákona o zkrácení volebního období dolní parlamentní komory. K přijetí takového zákona je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů.

K předčasným volbám lze dospět i jinými způsoby. Poslaneckou sněmovnu může rozpustit prezident republiky, a to v případech, které jsou popsány v Ústavě České republiky:

  • - Sněmovna nevysloví důvěru vládě, jejíž předseda byl prezidentem jmenován na návrh předsedy Poslanecké sněmovny.
  • - Sněmovna se do tří měsíců neusnese na vládním návrhu zákona, s jehož projednáním spojila vláda otázku důvěry.
  • - Sněmovna není déle než tři měsíce usnášeníschopná.
  • - Zasedání sněmovny bylo přerušeno na déle než 120 dnů.
  • - Poslaneckou sněmovnu přitom nelze rozpustit tři měsíce před skončením jejího volebního období.
reklama
Zobrazit náhled
Zbývá 1000 znaků
Občas vrátit se zpět neškodí, (glosser)
což se mi potvrdilo dnes. Vcelku relativně dost slušná diskuze,...
zklamání i "radost - smíšené pocity" (camel.lemac)
zklamání i "radost - smíšené pocity" Smutek nad tím kam to Moravská...
Tož temu já nevjéřím, (wax)
že ste v tym práglu vy cajzli všeci takový burani. Ale esli scete...
Ano Paroubek vyhrál. (gold)
Ale my všichni ostatní jsme prohráli a ted nást to bude stát dost...
omyl (anonym)
to, že tato země není v takových ekonomických problémech, není...
Zobrazit diskusi
Nejčtenější
reklama
VIDEO
Testování žáků, ilustrační foto
Test
Česko
V pondělí začala generální zkouška plošného testování pro žáky pátých a...
VIDEO
Zdeněk Seidl (vlevo) s Davidem Rathem
Vojtěch Blažek
Exkluzivní rozhovor
Politika
Krajské kalendáře, plakáty, Středočeské listy - všude byl Rath. Bylo to...
reklama
reklama