Co řekl Dalík? Slova, která se do novin nevešla

Premiérův přítel a rádce Marek Dalík měl podle Topolánka pomoci bývalému poslanci ČSSD Petru Wolfovi zvládnout mediální nátlak. Nakonec ale rozpoutal na české politické scéně rozsáhlou diskusi mezi vládní ODS a opoziční ČSSD, na jejímž konci bude hlasování o nedůvěře vládě. To chtějí v úterý vyvolat sociální demokraté.

V pátečních Hospodářských novinách vychází velký rozhovor s Dalíkem. Server iHNed.cz vám už nyní nabízí pasáže, které se vzhledem k omezenému prostoru do tištěných novin nedostaly.

O Bártkovi

Říkal jsem mu, že si fakt myslím, že jsou tu zajímavější kauzy. Vzít si kus policejního spisu nějakého bezprizorního poslance, to mi nepřipadá jako nějaká velká žurnalistika.

HN: Navrhoval jste mu něco konkrétního? Ať točí o Paroubkově asistentovi Bendovi?

Ne. Nevím, kde na tohle média přišla. Bavili jsme se obecně, on měl nějaké své náměty a říkal, jestli bych mu nepomohl, já že to zkusím.

O Topolánkovi

V ODS vedle formální mocenské struktury existovala i neformální, propojená na lobbistické kruhy, z dob opoziční smlouvy propojená s ČSSD. Byla zakopaná velmi hluboko a měla pocit, že si Topolánka vezme, obalí svými kontakty a všechno bude pokračovat. Jenže se jim to nepovedlo. Mimo jiné proto, že se spolu s ním objeví cucák, kterého nikdo nezná a který je odstřihává... Kolik mi tehdy bylo? 28?

O Klausovi

HN: Řekl byste, že Klausův odchod ODS prospěl?

To se ukáže při volbách. Částečně při evropských, ale hlavně ve sněmovních. Bylo hodně optimistů, kteří říkali, že se odchodem nestane vůbec nic. Já jsem z toho měl dost obavy: myslím, že část voličů i členů stále oslovuje, ale nevím přesně, jak velkou.

Mirek Topolánek by ale evropským předsednictvím mohl oslovit zase jinou část voličů. Řeknu to na příměru: Když Petr Hájek polepil republiku plakáty Václava Klause, kde vypadal jako něco mezi Henleinem a... raději nevím kým, pod tím slogan Národ volí Klause, byla to tehdy kampaň až nacionalisticko-xenofobní. Mirek Topolánek otevřel ODS liberální, intelektuální části veřejnosti.

O Čunkovi

HN: Říkáte, že jste neuspěli v boji s korupcí. Existovaly ještě nějaké momenty, kdy jste měl pocit, že ztrácíte zmíněnou "liberální, intelektuální část veřejnosti“?

Kauzou Čunek. Zase: to je daň tomu, že vláda má 101, někdy jen 99 poslanců, někdy 102, jak to zrovna vyjde. Takže pak volíte mezi tím, zda se zachovat úžasně, anebo nějak vládnout.

Pro mě to byl spor, v němž se ani jedna strana nezachovala správně. Jak kauza vznikla, podle mě nebylo fér. Od začátku jsem přesvědčený, že pokud není vykonstruovaná - což nevím, nejsem vyšetřovatel - tak je proti Čunkovi přiživovaná. Ale jak se potom řešila, asi taky úplně fér nebylo.

HN: Myslíte přeložení a následně zastavení případu?

Přinejmenším z hlediska dojmu to bylo nepochybně špatně. To je znovu debata o tom, jestli můžete velké zlo napravit menším.

O novinářích

HN: Vám už se schůzka s novinářem vymstila podruhé. Koncem roku 2006 si vás Jaroslav Kmenta z MF Dnes také tajně nahrál a pak zveřejnil váš výrok, že si budete s ČSSD jen tak hrát a pak je pošlete k šípku. Co jste to za eso, když se takto necháte podruhé nachytat?

Kmenta je stejný příběh jako Bártek. I když, toho co jsem řekl Kmentovi nelituji, a říkal jsem to schválně. Aby se to minimálně v redakci MF DNES rozneslo. Chtěl jsem, aby sociální demokraté věděli, že máme nějakou sílu. Oni se tehdy kasali: Máme 101 hlasů, sestavíme vládu. A druhý důvod, proč jsem to tehdy udělal a udělal bych to znovu byl, že jsem si nepřál velkou koalici ODS a ČSSD. Byl jsem přesvědčen, že by byla zhoubná pro ODS.

O české povaze

HN: Z čeho byste vy sám řekl, že pramení vaše špatná pověst? Je to od případu Kořistka?

Tam to začalo. Ale mě fascinuje, jak vy novináři si hrajete na to, že jsme sem spadli odněkud z Měsíce, že jsme v laboratorních podmínkách... Česká národní povaha se přece vyznačuje několika atributy a jedním z nich je třeba nenávist k úspěšným, nenávist k mocným. To je tady prostě zakořeněno. V jiných zemích je to jinak, třeba v Americe jsou takoví lidé spíš předmětem obdivu. U nás každý, kdo vydělá peníze, je považovaný za zločince, však kdo ví, kde je sebral.

O Jaroslavu Tvrdíkovi

HN: Bráníte se, když vás srovnávají s volebním manažerem ČSSD Jaroslavem Tvrdíkem. Loni jste v magazínu Lidových novin bez dalšího vysvětlení řekl, že s ním nemluvíte od srpna 2006, kdy se Paroubek pokusil sestavit vládu s Kalouskem a s podporou komunistů. Ale co tak hrozného udělal? Pohrál si s vámi a pak vás poslal k šípku. Sestavování koalice přece není nedělní škola.

Vy zase řeknete, že je to naivní. Ale česká politika by přece nemusela vypadat tak, jak vypadá od nástupu Jiřího Paroubka - rozdělená na dva nepřátelské bloky. Měly by mít k sobě alespoň elementární důvěru. V kampani 2006 bylo hodně špíny, do toho televizní duely... V létě po volbách jsme se proto snažili zasypat příkopy. Nemusela z toho být velká koalice, jen jsme - premiér a já - věřili, že by šlo navázat kontakt, věnovat se věcným problémům místo afér a pseudoafér. V tomto ovzduší jsme se scházeli ve čtyřech, někdy ve dvou: Topolánek, Paroubek, Tvrdík a já. Nebyla to ani politická jednání, spíš navazování kontaktů mezi lidmi, kteří si do té doby nemohli přijít na jméno. A ml jsem pocit, že se to daří - než udělali ten obrovský podraz s koalicí s lidovci, podporovanou komunisty.

Souhlasím, není to nedělní škola. Ale mohli nám aspoň deset minut - deset minut, ani neříkám třeba den! - předtím zavolat a říct: Kluci, dohodli jsme se jinak nezlobte se. My jsme to samozřejmě tušili, týden předtím jsme se výslovně ptali: Pánové, nechystáte náhodou něco s Kalouskem? Oni že ne, že jsou to fámy a pomluvy. Byl to podraz, jaký bych neudělal - ať jednám o vládě, nebo si domlouvám tenis na neděli.

HN: Ale když jste v prosinci 2006 vytvořili místo koalice s ČSSD vládu postavenou na přeběhlících, bylo to totéž v opačném gardu.

Možná z vašeho pohledu, ale z mého ne. Já se těch jednání neúčastnil, tudíž jsem nikomu nic nesliboval a žádné slovo neporušil. To je jedna věc. A druhá: nikdo neskrýval, že variant je víc. Jestli si vzpomínáte, i sociální demokraté tehdy říkali, že mají svých 101 hlasů, že si to nakonec udělají sami, jen jestli nám ODS nabídne něco lepšího... To už opravdu nebyla nedělní škola. To byla hra, poker, falešné karty.

HN: Vídáte se dnes s Tvrdíkem?

Ne. On jistou dobu zkoušel mě kontaktovat, ale já jsem s ním od té doby nepromluvil ani slovo.

• Diskuse
• Celkem 66 příspěvků