Rath: Chci jednu superpojišťovnu

Anketa

Souhlasít s nápadem vytvořit jedinou superpojišťovnu?

Ano

31%

Ne

69%

Hlasovalo 539 čtenářů

Rath chce vytvořit z VZP a dalších dvou velkých pojišťoven jednu obrovskou pojišťovnu, která by platila zdravotní péči drtivé většině Čechů, chystá pro lidi roční strop na doplatky na léky, na kterém by vydělali ti nejchudší a také poplatky za jídlo v nemocnici. 

"Nebyl by to poplatek za pobyt v nemocnici, ale poplatek za stravu. Neplatil by nikdo, kdo nejí. Takže například nebudou platit lidé v bezvědomí, lidé na umělé výživě nebo lidé, kteří by řekli, že si stravu zajistí sami," říká v rozhovoru pro HN Rath.

HN: Dnes máte velkou šanci vyhrát příští rok volby do sněmovny. Jak by to poznal český pacient?

Sociální demokracie je zastánce změn, ale ne revolučních změn. Julínek se pustil do revoluce a chtěl ten zdravotní systém zgruntu změnit. Chtěl zprivatizovat pojišťovny a ze systému veřejného pojištění udělat systém soukromého pojištění, kde by člověk komunikoval s pojišťovnou a byla by to jeho soukromá věc.

Hlavní rozdíl mezi námi a ODS je, že my chceme uchovat zdravotnictví jako veřejnou službu. Naším hlavním pilířem je, že celé základní zdravotnictví musí být neziskové a založené na veřejném pojištění. To má tvořit celkově nějakých 70 nebo 80 procent všech zdravotních služeb.

Jsme v každém případě přesvědčeni, že mít tolik stejných veřejnoprávních zdravotních pojišťoven postrádá jakoukoli logiku, mimo to, že každý ředitel má pracovnu, sekretářku, velmi dobrý plat, služební auto, prebendy, náměstky atd. Pojišťovny díky tomu utrácí mnoho miliard úplně zbytečně.

HN: Takže chcete stávající pojišťovny slučovat nebo rušit?

Nám by se nejvíc líbil model, kdyby základní pojištění spravovala jedna instituce. Nicméně je nám jasné, že toto je krok, který je hodně problematický, protože ředitelé si budou ty své prebendy, auta, sekretářky, pracovny a statisícové platy hájit. A proto budou přes média tvrdit, jak my je chceme zrušit, jak na to jejich pojištěnci doplatí... Samozřejmě jediný, kdo by na to doplatil, by byl pan ředitel a jeho náměstci. Pacientů by se to nedotklo. Naopak by na tom ve finále vydělali, protože by se ušetřilo za všechny tyhle zbytečné parazitické struktury, které z peněz lidí žijou.

To znamená, že prvním krokem který bychom chtěli do během pár měsíců po volbách udělat, by byl zákon, který by sjednocoval zákony o zdravotních pojišťovnách. Ten by stanovil stejné principy pro všechny zdravotní pojišťovny. To znamená, že by měly stejně stanovenou správní a dozorčí radu a stejně by se u nich kontrolovalo hospodaření. Spolu s tím chceme posílit kontrolní kompentence ministerstva zdravotnictví.

HN: To znamená, že ve správních radách všech pojišťoven by měl stát většinu?

Stát by tam měl mít zhruba polovinu. Rádi bychom také posílili vliv odborů. Všechny pojišťovny by měly být řízeny stejně.

HN: Počkejte, stát má dneska ve správní radě VZP, která může odvolat ředitele, dvě třetiny. Vám by nevadilo, kdyby tam stát ztratil většinu?

My bychom si chtěli uchránit něco kolem těch 50 procent. Dvě třetiny nejsou nezbytně nutné.Stát by mohl mít mírnou nadpoloviční většinu.

HN: K původní otázce: Pokusíte se o slučování pojišťoven?

Ano. Chceme začít jednat s ostatními resorty, aby z těch tzv. „státních“ pojišťoven, kde má stát dvě třetiny, což je VZP, vojenská pojišťovna a pojišťovna ministerstva vnitra, tak aby z nich vznikla jednaveřejná pojišťovna. Tak by vzniklo jádro, které by do sebe postupně nasávalo další pojišťovny.

HN: Tak by vznikla jedna superpojišťovna, která by platila zdravotní péči za 80 procent Čechů. A co bude s ostatními sedmi pojišťovnami?

Ostatním pojišťovnám by byl dán čas na to, jestli začnou postupné slučování s touto velkou pojišťovnou, nebo zda se začnou měnit na komerční připojišťovny.

HN: Pokud bude mít stát většinu ve správních radách menších pojišťoven, kterou dnes nemá, tak byste vlastně mohli tyhle pojišťovny k fůzování s velkou pojišťovnou „popostrčit“, že?

Víte, ve Škodě Mladá Boleslav jsem absolvoval takovou zajímavou debatu. Část lidí je tam spokojená se škodováckou pojišťovnou, která nefunguje špatně, ale část zaměstnanců mi říkala: Tady v Mladé Boleslavi nás ošetří bez problémů, ale běda, jestli jedeme na ošetření do Prahy nebo do jiného kraje. Pak máte obrovský problém, protože drtivá většina zdravotnických zařízení nemá se škodováckou pojišťovnou smlouvu.

Tím pádem pacient z Mladé Boleslavi má velký problém jit na specializované ošetření do Prahy. Kdyby tady neexistoval marketingový tlak pojišťoven a lidé vycházeli z toho, co je pro ně výhodné, tak by byly pojištěni buď u VZP, vojenské nebo pojišťovny ministerstva vnitra. Ale nejlépe u VZP, protože tu vám vezmou všude.

HN: Ve svém programu píšete, že chcete zrušit poplatky u lékaře, ale nechat ochranný limit, který by ale nedělal pět tisíc jako dneska, ale bylo by to určité procento z platu. To jste se nechali inspirovat v Německu, kde to už funguje?

Ano. Vztahovalo by se to na spoluúčast na léky. A protože nám nevadí ani debata o nějakém příspěvku na stravu, tak by se tento limit vztahoval i na příspěvek na stravu.

HN: A kolik procent z ročního platu by ten roční limit dělal?

Zhruba procento.

HN: Mluvil jste o příspěvku na stravu v nemocnici. Vy ale pořád mluvíte o zrušení všech poplatků, včeteně poplatku za den v nemocnici. Proč vlastně všechny chcete všechny poplatky zrušit a pak znovu zavádět poplatek za jídlo v nemocnici?

My bychom Julínkovy poplatky zrušili a dali možnost nemocnicím vybírat poplatek za stravu do nějakého limitu, který by stanovilo ministerstvo zdravotnictví.

HN: Možnost zavést poplatek za jídlo by samozřejmě všechny nemocnice využily a stal by se z toho pro pacienty povinný poplatek...

Ano, ale nemocnice by měly možnost zavést tento poplatek, nebyla by to povinnost jako dnes. Čili já bych to otočil: Za prvé by to nebyl poplatek za pobyt v nemocnici, ale poplatek za stravu. Neplatil by nikdo, kdo nejí. Takže například nebudou platit lidé v bezvědomí, lidé na umělé výživě nebo lidé, kteří by řekli, že si stravu zajistí sami. Za druhé bychom stanovili strop na den podle nákladů na ceny surovin. Cílem toho poplatku bude pokrýt náklady na suroviny, ze kterých se dělá základní strava.

HN: A kolik by tedy lidé, kteří budou jíst, za jeden den v nemocnici platili?

Myslím, že by to kolísalo někde mezi 40 a 60 korunami za den.

HN: Udělaly byste z poplatků za stravu výjimky pro děti a důchodce?

Samozřejmě například novorozenci v nemocnici nejí, tak ti by neplatili. Ale samozřejmě děti v nemocnici jedí, ale nesní normální porci. Takže bychom pro děti pravděpodobně vydali zvláštní sazbu.

HN: Takže třeba děti by platily 30 korun a dospělí 40 až 60 korun.

Přesně tak. Stravovací dávka pro děti je menší a i v restauracích máte pro děti menší porci zhruba za poloviční cenu než tu dospělou.

HN: Ve vašem programu píšete, že chcete snížit spoluúčast pacientů z 16 na 14 procent. Za vlády ČSSD ale byla spoluúčast někde kolem 10 procent. Nespokojili jste se trochu s růstem spoluúčasti?

Co nám zbývá? Tři procenta můžete škrtnout tím, že zrušíte poplatky. Ale s doplatky na léky nic rychle neuděláte. Protože Julínek ten systém tak rozoral, že než ho budeme moci dát dohromady, tak to bude trvat mnoho let. Ten chaotický a rozoraný systém na stanovování cen a úhrad léků, který zavedl Julínek, navíc nahrává těm nejbohatším výrobcům léků.

HN: Ministerstvo zdravotnictví ale tvrdí, že doplatky na léky od listopadu klesají...

Samozřejmě, že se poplatky zvyšují...

HN: … rostly sice za první půlrok...

… tam rostly o 23 procent...

HN: ... ale od listopadu se mají doplatky i podle dat Státního ústavu pro kontrolu léčiv snižovat...

To tvrdili i loni, že se budou snižovat a zvyšovaly se. Oni si z lidí dělají blázny. Já počítám, že za celý rok stoupla spoluúčast na léky kolem 20 procent, což je enormní nárůst. Možná, že v letošním roce to neporoste tak rychle, ale poroste.

Julínek navíc ušil celý lékový systém na míru nejbohatších farmaceutických firem. Za Ratha se ušetřila na nákladech těchto firem jedna miliarda. Přitom průměrná délka života rostla úplně stejně jako v předchozích letech. Julínek těm firmám tu miliardu vrátil a další dvě miliardy jim dal k tomu.

Navíc jsem zvědavý, jestli průměrná délka dožití stále roste jako v za mně. Pokud se zpomalí, tak to budu interpretovat tím, že skutečně hodně lidí začalo zanedbávat svojí péči, protože umřelo dřív, než muselo. Protože Julínkovy poplatky fungují jako bariéra.

HN: Ministerstvo zdravotnictví uvažuje o tom, že by doktoři pacientům nepsali na recept konkrétní léky, ale jen konkrétní léčivou látku. A lékárník by pacientovi musel nabídnout nejlevnější lék, který konkrétní látku obsahuje. Tohle byste podpořil?

V Německu, kde to zavedli, nepřineslo psaní léčivých látek vůbec žádný efekt. Je to úplně zbytečné. Pokud lékař předepíše lék, tak máte úhradu pojišťovny stanovenou na konkrétní léčivou látku. Je jedno, jestli je ze Švýcarska, z Ameriky nebo z České republiky. A jednotliví výrobci se přibližují úhradě od pojišťoven.

Tím, že přejdete na předepisování léčivých látek, dáte rozhodování do rukou lékárníků. Místo 30 tisíc lékařů, kteří předepisují léky, budou o tom, jestli dostanete příslušný lék od Zentivy, Krky nebo Apotexu, rozhodovat 2,5 tisíce lékárníků. Takže ten korupční tlak firem přenesete od 30 tisíc lékařů na 2,5 tisíce lékárníků.

HN: Ale ten tlak na lékárníky existuje už dnes. Vždyť už dneska vám můžou vyměnit předepsaný lék za lék s jiným názvem, ale se stejnou léčivou látkou...

No jistě, dnes se ten tlak firem rozložil mezi lékaře a lékárníky. Víte co, celá reforma Julínka má za cíl pomoci zahraničním farmaceutickýcm firmám a lékárníkům. Veškerá snaha lékárníků v době, kdy jsem byl naministerstvu byla: ať i nás chodí korumpovat farmaceutické firmy. Oni to halili do frází jako, že lékárník tomu líp rozumí a víc tomu rozumí a lékárník je neúplatný. Zatímco doktor jede do Egypta, tak lékárník by tam nikdy nejel... Čili za Julínka došlo k tomu, že se rozšířila skupina, která rozhoduje o lécích, z 30 tisíc lékařů o 2,5 tisíce lékárníků. Takže dealeři farmaceutických firem chodí za lékaři i lékárníky.

A snaha současného ministerstva a lékárníků je to ještě víc posunout k lékárníkům jen vychází z myšlenky: „Co se budeme dělit o peníze s 30 tisíci hladovými lékaři“.

Víte, já si myslím, že nejlepší je ten systém teď, kdy se o rozhodování o lécích dělí lékaři a lékárnici. Firmy se vými limitovanými prostředky na ně nemůžou udělat tak extrémní tlak.

HN: Takže předpokládám, že necháte pacientům možnost, aby jim lékárník mohl vyměnit lék za levnější...

Samozřejmě. Osobně si dokonce myslím, že by měl mít lékárník ze zákona povinnost nabídnout pacientovi nejlevnější lék s konkrétní léčivou látkou.

• Diskuse
• Celkem 109 příspěvků