Romy nestačí jen vzdělávat, míní Paroubek. A čtenáři iHNed.cz diskutují

Experti sociální demokracie dostali za úkol připravit řešení situace, ve které se ocitli obyvatelé litvínovského sídliště Janov, ale i jiných míst v Česku. V Teplicích to v pondělí řekl předseda ČSSD Jiří Paroubek.

VÁŠ NÁZOR: Přečtěte si názory čtenářů iHNed.cz. co by udělali s romskými ghetty? ZDE 

Paroubek se domnívá, že řešení problému romské menšiny v Česku, které bylo dosud zaměřeno spíše na vzdělání, se ukázalo jako nedostatečné. Podle něho proto nelze očekávat, že bude úspěšné. Uvedl, že je třeba do řešení více zapojit i romské organizace, protože mnozí Romové začínají mluvit o občanské neposlušnosti. Dodal, že situace mu začíná připomínat rok 1968, kdy se v USA bouřila černošská menšina.

Obyvatelé litvínovského Janova si dlouhodobě stěžují na soužití s nepřizpůsobivými občany, které v minulých letech na sídliště sestěhovaly realitní agentury z mnoha míst Česka.

Varování z Janova 

Situace se na sídlišti vyostřila poté, co Litvínovem v říjnu a 17. listopadu pochodovali radikálové z Dělnické strany. Listopadový pochod vyústil v nejtvrdší střety s policií v posledních letech. Mnozí z obyvatel Janova radikály podporují, Romové jsou naopak připraveni se bránit. Před pochodem policie oběma stranám zabavila velké množství zbraní.

Litvínovská radnice v současné době eviduje šest oznámení různých demonstrací ve městě. Dělnická strana, o jejíž rozpuštění v pondělí vláda požádala Nejvyšší správní soud, chce akci uspořádat 13. prosince. Židovská liberální unie a Romské křesťanské sdružení si rezervovaly centrální náměstí a přístupové komunikace do místního sídliště Janov a tamní ulice až do konce května. Jeden z obyvatelů města ohlásil konání pochodu z janovského sídliště do centra města na 27. listopad. Pochod za podporu nacionálního socialismu, Národního odporu a Dělnické strany ohlásil obyvatel Prahy z náměstí Míru do janovského sídliště v různých dnech od 29. listopadu do 18. ledna.

Paroubek uvedl, že není třeba měnit zákon o shromažďování jen proto, aby se zabránilo pochodům extremistů. Uvedl, že záleží hlavně na policii, která by měla proti jakému porušení zákona okamžitě zasáhnout.

Debata čtenářů iHNed.cz o tom, co s romskými ghetty a jak pomoci Romům

(Debata byla moderována. Vulgární a rasistické příspěvky nebyly zařazeny do tohoto přehledu názorů, redakce si vyhradila právo příspěvky redakčně upravovat a krátit)

Martin, Praha 7 

Čím více přehnaných ohledů budou brát instituce jako Policie, Správa sociálního zabezpečení, města (jakožto pronajímatelé nemovitostí), či oprávnění věřitelé, tím hůře se budou lidé k problémovým komunitám chovat mimo formální rámec (například budou podporovat skinheads při pochodu Janovem). Pokud se někdo rozhodne z pozice instituce zasáhnout ve jménu práva a spravedlnosti, měl by být veřejností podpořen. Dokonce si troufnu říci, že by měl být ušetřen přílišné kritiky v případě přešlapu. Jinak řečeno - nelíbil se nám Vsetín? Tak nás čeká Janov. Protože nikdo nic lepšího hned tak umět nebude a kvasné procesy běží dál.

Libor Lubina, Praha

Bydlel jsem před cca deseti lety na Praze 5 na Klamovce v domě, kam správcovská firma sestěhovávala problémové nájemníky z ostatních domů. Tomu odpovídala značně pestrá skladba nájemníků: Romové, narkomani, nezaměstnaní, pár psychicky vyšinutých a k tomu my coby studenti hledající nejlevnější možný podnájem. Před pěti lety jsem se v domě stavil, sentimentálně zavzpomínat na studentské časy, a kdysi jakžtakž udržovaný dům zcela zpustl, neodvážil jsem se dál než nahlédnout na dvůr. Správcovská firma zcela rezignovala na udržování domu a ponechala ho svému osudu. A znovu jsem šel kolem asi před měsícem. Dům prázdný, s vymlácenými okny a s plechem zahrazeným vchodem. Přesto si nemyslím, že sestěhovávání potížistů všeho druhu musí být nutně špatné. Je ovšem potřeba, aby na podobných místech fungovala zvýšená péče - místní samosprávy, policie, sociálního odboru apod. Jinak hrozí podobný osud jako v případě kdysi hezkého secesního domu dvě stanice tramvají od Anděla.

Problém je bohužel v Romech samotných. Dělají všechno pro to, aby pracovat nemuseli. Když bydlí na sídlišti bílí, nic se neděje, je to sídliště. Když se tam přistěhují Vietnamci, nic se neděje. Když je na sídlišti víc než 3 rodiny romské, začnče vznikat sociálně vyloučená komunita.

Jak to, že sociálně vyloučenou komunitu netvoří bílí ani barevní (např. Vietnamci), ale výhradně Romové? Mezi Romy už roste třetí generace, která nikdy nepracovala. Pokud se Romové nebudou chtít sami zařadit do společnosti, žádné společnosti se to proti jejich vůli nepodaří.

Tento trend (sestěhovávání problémových Romů do ghett- pozn. red.) velmi vítám. Pracuji v Praze na Palmovce. Před dvěma lety se okolí metra hemžilo romskými kapsáři, všude byl hluk, špína, v noci se člověk bál projít některými ulicemi. Tento rok je kolem metra čisto, jezdí tam maminky s kočárky a v noci je tam stejně bezpečno jako přes den. Jelikož tito "problémoví spoluobčané" žili po generace výhradně z peněz daňových poplatníků, kterým přesto i tak znepříjemňovali život nechápu proč by měli bydlet v luxusních lokalitách.

Monika Šedivá, Ostrov

Zrušit ghetta by se měla, ale kam všechny ty obyvatele chcete nastěhovat? Vždyť je nikdo nechce, když je dům bez problémových nájemníků, snaží se všichni ostatní, aby se tam nikdo takový neobjevil. Přistěhování nepřizpůsobivého nájemníka sráží podstatně cenu ostatních bytů. Týká se to všech lidí, kteří dělají nepořádek, hluk, nechtějí pracovat, vzrůstá u nich kriminalita,drogy, prostituce a pod.a nezáleží jestli jsou černí, bílí nebo třeba puntíkovaní. Chce to změnit zákony, přísnost, pracovní povinnost, tvrdé postihy za nedodržování takového zákona. Začíná to šarvátkami a čím to skončí?

Barbora, Praha 6

Jsem přesvědčena, že právě vznik takovýchto ghett, a pád jejich příslušníků na pomyslné dno, oddělí zrno od plev, tedy těch co chtějí ven a těch, kterým není pomoci. Právě tento prožitek může být motivací, kterou chce implementovat do psychické výbavy většina oné menšině. Což je úkol téměř nemožný za situace, kdy jsou romové stále nějak dotováni ze sociálních programů. Tento prožitek jako jediný může zprostředkovat uvědomění si, že pomoci si můžeme jedině sami, což platí zcela obecně.

Nechápu postoje našich politiků a poslanců.Všichni dobře vědí jaká je situace kolem romské komunity.Proč by pracovali,proč by se chovali slušně,nemají k tomu jediný důvod a nikdo je k tomu nenutí.Spíše naopak.Pokud média informují o této komunitě tak jen zastřeně,nikdo si nedovolí říci,že to byli cikáni,kteří kradli,loupili,přepadávali,ale běda,že se nějaký našinec ozve,už se hovoří o rasismu a rasovém podtextu.
Proč už to neřeší přijatelnými zákony,odbourat tu jejich "vyčůranost" v pobírání soc.dávek,neplacení nájemného,trpění aby jejich nezletilci páchali kriminální činnost.

Slávek z Brna

O zrušení ghett by měli usilovat v prvé řadě sami jeho obyvatelé. Pohleďme zpět do minulosti, kdy naši předkové vzali pily a sekery a sami si nařezali a opracovali stromy a z nich si postavili sruby, v nichž pak žili. Dnes se o bydlení ve srubech, v dřevěných domech, hovoří jako o moderním způsobu bydlení. Proto kdo chce živořícím komunitám pomoci, měl by je naučit dělat se dřevem. Tesařina a stolařina jsou základem snad všech dalších řemesel. Je správné jimi začít. Nemyslíte?

Robert, Kanada

Žiji trvale v Kanadě, takže mohu posoudit život v Česku a tady v Kanadě. Největší problém vidím v tom, že Romové se dostali do dluhové pasti. Hlavně většina Romů hraje výherní automaty, tam prohrají podporu, a pak si půjčují od lichvářů na 100% úrok a nemají na nájemné. Spousta Romů přišla i sem do Kanady. Stat, potažmo Česká republika, nemá záchrannou sociální síť jako tady v Kanadě.

Honza, Praha

Hlavní problém ghetta pro nepřizpůsobivé je v tom, že nepomáhá problémové chování odbourat, ale naopak ho posiluje.

Luboš

Ghetta jsou v New Yorku, Paříži, Berlíně i Amsterdamu. Vznikají po celém světě. Bydlí snad na Manhattanu lůza a spodina společnosti? Nebo v londýnské City bydlí v regulovaném nájmu přistěhovalci z Pakistánu? Tak proč by u nás Romové měli okupovat lukrativní byty v centrech? Pokud na to mají, mohou bydlet třeba na Ořechovce, pokud ne,musí si hledat bydlení jinde. Jen se narovnává situace pokřivená socialismem. V USA se lidé co nechtějí pracovat ponechávají svému osudu. U nás jsou ve své lenosti podporováni státem.

Jakub, Praha

Je lepší do Romů teď 50 let cpát peníze na vzdělání, resocializační programy, programy na bydlení a motivaci a já nevím co všechno, než romský problém řešit dalších 500 let. Jedině tak se z nich stane přínos kultuře, ekonomice i společnosti. Zatím je ten přínos velmi minoritní, bohužel.

Petr, Praha

Bude třeba se rozhodnout:buď nebudeme xenofobní a budeme všechny občany naší země považovat za rovné jak v právech tak i v povinnostech.Pak ale samo dvojsloví "romská otázka"je výrazem xenofobie neromského etnika.A každý,kdo ji tzv.řeší,by měl být po právu označen za rasistu.A nebo zcela bez zášti ke komukoliv všichni(včetně Romů)připustíme,že co do schopností přežít bez pomoci ostatních stejní nejsme,a poté můžeme chtít po majoritní populaci toleranci a pomoc.

Kratochvíl, Praha

Myslím, že nejlepší a nejlevnější řešení je nedělat nic. Už jsem sledoval několik kampaní pro to, či ono, co mělo přimět Romy taky něco dělat, posílat děti do školy a podobně. Myslím, že teď je ten správný čas přestat dávat a začít brát. Vystěhovat z domů, kde dělají nepořádek, trvalý dohled sociálních pracovníků (případně Policie), přezkoumat jejich pověstné invalidní důchody apod... Neustále dávat a nabízet, pomáhat a radit evidentně nikam nevede...

Big Dědowski, Praha

Většina zdejších přispěvovatelů má to štěstí, že mohli vystudovat a dělají práci, kterou si zvolili a která by je tudíž mohla i trochu naplňovat a bavit. Přesto z většiny vyzařuje čirá "frustrace pracujícího člověka". Jakýsi pozůstatek komunismu, kdy práce byla nepříjemná povinnost a skutečný "quality time" se odehrával na chatě. Já osobně fakt, že pracuji a část peněz odvádím na daních, považuju za nutnou součást života ve společnosti. Neefektivní státní aparát, různí páni podnikatelé a la Krejčíř apod. stojí pracující této země mnohem víc než Romové. Razie skinheadů proti nepoctivým politikům ovšem nikde nevidíte. Romové jsou mnohem snazší, lépe identifikovatelný cíl. Romský problém je záležitost, kterou tato země zdědila z dob komunismu, kdy stát tyto lidi násilně domestikoval. Je to podobně nepříjemné dědictví jako ekologické škody, které se sanují za miliardy korun. Ano, Romové jsou myslící lidé, kteří by se měli přizpůsobit. Z pohledu většinového etnika se tohle snadno diktuje. Romy si neidealizuji, bydlet v sousedství gheta je jistě frustrující. Tento problém ale nevyřešíme nenávistí založenou na frustraci.

Alois, Most

V článku nezaznělo, že drtivá většina obyvatel těchto novodobých ghett nespadla z nebe, ale v těch předchozích obecních bytech bydlela několik desítek let a zhusta to nebyl jejich první obecní byt, ale jelikož i několik předchozích vybydleli, město jim na náklady daňových poplatníků opakovaně zařizovalo byty nové. A tito lidé za několik desítek let nedokázali vůbec nic a že skončili za městem v papundeklové ubytovně je proto jen a pouze jejich problém. Stát jim poskytl dostatek prostoru ve formě materiální i finanční pomoci se zařídit lépe, nikdo se například nemůže vymlouvat na to, že za 10 let se nebyl schopen se rekvalifikovat apod. Situaci na ubytovně tedy není třeba vůbec nijak řešit a už vůbec ne na náklady daňových poplatníků, jakýkoliv příspěvek státu na "rušení ghet" je plivnutí do tváře všem spořádaným lidem - daňovým poplatníkům.

Radek, Jesenice u Rakovníka

Zásadní problém je, že všichni zodpovědní (vláda, státní správa, místní samosprávy) přehlížejí realitu, tj. masivní zneužívání sociálních dávek, nepracování, ničení státního/obecního majetku. To vše a zřejmě ještě více mají na svědomí nepřizpůsobiví občané. To špatné zodpovědní přehlíží a snaží se vlichotit nepřizpůsobivým občanům tím, že jim za odměnu za vybydlení domů přidělí jiné domy, které posléze budou opět vybydleny. A to vše zaplatí ti, kteří odvádějí do státní pokladny daně - občané a jejich zaměstnavatelé.

Thyronx

Selhaly všechny hurá akce od roku 1989. Vzpomínám na mé dětství v Čechách a s romskými dětmi nebyl žádný problém. Jejich rodiče pracovali a děti chodily dílem do zvláštních, dílem do normálních skol. Romové potřebují vzdělání a práci. Každý člověk, který nepracuje dlouhou dobu - včetně rasové většiny - začne mít dřív či později problém se začleněním do normální společnosti, která pracuje nebo se vzdělává. Smysl pro povinnost ke společnosti, k sobě a své rodině. Paroubek v článku jen kritizuje a nic nenavrhuje. Je to laciné. Ghetta nejsou řešení, to se dělalo v minulosti a v demokratických zemích neexistují ghetta. Každý člověk jakékoliv rasy má svobodu pohybu a bydlí přesně tam, kde chce bydlet. Pokud nemá na nájem, nemá nárok na žádný holobyt ale na "matku-přírodu".

Josef, Brno

Sociální dávky bych Romům vyplácel formou stravenek. Výši dávek bych vázal na kontrolu školní docházky romských dětí. Chování Romů bych posuzoval naprosto stejně jako chování majority. Medializovat a podporovat ty Romy, kteří jsou schopni se společensky uplatnit. Romové musí především sami chtít. Cokoliv jim dávat zadarmo, tak jak je tomu dosud, je cesta do pekel. Vztah k Romům není podmíněn rasově. tak jako není podmíněn např. k Vietnamcům, ale špatnými zkušenostmi s většinou Romů.

Rys

Myslím si, že řešení je trapně jednoduché. Sebrat nezaměstnaným, delší než 1 rok, veškeré peníze. ohou navštěvovat veřejné jídelny a dostávat oblečení zabavené Větnamcům. Takhle to funguje v Španělsku, Francii a jinde.

Romana, Praha

Velkým problémem je, že Romové přemýšlejí v krátkodobém horizontu, to znamená, že je nezajímá, co s nimi bude, až jim peníze z prodaného dekretu dojdou. Asi si také dopředu nespočítají, že bydlení ve výše uvedené ubytovně je vyjde velmi draho. Bohužel je to v nich a nejsem si jistá, jestli kdokoliv z nás bude schopen s tím něco dělat. Věřím, že se najdou výjimky, ale opravdu mě nenapadá jediný způsob, jak tuto skutečnost změnit. Naléváním dalších a dalších finančních prostředků se nic nezmění, protože peníze, které dostanou tito lidé, aniž by se museli o to nějak přičinit, ještě nikdy nikoho nepřiměly ke změně svého chování.

Vilém, Plzeň

Jde o problém, jehož viníkem je primárně majorita. V žádné tržní společnosti nejsou všichni zaměstnáni a obecně je zaměstnanost menšin a různých specifických skupin poměrně nízká. Většina vyspělých zemí má podle toho upravenou sociální politiku, ale česká veřejnost se vinou latentního rasismu a celkově nízkých občanských kvalit ráda nechala přesvědčit, že Romové si vlastně za všechno mohou sami a že "vina" je na jejich straně. Přitom je při pohledu na vývoj zaměstnanosti a nezaměstnanosti Romů po roce 1989 naprosto jasné, že masová nezaměstnanost byla odstartována ekonomickou transformací a diskriminačními postupy v podnicích. Romové se této situaci přizpůsobili, ale iniciovala ji majorita, proto je také povinna uhradit její řešení - jednak znásobením podpor, tak aby další Romové bez práce nekončili v ghettech, jednak státními výdaji na pozvednutí ghett na běžnou materiální úroveň.

Petr Wang

Žil jsem dlouhá léta v Praze - Nuslích, takže o soužití s Romy něco vím. Ačkoliv jsem spíše pacifista a mírný člověk, musím jednoznačně říct, že vůči Romům je potřeba přitvrdit. Nesmí se jednat o předsudky či šikanu, prostě jen mít jeden metr na každého občana, na rase nezávisle. "Pozitivní diskriminace" není v případě Romů správná cesta. Ačkoliv je podstatná část z nich negramotná, znají veškeré své nároky v sociální oblasti lépe než průměrný občan, stále jen hledají cestičky, jak to využít pro sebe. Proti Romům nic nemám, těch slušných si velmi vážím, protože se na ně samozřejmě přenáší předsudky, za které je zodpovědná velká část Romů a nemají to snadné se prosadit.

Dan, Praha

Každý má právo na život, svobodu a sledování svého vlastního štěstí. Přežívání v komunitních ghettech je romský život, jejich svobodná volba a jejich štěstí. Přejme ji ho. Zločinem je však to, že mnozí z nich mohou žít a také žijí na úkor jiných lidí. Tím, že pobírají sociální dávky žijí na úkor těch lidí (i Romů), kteří ze svého příjmu musí odvádět státní daň, ze které se tyto dávky financují.Dokud celá společnost bude založena na žití jedněch na úkor druhých, do té doby i Romové, ať už v ghettech nebo mimo ně, budou problém. A samozřejmě nejen oni.

Lena, Liberec

Zeptejte se slušných a pracovitých Rómů, jak to dělají? Zajeďte si třeba do Bílého Potoka pod Smrkem a uvidíte, jak tam spolu žijí naprosto v pohodě. Děti studují na středních i vysokých školách, většina bydlí ve vlastních domech, všichni pracují. Pak se přesuňte o pár kilometrů dál do Nového Města pod Smrkem a běs děs. Tak, kde je chyba? Nikde. Každý si prostě vybírá svůj způsob života. Jedni chtějí žít tak a druzí jinak - tak je proboha nechte! Proč máte pořád potřebu jim nějak pomáhat. Jsou dospělí? Jsou svéprávní? Pak taky ale musí sami nést odpovědnost za svůj život. Přestaňte už konečně budovat umělý rasismus a začněte se chovat ke všem stejně - bez rozdílu!