Češi využili šanci. V létě se znovu proměnili v simulanty

Anketa

Co se má stát s pravidly kolem nemocenské v prvních třech dnech?

Mají se vyplácet sociální dávky

37%

Nemá se vyplácet nic

55%

Dávky se mají snížit

8%

Hlasovalo 624 čtenářů

Od července, kdy se opět začaly za první tři dny nemoci vyplácet sociální dávky, se doba, kterou Češi »prostonali«, zvedla o desítky procent.

»Když se dávky na začátku roku snížily, klesla nám nemocnost o pětinu. Teď v létě se dávky zase zvýšily a naši zaměstnanci je čerpají o dvacet šest procent častěji,« říká mluvčí strojírenské společnosti ČZ Strakonice Jan Pěnkava.

Oficiální statistiky zatím sice neexistují, ale trend potvrzují i další firmy oslovené HN. »Oproti předchozím měsícům se nám nemocnost zvýšila o 15 procent, v létě si lidé berou nemocenskou častěji,« říká mluvčí automobilky TPCA Radek Kňava.

Běhání po doktorech končí, VZP zavede lékařský on-line

Topolánek: Byli jsme nejnemocnější v Evropě. Až přišel Julínek

Poté, co Ústavní soud zrušil princip »první tři dny nemoci bez dávek«, byla v létě nemocenská nebývale štědrá - během prvních tří dní nemoci stát vyplácel šedesát procent mzdy. A lidé si toho všimli. »Kvůli rozhodnutí Ústavního soudu se nemocenská státu výrazně prodraží. Odhadujeme, že do konce roku vyplatíme o 1,2 miliardy korun víc, než kdyby se dávky nevyplácely,« říká mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jiří Sezemský.

Oficiální nemocnost lidí se v létě zvýšila nejen kvůli tomu, že by Češi své choroby hráli, část lidí s nižšími příjmy si jednoduše přestala na dobu nemoci vybírat dovolenou. "V červenci a srpnu jsem napsal mnohem víc neschopenek než na jaře. Zejména pacienti s nižšími platy se přestali neschopence bránit," potvrzuje praktický lékař ze Zlína Lubomír Nečas.

Nemocenská skoro jako dovolená

Lidem s nižšími příjmy se krátké letní stonání bohatě vyplatilo - nemocenská pro ně byla skoro stejně výhodná, jako kdyby si vzali dovolenou. Na rozdíl od platu se totiž dávky vyplácejí i za víkendové dny. A navíc se nedaní. »Někteří lidé v létě zatoužili po prodloužených víkendech, k čemuž využili právě i výhodnou nemocenskou,« říká mluvčí Hospodářské komory Jiří Štefek.

Lidé obvykle k simulování používají bolesti hlavy a břicha. Pro získání neschopenky je to totiž velmi účinné. Lékaři svým pacientům většinou věří a právě bolesti hlavy nebo břicha můžou mít velmi mnoho neznámých příčin. "Pokud pacient přijde, že ho bolí hlava a má průjem, tak mu tu neschopenku napíšu. Ale už s ním nejdu na záchod, jestli ten průjem fakt má. Pacientovi věřím. Nesahám mu do svědomí, jestli ho ta hlava nebo břicho opravdu bolí," vysvětluje praktická lékařka z Prahy Irena Kudrnovská

Nechat si předepsat nemocenskou není velký problém. Čeští lékaři předepisují neschopenky celkem ochotně. »Ano, jsme při předepisování nemocenské příliš hodní. Než abychom měli průšvih, že pacientovy problémy podceníme, tak řada z nás nemocenskou předepíše, i když má pochybnosti,« říká lékařka z Litomyšle Eliška Leichterová.

I proto je nemocnost u nás výrazně vyšší než například v Polsku, Maďarsku či na Slovensku. »Za normálních okolností by k tomu nebyl žádný důvod. Podle srovnávacích studií je zdravotní stav našich obyvatel lepší,« říká ministerský mluvčí Sezemský.

Výhodná nemocenská však s prázdninami skončila. Od začátku září dostávají lidé první tři dny jen čtvrtinu své mzdy. Od ledna budou dávky opět nulové.

• Diskuse
• Celkem 372 příspěvků