gross-stanislav__192x128_.jpg Bývalý předseda sociálních demokratů Stanislav Gross podle serveru Lidovky.cz přiznal, že jednání o případném umístění amerického protiraketového radaru na území Česka zahájila vláda ČSSD. Její současné vedení ale radar i Grossovu interpretaci odmítá.

My máme své stanovisko a na tom se nic nemění,“ reagoval pro iHNed.cz bez dalších komentářů úřadující předseda ČSSD Jiří Paroubek.

Podle Grosse v letech 2000 až 2001 „nepochybně probíhala komunikace o radaru na expertní a úřednické rovině.“

Stávající vedení Lidového domu to ale popírá a tvrdí, že za vlád ČSSD začaly jen technické konzultace s Američany, nebylo ale rozhodnuto o výstavbě radaru v ČR.

Čtěte také

Gross, který je zastáncem radaru, navíc upozornil, že pro ČSSD v minulosti radar trnem v oku nebyl. "V té době začaly první sondáže a v té době jsme tedy nedávali najevo, že je pro nás radar na našem území nepřijatelný," řekl Gross LN.

Na skutečnost, že první česko-americké kontakty o radaru začaly v době, kdy byl ministrem obrany Jaroslav Tvrdík, několikrát upozornili politici vládní ODS. Tyto kontakty dali do protikladu k nynějšímu odporu ČSSD k radaru.

Například vicepremiér Petr Nečas už loni na jaře v parlamentní debatě uvedl, že Tvrdík, ministr obrany v letech 2001 až 2003, nabídl USA jednání o základně a že za vlády premiéra Jiřího Paroubka pro ni američtí experti v ČR vybírali lokalitu. Paroubek byl premiérem v letech 2005 až 2006.

ČSSD: Místo pro radar v Česku jsme nenabízeli

Paroubek a stínový ministr zahraničí ČSSD Lubomír Zaorálek ale už loni popřeli, že by sociálnědemokratické kabinety Američanům umístění základny nabízely. Tvrdík podle nich nic nesliboval, pouze dohodl předběžné technické konzultace, po nichž by se česká vláda a parlament rozhodly.

Gross v rozhovoru uvedl, že on osobně u jednání o radaru nebyl. "Ale povědomí o tom, že se vedou určité technické konzultace a že se o této možnosti jedná, jsem samozřejmě měl," prohlásil.

Radar má chránit USA a jeho spojence před raketami vypálenými například ze zemí, jako je Írán či Severní Korea. S radarem, který by byl umístěn v Brdech, by byla spojena raketová základna v Polsku, odkud by startovaly střely naváděné radarem na nepřátelské rakety.

USA již s ČR a Polskem podepsaly dohody o zřízení těchto základen. Proti jejich vzniku je ale ostře Rusko, které tvrdí, že radar a rakety budou namířeny proti němu. To Američané popírají. Proti radarové základně je i česká levicová opozice a většina veřejnosti. Naopak většina polské veřejnosti je podle posledních průzkumů pro základnu.