Čeští vojáci v Afghánistánu dostanou vozy za miliardu

O jedné z největších armádních zakázek posledních let je rozhodnuto. Kvůli misím v Afghánistánu nakoupí armáda třicet lehkých obrněných vozidel za zhruba miliardu korun.

Podobně jako u dalších velkých zakázek ani teď nevypsalo ministerstvo obrany soutěž, ale rovnou oslovilo dva dodavatele. Chce koupit patnáct italských stojů Iveco a patnáct německých vozů Dingo 2.

"Vozidla chceme mít ještě tento rok. Jde o naléhavou potřebu, proto nevypisujeme tendr," řekl HN Jaroslav Kopřiva, náměstek ministryně obrany pro vyzbrojování.

Nákup uspíšila smrt vojáka

Armáda s nákupem spěchá kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci v afghánské provincií Lógar, kde slouží 200 vojáků v takzvaném rekonstrukčním týmu. Většina nových obrněnců by měla nahradit džípy Humvee, které Čechům do Lógaru dříve půjčili Američané. Že nejde o nejvhodnější výbavu se naplno ukázalo koncem dubna, kdy pod jedním z těchto vozů vybuchla mina, jednoho českého vojáka zabila a další čtyři zranila.

"Nákup nových vozidel jsme plánovali ještě před tragickým incidentem. Ten nicméně urychlil rozhodování politiků. Dá se říct, že když teče krev, začnou se věci hýbat," řekl nedávno zástupce náčelníka generálního štábu Miroslav Bálint.

Americké stroje Humvee přitom kritizují například Poláci. Několik jejich vojáků bylo loni v červnu z Afghánistánu posláno domů, když v nich odmítli jezdit.

Šéf NATO: Musíte přidat

Italské a německé vozy dostaly přednost hlavně proto, že s nimi už čeští vojáci mají zkušenosti. Čtyři kusy od každého typu koupila armáda loni na podzim, také bez výběrového řízení.

Nákup třiceti dalších kusů kritizuje opozice. "Máme informace, že vozidla Dingo jsou nevhodné do afghánského prostředí a nemají ani dostatečnou ochranu před raketami," říká místopředseda obranného výboru sněmovny Antonín Seďa (ČSSD).

Kromě rekonstrukčního týmu má armáda v Afghánistánu také polní nemocnici nebo vojáky z prostějovské skupiny speciálních sil. Česko loni rovněž darovalo místní armádě šest nepotřebných bitevních vrtulníků. Ty však pořád nejsou na místě, což v pondělí také kritizoval vrchní velitel sil NATO v Evropě John Craddock.

Ministerstvo obrany Craddockovu kritiku odmítlo s tím, že vrtulníky předává podle dohodnutého plánu. "Čas máme do poloviny roku 2009," argumentuje mluvčí ministerstva Jan Pejšek.

Zbrojní zakázky. Problém

To, že se v resortu obrany soutěže na velké zakázky příliš nevypisují, není nic nového. Pravidlem se stalo i to, že si na postup ministerstva pak různé firmy stěžují. Tak jako nyní třeba italský výrobce letadel Alenia, který kritizuje záměr koupit čtyři dopravní letadla od jejich španělského konkurenta CASA.

Zástupci Alenie se kvůli údajné netransparentnosti obrátili jak na antimonopolní úřad, tak na Evropskou komisi. Náčelník generálního štábu Vlastimil Picek si však za chystaným nákupem stojí. "Budou znamenat výrazné posílení přepravních schopností armády," říká Picek.

Před třemi lety si na ministerstvu obrany stěžovala i americká ambasáda. To si vojáci opět bez soutěže pořídili od Švédů dělostřelecký radiolokátor Arthur a raketový komplet RBS-70, celkem za více než dvě a půl miliardy. Armáda tehdy argumentovala, že tyto stroje prostě potřebuje.

Miliarda ze Steyru

Když pak ministerstvo obrany přikleplo zakázku na pět set nákladních automobilů kopřivnické Tatře, argument zase zněl, že je vhodné podpořit domácího dodavatele. V případě nejnovějšího nákupu třiceti lehkých obrněných vozidel se pro změnu argumentuje zhoršenou situaci v Afghanistánu.

"Při vyhlášení tendru by došlo k časovému skluzu v řádu mnoha měsíců až několika let," říká mluvčí resortu Jan Pejšek. Zhruba miliardu korun k nákupu lehkých obrněnců pro Afghánistán vezme armáda z peněz, jež ušetřila, když v prosinci vypověděla kontrakt na dvě stovky transportérů od rakouské zbrojovky Steyr.

• Diskuse
• Celkem 75 příspěvků