Exkluzivně: Recenzovali jsme české europoslance

Třeba zkušený politik Jan Zahradil: V Česku vystupuje jako štiplavý glosátor nešvarů Evropské unie. Ale na půdě Evropského parlamentu ví o ostrých názorech tohoto nenápadného českého europoslance jen málokdo. Jan Zahradil totiž většinou mlčí. Taktiku tichého pasivního odporu vůči všemu evropskému uplatňuje i většina euroklubu ODS.

Slyšet není ani o bývalém ministru zahraničí Josefu Zieleniecovi a se svým charizmatem moc neuspěl ani bývalý ředitel Novy Vladimír Železný.

Jiní se ale v 784členném babylonu prosadili. Bývalá velvyslankyně v Kuvajtu Jana Hybášková je uznávanou odbornicí na Blízký východ a Němci jí gentlemansky přenechali své místo v zahraničním výboru. Miroslav Ouzký z ODS nyní patří k vůbec nejlobbovanějším poslancům: šéfuje totiž výboru pro životní prostředí, kudy prochází klíčová legislativa pro boj s klimatickými změnami, který může stát evropský byznys miliardy.

A lidovec Jan Březina přemluvil guru mezi bruselskými lobbisty Daniela Guéguena, aby česky zdarma vyšel jeho slavný průvodce labyrintem evropských institucí.

"Důležité je být v takovém výboru, jenž se zabývá tématy, která má parlament šanci ovlivnit. A začít svůj názor prosazovat brzy, ještě než se ostatní stihnou zorientovat. Ale třeba zahraniční výbor je v podstatě jen prestižní diskusní klub, přesto do něj šlo víc než sto poslanců," říká jedna z nejúspěšnějších českých zástupkyň Zuzana Roithová (KDU-ČSL), členka výboru pro vnitřní trh.

Členové ODS jsou vesměs v nevýznamných výborech bez šancí něco prosadit. Na jednáních vystupují jen zřídka anebo spíš vůbec.

Například Jan Zahradil mluvil během posledních deseti jednání výboru pro rozvoj jen jednou, to samé jeho spolustraníci Hynek Fajmon a Nina Škottová v rozpočtovém výboru.

Strana nemá jediného zástupce ve vlivném výboru pro průmysl, který bude mít hlavní slovo při aukcích emisních povolenek, jež se snaží ve prospěch českých podniků ovlivnit Topolánkova vláda.

Poslanci ODS také na rozdíl od většiny ostatních odmítli odpovědět na otázky o výsledcích své práce, které jim poslaly HN. Zpátky poslali jen společný dopis s obecnými odpověďmi.

"Obáváme se, že takto získané informace vám nemohou poskytnout ucelený obrázek o tom, co se skrývá za děním v parlamentu, jaká témata jsou zrovna aktuální a jak se k nim staví čeští europoslanci," vzkázal Jan Zahradil.

Větší je lepší

Matematicky přesně spočítat kvalitu jednotlivých europoslanců je nemožné. Evropský parlament pracuje jinak než národní parlamenty: poslanci nemohou navrhovat předpisy a i při jejich schvalování mají menší pravomoci, o části jen spolurozhodují, u dalších mají pouze konzultační hlas.

Navíc vzhledem k velkému počtu poslanců, má jedinec malou šanci prosadit svůj názor a práce při lobbování za pozměňovací návrhy se ve statistikách neprojeví. "Ale je-li někdo osobností a úzce se zaměří na jedno téma, má šanci vyniknout. Podívejte se na Janu Hybáškovou," říká lidovec Jan Březina.

Zvýhodněni jsou ti, kteří patří ke dvěma největším frakcím - skupině evropských lidovců a demokratů či k sociálním demokratům.

Funkce v parlamentních orgánech, počet zákonů, které politické skupiny dostanou jako zpravodajové na starost, i počet minut, kdy mohou jejich zástupci mluvit na zasedání, se totiž rozpočítává podle velikosti klubů.

K největší frakci patří i ODS. "Kolegové z ODS jsou ale vlastním přičiněním považováni za vyděděnce ve vlastní politické skupině," říká jejich oponent, sociální demokrat Libor Rouček.

Boj o kandidátky

Počet zpráv k návrhům evropských pravidel, které dostal europoslanec na starost a jež může ovlivnit, je jedním z nejprestižnějších ukazatelů jeho práce. Jana Bobošíková, která působí jako nezařazená, nemá téměř šanci stát se zpravodajkou a její vliv na dění v parlamentu je proto mizivý.

"U nás ve velkých frakcích je o zpravodajství větší boj, protože je nás hodně. Ale buďme realisty, Češi tady zatím skoro nemají šanci dostat se k významné zprávě o návrhu, který má ekonomický dopad na byznys," říká Březina. Z Čechů se ke skutečně prestižnímu zpravodajování ještě nikdo nedostal.

Ve stranách teď už vrcholí boj o to, kdo se dostane na volitelná místa eurokandidátek pro příští volby. Na české parlamentáře, jichž bude o dva méně, čeká plat devět tisíc eur měsíčně. Dosud brali jen to, co jejich kolegové v českém parlamentu, patřili mezi nejchudší europoslance.

O kandidátech mají zatím jasno jen lidovci. Roithová je volební jednička. ODS ještě kandidátku nemá. Nikdo ale nepochybuje, že ji povede Jan Zahradil.

ČSSD zřejmě do voleb povede eurokomisař Vladimír Špidla. Jedné z nevýraznějších postav české skupinky však hrozí, že o poslaneckou kariéru přijde. Jana Hybášková vystoupila z SNK-ED. A sama za sebe kandidovat nemůže.

Jak jsme hodnotili

Při sestavování hodnocení jsme postupovali na základě "nejobjektivnější ze subjektivních" metod - analýzy úspěšnosti a kvality pozměňovacích návrhů (více zde). Podle ní jsme europoslance rozdělili do tří následujích skupin.

Kliknutím se dostanete na profil a odpovědi jednotlivých poslanců.

HVĚZDY 

Jan Březina (KDU-ČSL)
Jana Hybášková
Miroslav Ouzký (ODS)
Vladimír Remek (KSČM)
Zuzana Roithová (KDU-ČSL)
Oldřich Vlasák (ODS)

ŠEDÝ PRŮMĚR 

Jana Bobošíková, Nezávislí
Milan Cabrnoch (ODS)
Petr Duchoň (ODS)
Hynek Fajmon (ODS)
Richard Falbr (ČSSD)
Věra Flasarová (KSČM)
Jaromír Kohlíček (KSČM)

Jiří Maštálka (KSČM)

Miroslav Ransdorf (KSČM)

Libor Rouček (ČSSD)

Ivo Strejček (ODS)

Tomáš Zatloukal (SNK-ED)

Josef Zieleniec (SNK-ED)

Vladimír Železný (Nezávislí/Demokraté)

NEVIDITELNÍ

Nina Škottová (ODS)
Daniel Strož (KSČM)
Jan Zahradil (ODS)
Jaroslav Zvěřina (ODS)

• Diskuse
• Celkem 10 příspěvků