Nejplamenější projevy měli na sjezdu KSČM Komsomolci

Sjezdu KSČM se zúčastnili také členové zakázaného Komunistického svazu mládeže (KSM). Člen jejich ústřední rady Lukáš Kolarčík přednesl jeden z nejagilnějších projevů. Právě on by přitom jednou mohl stanou v čele komunistické strany.

HN: Jak funguje KSM poté, co soud rozhodl o jeho zrušení?

Jsme také členy KSČM a tak fungujeme. Zůstáváme ale Komsomol, i když samotnou organizaci zakázal buržoazní stát. Děláme stejné aktivity jako dřív.

HN: Vojtěch Filip nevypadal nadšeně, když jste mu dávali vaši vlajku...

To byl důkaz dobrých vztahů s KSČM. Nevím, jak vypadal předseda. Každopádně vlajku přijal a poděkoval za ni, vyjádřil nám podporu a toho všeho si vážíme.

HN: Vy jste proti soukromému podnikání, KSČM ale diskutovala o podpoře drobných živnostníků...

Co se týče společného vlastnictví výrobních prostředků, ve stádiu vývoje nejde jenom o likvidaci soukromého podnikání. My máme představu, že při vývoji socioekonomické základny by živnostníci sami dospěli k tomu, že to pro ně není výhodné. Znám spoustu lidí, kteří říkali, víte my jsme měli velký statek a když jste ho v padesátých letech sebrali, tak nebyli naši rodiče rádi, ale za patnáct let už říkali, že by ho nechtěli zpátky, protože v rámci družstva vše fungovalo lépe.

HN: To je, jako kdybyste pominul, že tady byly stovky tisíc lidí, kteří se znárodnění bránily a šly za to třeba i do vězení. Komunisté jim sebrali to, co vybudovali, co vlastnili...

Tak za prvé to nebyly stovky tisíc lidí. Za druhé oni to nevybudovali sami. Pokud je někdo rolník, má malé políčko a sám si ho obstará, tak je to v pořádku, ale pokud jde o soukromého rolníka, tak ten to sám nevybudoval, ale vykořisťoval přitom své zaměstnance.

HN: Jak jste se dostal do KSM?

Ve čtrnácti letech jsem začal zjišťovat, že mně tady něco vadí. Potom jsem se dostal k dílům marxistů a leninistů a zjistil jsem, že mi vadí odcizení od vlastní práce. Rodiče na tom ale neměli žádný podíl, oni nebyli nikdy ani kandidátem ani členem KSČ. V mých politických aktivitách mě nepodporovali, ale ani mně nebránili.

HN: Kolik vám bylo v roce 1989?

Čtyři roky.

HN: Takže jste vůbec nezažil v praxi socialismus, který teď prosazujete...

Nezažil. Základem studia historie ale je, že dotyčnou dobu nezažijete. Zkušenosti jsou důležité, ale jenom v rámci memoárů a pamětí.

HN: Co vlastně děláte teď?

Studuji historii na vysoké škole.

• Diskuse
• Celkem 89 příspěvků