Nový žebříček univerzit: Nejlepší medicína je v Brně

reklama

Proč tento žebříček

Vážení čtenáři, příští týden je poslední termín pro podání přihlášky na většinu vysokých škol. HN a iHNed.cz postupně přinesou podrobné žebříčky pro deset oborů, které považujeme za důležité a zároveň jsou natolik konkurenční, že v nich má srovnávání smysl.

Vycházíme z kritérií převzatých ze zahraničních žebříčků, jaké zveřejňují například americký týdeník US News & World Report nebo britský deník The Guardian.

Předkládáme vám svůj názor na to, co považujeme u vysokoškolského oboru za důležité. Zároveň ale zde najdete dostatek dat, abyste mohli sestavit svůj žebříček podle vlastních preferencí.

Máte svou vlastní zkušenost se zmíněnými fakultami? Zajímá vás víc o srovnání konkrétních vysokých škol? Napište nám na redakce@ihned.cz. Neanonymní příspěvky uveřejníme či zprostředkujeme odpověď na vaše otázky na zmíněných fakultách.

Lékařským fakultám vévodí Brno

Nejlepší medicínou v Česku je možná oproti všeobecnému očekávání lékařská fakulta Masarykovy univerzity v Brně. Vyplývá to ze srovnání, které Hospodářské noviny sestavily podle několika kritérií, názorů lékařů, absolventů fakult, expertů z oboru.

Brněnská fakulta získala v žebříčku 46,5 bodu, na druhém a třetím místě se umístily medicíny z Univerzity Karlovy (1. lékařská fakulta a 2. lékařská fakulta shodně nasbíraly 40 bodů). Tabulku, která ukazuje celkové výsledky, najdete ZDE.

Hodnoceno bylo celkem osm fakult. Projděte si jednotlivá kritéria i s komentářem, jak a proč školy v žebříčku dopadly.

Čtěte také: Nejlepší práva jsou na Univerzitě Karlově
(Seriál HN a iHNed.cz o kvalitě vysokých škol - jak dopadlo velké srovnání právnických fakult?)

Kritéria, podle kterých fakulty srovnáváme

1. Vědecká a výzkumná činnost školy - výsledky čtěte ZDE

2. Spokojenost a uplatnění absolventů - výsledky čtěte ZDE

3. "Světovost" školy - výsledky čtěte ZDE

4. Názor expertů z oboru - výsledky čtěte ZDE

5. Zájem o fakultu - výsledky čtěte ZDE

... a navíc: Co jsme nehodnotili (ale je také zajímavé) a proč - čtěte ZDE

1) Věda a výzkum: překvapivý vítěz LF MU

Proč toto kritérium: Bez vlastní vědecké činnosti by vysoké školy byly pouhými učilišti, vítězství v této kategorii proto násobíme třemi.

Co jsme zjišťovali: Jaké mají vědecké výsledky v databázi Rady vlády pro vědu a výzkum (podle poslední zprávy za léta 2002-06). V ní jsou zahrnuty články v tzv. impaktovaných časopisech (hlavní vědecké žurnály zařazené do světové databáze Web of Science), patenty, odborné knihy, ale i méně prestižní články a příspěvky do sborníků (Jak se měří věda? Dočtete se ZDE).

Jak hodnotíme výsledky: Zajímá nás jednak absolutní vědecký výsledek, jednak relativní - na jednoho tzv. přepočteného pedagoga. Oběma dáváme váhu 50 %.

V absolutní váze vědeckých výsledků se nade všemi týčí kolos 1. LF UK. V pětiletém období 2002-2006 čerpala sedm grantů dohromady za více než 1,3 miliardy korun a tomu odpovídají i vědecké výsledky o váze téměř 21,5 tisíc (tedy stejně jako kdyby vydala třeba 860 cizojazyčných odborných knih nebo zaregistrovala 43 mezinárodních patentů).

Následuje LF Masarykovy univerzity v Brně (váha 16 732) a kolem hranice 10 tisíc se pohybují i 2. LF UK a 3. LF UK. Tři fakulty - Olomouc, Plzeň a Fakulta vojenského zdravotnictví Hradec - mají vědecké výsledky kolem 5000 a skupinu uzavírá LF Hradec s vědeckou váhou 3064 (což je pořád „těžší" vědecký výsledek, než jaký mají všechny právnické fakulty dohromady).

Rada vlády pro vědu a výzkum však není spokojená s efektivitou 1.LF UK, využití grantových peněz považuje většinou za průměrné. Mnohem lepší známku za zhodnocení státních peněz má od ní Plzeň, 2. LF UK nebo i Brno.

A kdybychom rozpočítali vědecké výsledky na akademiky, pořadí se překvapivě otočí. V čele tabulky se najednou ocitnou vojáci z Hradce, těsně následovaní Brnem a 2. LF UK. Teprve po ní další dvě pražské fakulty. Na konci jsou Olomouc a „civilové" z Hradce.

Výsledek vojáků přitom nezpůsobilo pár příspěvků na konferencích, ale články do impaktovaných časopisů. Kdybychom fakulty seřadili podle impaktovaných článků na učitele, jen se mírně přeskupí čelo tabulky: 2. LF UK, vojáci, LF MU.

Pokud jde o patenty, lékařské fakulty jich zaregistrovaly jen málo: necelých pět vykázala 1.LF UK a 3,5 Olomouc.

Vědecké granty tvoří dvě pětiny rozpočtů tří pražských fakult a Olomouce (41-43 %), s odstupem následují Brno a Hradec (27 a 21 %), ostatní fakulty data neposkytly.

Zdroj: Rada vlády pro VaV, vlastní výpočet

2) Spokojenost a uplatnění: stará se 3. LF UK a Brno

Proč toto kritérium: Absolventi mohou nejlépe posoudit z pohledu klientů přednosti i nedostatky školy. Profesně úspěšní absolventi jsou signálem dobré školy.

Co jsme zjišťovali: Kolik procent absolventů po 6 měsících od ukončení školy dál pokračuje v oboru (pracuje nebo studuje na doktorandském stupni); jak hodnotí svou spokojenost s fakultou; jaký je jejich průměrný plat po 5 letech od ukončení školy (tj. v době, kdy právníci už mohou složit odborné zkoušky ve své profesi).

Jak hodnotíme výsledky: Protože v České republice takové průzkumy dosud nejsou obvyklé a nemají jednotnou metodiku, sestavujeme žebříček nikoli podle toho, JAK absolventi odpovídali, ale ZDA se jich škola vůbec ptá a jak podrobné výsledky poskytuje.

Žádný průzkum mezi absolventy nedělá 2.LF UK, Plzeň nebo civilní Hradec. I 1.LF UK pouze odkázala jen na zjištění Střediska vzdělávací politiky pražské pedagogické fakulty, podle nějž je nezaměstnanost mezi lékaři mizivá.

O něco podrobnější údaje poskytla Olomouc: potvrzuje vysokou věrnost oboru (100 % pokračuje v medicíně po šesti měsících od ukončení studia). Absolventi si stěžovali na přílišnou teoretičnost. „Uvítali by větší procvičování praktických dovedností a více stráveného času s pacienty u lůžka či zubařského křesla," říká proděkan LF UP Martin Modrianský. Vojenský Hradec zná další osud absolventů přesně: „Všichni studenti mají závazek k české armádě ve výši dvojnásobku doby studia," vysvětluje děkan, plukovník Roman Prymula. Proto zná i jejich platy po pěti letech od ukončení studia: 30-35 tisíc.

Nejpodrobnější průzkumy si dělá 3. LF UK a Brno. V Praze uskutečnili průzkum mezi absolventy za posledních deset let. Jeho návratnost byla jen pětinová (182 z 897 oslovených), ale má zajímavá zjištění. Medici vykazují tradičně vysokou věrnost oboru: jen 1,1 % absolventů 3. LF UK působí po šesti měsících od ukončení mimo oblast zdravotnictví (nepočítaje mateřské). Spokojeno bylo 92 % absolventů. Pokud by měli znovu volit, stejnou fakultu by si vybralo téměř 73 %. Ostatní by většinou medicínu nestudovali vůbec - z ekonomických důvodů..

Průzkumy dlouhodobě organizuje celá Masarykova univerzita, mezi lékaři byla ovšem posledně návratnost slabá (36,5 %). Absolventi LF MU v poslední zprávě zůstali v oboru bez jediné výjimky. Přitom obor má spolu s pedagogy nejnižší průměrné nástupní platy. Przkum prováděný s časovým odstupem však ukazuje znatelný nárůst platů během dvou tří let (z nástupních 14 856 na aktuálních 22 507). Už během státnic však měli brněnští medici místo nebo pokračovali v doktorandském stupni. Studiu vytýkali přílišnou teoretičnost a velmi nedostatečnou výuku cizích jazyků (obojí 80 %). Dobré známky dávali za orientaci v oboru a podporu týmové práce. Přípravu pro život jich ocenilo 67 %.

Informovanost o absolventech:

1.-2. LF MU a 3. LF UK

3.-4. LF UP a FVZ UO

5.-8. LF UK Plzeň, LF UK Hradec, 2. LF UK a 1. LF UK

zdroj: fakulty, Masarykova univerzita

3) „Světovost" školy: Na Západ hlavně z Prahy

Proč toto kritérium: Čeština je příliš malý jazyk na to, aby se fakulta obešla bez zapojení do mezinárodní sítě, světová věda se dělá ve světových jazycích. Pobyt v cizině nebo přednášky v cizím jazyce svědčí o schopnostech studentů i o servisu, jaký jim škola může nabídnout.

Co jsme zjišťovali: Kolik studentů v aktuálním roce odjelo na nejméně semestrální pobyt (v poměru k celkovému počtu studentů); kolik předmětů určených primárně zdejším studentům se vyučuje v cizím jazyce (nikoli tedy letní školy nebo jednorázové předměty v rámci programu Socrates/Erasmus);kolik semestrů jazykových kurzů škola celkem nabízí.

Jak hodnotíme výsledky: Pořadí podle studentů na výměnných pobytech dáváme váhu 60 %, protože vypovídá o aktivitě školy i zájmu a schopnostech studentů; přednáškám v cizím jazyce váhu 30 %, protože jde o kontakt s oborem ve (zpravidla) světovém jazyku se zahraničním přednášejícím; jazykové kurzy považujeme za užitečný doplněk, dáváme mu váhu 10 %.

Největší pravděpodobnost, že během studia vyjedou na alespoň semestrální pobyt, mají na 3. LF UK - 6,3 % (tedy 83 z 1308 studentů). Následuje 1. LF UK se 158 studenty (4,4 %). Z vojenského Hradce vyjeli naposledy pouze čtyři, představovalo to však 3 % studentů. U ostatních fakult se podíl výjezdů pohybuje kolem 1 % (LF UK Hradec se přitom jako jediná řídí zásadou, že pobyt je vždy dvousemestrální), pouze v Plzni s osmi výjezdy jde o 0,4 %.

Několik fakult nabízí kompletní výuku ve svých anglických paralelních třídách. Například 1. LF UK takto vyučuje 227 a Plzeň 224 předmětů. V Hradci je to 164, nejméně anglických předmětů má 3. LF UK (19) a vojenský Hradec (8).

Nejširší nabídku jazykových kurzů má opět 1. LF UK (celkem 98 semestrů, z toho třetinu tvoří angličtina a třetinu němčina). Obě zbylé pražské fakulty nabízejí jazykových semestrů zhruba polovic, ostatní mezi 28 (Olomouc) a 16 (Brno s vůbec nejchudší nabídkou).

Zdroj: fakulty

4) Mezi experty vítězí 1. LF UK

Proč toto kritérium: Názor expertů vyjadřuje reputaci fakult v oboru.

Co jsme zjišťovali: Lékaři a manažeři v rozhodujících pozicích v nemocnicích, pojišťovnách i v politice měli seřadit lékařské fakulty podle toho, kterou by doporučili uchazeči o studium.

Jak hodnotíme výsledky: Pokud seřadili fakulty od nejlepší po nejhorší, každá dostane známku od 1 do 8. Pokud některé uvedli na shodném místě, dostávají všechny stejný počet bodů (příklad: Tři fakulty na 1. místě dostanou všechny jedničku.)

Odpovídalo 12 expertů (jejich seznam najdete ZDE), mimo jiné ředitelé velkých nemocnic, představitelé komory a lékařských sdružení, zástupci pojišťoven a politici-lékaři včetně bývalých ministrů; dalších deset odmítlo nebo se cítili podjatí.

Mezi experty jednoznačně zvítězila 1. LF UK, která se objevila na prvním místě osmkrát. V jejím hodnocení zaznělo: „Největší potenciál, tradice a spojení se světem, slabinou je konzervativní způsob výuky a menší orientace na potřeby studentů." - „Mám na ni horší reference --anonymita a poněkud vyšší výuková rigidita přináší studentům jistá zklamání, nicméně úroveň absolventů je srovnatelná s ostatními pražskými. Moc vědy a vydělávání peněz, menší zájem o práci se studenty."

Na druhém místě byla 2. LF UK (třikrát první, pětkrát druhá). „Celkem oblíbená." -- „Kompaktní fakulta, menší tradice v preklinických oborech je spíše výhodou."

Na třetím místě skončily společně LF MU („Dobré zázemí, dobrá reputace." - „Znám její chod, náplň, vědecko-výzkumnou činnost studentů. Určitě je v ČR nejlepší.") a 3. LF UK („Z rozhovorů se studenty vím , že si ji dosti chválí kvůli modernímu výukovému programu a méně formálnímu vztahu učitelů se studenty." - „Výuka s asi největší snahou o přizpůsobení potřebám studentů, slabší ve výzkumu a mezinárodních kontaktech." - „Je zajímavá odlišným pojetím výuky, kdy studenti získávají zkušenosti na konkrétních klinických kauzách.")

Čtvrtá se mezi porotci umístila LF Hradec. S odstupem následovaly těsně po sobě LF Plzeň, LF UP Olomouc a Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany Hradec. Zejména poslední řadili experti na poslední místo nebo ji doporučovali z hodnocení úplně vyřadit: „V žebříčku lékařských fakult by figurovat neměla. Rozvíjí obory, které v civilních školách nejsou a naopak v jiných využívají kapacit civilní fakulty." - „Nevychovává své vlastní mediky - ti formálně studují na LF UK Hradec a diplom dostávají od Karlovy univerzity."

Mezi experty, kteří účast odmítli, často zazníval názor, že fakulty jsou víceméně na téže úrovni.: „Za skoro 18 let praxe v medicíně a výkonu nejrůznějších funkcí (předseda LOK, president ČLK, ministr zdravotnictví, předseda zdravotního výboru) jsem nezaznamenal žádný postihnutelný, či popsatelný rozdíl mezi absolventy jednotlivých lékařských fakult."

Pořadí mezi experty

1.LF UK (průměrné umístění 1,5)

2.LF UK (2,3)

LF MU a 3.LF UK (3,1)

LF UK Hradec (3,8)

LF UK Plzeň (4,8)

LF UP Olomouc (4,9)

FVZ UO Hradec (5)

Kdo odpovídal v anketě (abecedně)

Jan Bříza, ředitel Všeobecné fakultní nemocnice v Praze

Ivan David, bývalý ministr zdravotnictví a ředitel Psychiatrické léčebny Bohnice

Vladimír Dbalý, ředitel Nemocnice Na Homolce

Ludvík Friedrich, ředitel Oborové zdravotní pojišťovny

Lubor Kinšt, člen představenstva České lékařské komory

Pavel Klener, bývalý ředitel Ústavu hematologie a krevní transfúze

Jozef Kochan, poslanec zdravotního výboru PSP ČR

Svatopluk Němeček, ředitel Fakultní nemocnice Ostrava

Miroslav Pětivlas, předseda etické komise a člen představenstva České lékařské komory

Václav Šmatlák, předseda Sdružení praktických lékařů

Pavel Vepřek, ředitel pro strategii VZP, bývalý ředitel FN Motol a předseda sdružení Občan

Rostislav Vyzula, ředitel Masarykova onkologického ústavu

5) Zájem o fakultu

Proč toto kritérium: Vystihuje poptávku po fakultě a její reputaci.

Co jsme zjišťovali: Kolik z přihlášených v posledním přijímacím řízení bylo přijato (vyjadřuje převis poptávky); kolik z přijatých se skutečně zapsalo (vyjadřuje preference těch, kteří uspěli na více fakultách a mohli si vybírat); kolik má škola doktorandů v poměru ke všem studentům (naznačuje, kolik z absolventů se průměrně rozhoduje získat zde doktorát); podíl docentů do 40 let a profesorů do 50 let (vyjadřuje zájem úspěšných doktorandů o další vědeckou kariéru; zdravě se rozvíjející fakulta by měla akademiky v tomto věku mít).

Jak hodnotíme výsledky: Pořadí v každé z nich dáváme váhu 25 %.

Nejvyšší převis poptávky byl v posledním přijímacím řízení v Brně a na 2.LF UK (přijímali 14,7 %). Vojáci z Hradce brali 19 % z uchazečů. Těsně za sebou následovaly Olomouc, 3.LF UK a LF Hradec. V Plzni brali každého čtvrtého a na 1.LF UK tvořili přijatí 31 % z přihlášených.

Pro vybranou fakultu byli nejpevněji rozhodnuti ve vojenském Hradci (84 %) a na 2.LF UK (82 %). Následovaly Brno, Hradec, 3.LF UK, Olomouc a Plzeň. Na 1.LF UK se zapsalo 664 z 1314 přijatých, tedy polovina.

V poměru ke studentům mají nejvíc doktorandů v Olomouci a na 1.LF UK. Nejméně na 2.LF UK (1310 studentů a k nim „jen" 345 doktorandů).

Největší podíl mladých docentů a profesorů mají v civilním Hradci (13,2 úvazku) a ve vojenském (6), což znamená 6,8 %, resp. 6 % pedagogů. Relativně nejméně - 1,6 % - jich má 3.LF UK (čtyři plné úvazky).

A zde je celková tabulka - souhrnný výsledek podle všech kritérií:

Co nebylo možné vyhodnotit

V žebříčku se měly objevit také následující kategorie: Počet studentů na tzv. přepočteného pedagoga (čím méně je studentů na pedagoga, tím důkladněji a kvalitněji se jim může věnovat); objem výdajů na odbornou literaturu v přepočtu na jednoho studenta (pedagoga může do jisté míry nahradit literatura); objem všech výdajů školy v přepočtu na studenta;.

Podíl studentů na pedagoga bylo možné zjistit. Tři fakulty však nedodaly své celkové aktuální výdaje, FVZ UO nedodala ani výdaje na literaturu.

Pořadí je proto pouze orientační:

Počet studentů na pedagoga Nákupy literatury na studenta Výdaje na studenta

FVZ UO 1,46 2.LF UK 2290 Kč 2.LF UK 298 473 Kč

3.LF UK 5,5 LF Hradec 1799 Kč 3.LF UK 231 651 Kč

LF UP 5,8 LF UP 1564 Kč LF Hradec 209 145 Kč

2.LF UK 5,97 LF MU 1516 Kč LF MU 200 000 Kč

1.LF UK 6,17 1.LF UK 1099 Kč LF UP 197 183 Kč

LF Hradec 6,9 LF Plzeň 1097 Kč LF Plzeň neuvedla

LF Plzeň 8,2 3.LF UK 917 Kč 1. LF UK neuvedla

LF MU 8,3 FSV UO neuvedla FVZ UO neuvedla

Zdroj: fakulty

Jak se měří věda?

Rada vlády po vědu a výzkum posuzuje u tuzemských grantů tzv. vážené výsledky. Co to znamená? Zaznamená a oboduje úplně všechny vědecké výsledky.

Vysoce hodnocení mají články v tzv. impaktovaných časopisech, tedy hlavních vědeckých periodicích zařazených do světové databáze Web of Science. Článek má minimálně váhu 5, ale podle významu („impaktu") časopisu třeba i 50.

Český patent má váhu 50, mezinárodní patent dokonce 500. Nová technologie má váhu 75 a prototyp (složitější průmyslový výrobek, určený k sériové výrobě) váhu 25.

Další hodnocení se liší podle toho, zda jde o společenské vědy (psychologie, sociologie, historie, právo, pedagogika apod.), nebo ostatní (matematika, fyzika, informatika, chemie, biologie, medicína, strojírenství, chemie apod.).

Společenské vědy mají bonus za publikace v cizím jazyce. Článek v běžném (neimpaktovaném) českém či slovenském časopise má váhu 1, v cizojazyčném 4. Odborná kniha má váhu 12,5 v jiném jazyce 50. Kapitola v ní má váhu 1, resp. 4. Příspěvek do sborníku (například vystoupení na konferenci) má váhu 0,1, v cizím jazyce 0,4.

Ostatní vědy násobí cizojazyčný příspěvek pouze dvěma, nikoli čtyřmi. Odborná kniha má tedy váhu 12,5 a v cizím jazyce 25, článek ve sborníku má váhu 0,1 a cizojazyčný 0,2 apod.

Rada vlády pro vědu a výzkum měří také efektivitu vynaložených peněz ze státního rozpočtu. Grant s nadprůměrnými výsledky (více než 130 % oborového průměru) je značen zeleně. Šedivě je značený průměrný grant (zhodnocení 70-130 % průměru). Výstražnou žlutou dostávají podprůměrně zhodnocené granty (0-70 % průměru). Červeně pak Rada vlády označuje grant s naprosto nulovými výsledky.

Autoři: Tomáš Němeček