Mladoboleslavský soudce Pavel Nagy před časem zmeškal soudní jednání, vymyslel si a zaprotokoloval závěrečnou řeč obhajoby a vynesl rozhodnutí, jako by se líčení opravdu uskutečnilo. Nejvyšší soud však nakonec rozhodl, že Nagy může soudit dál. Opačný verdikt ale Nevyšší soud vynesl nad Karolem Kubíčkem, který se zpovídal z protahování více jak stovky případů. V jeho případě kárný senát udělil nejtvrdší trest - odvolal jej z funkce.
"Snažil jsem se rozhodovat odpovědně," řekl soudu Nagy, kterému nadřízení kromě lží a falšování jednání vytýkali navíc také průtahy a navrhovali, aby byl odvolán z funkce. Jeho nadřízený, předseda Okresního soudu v Mladé Boleslavi Jiří Rajm, však trval na odvolání z funkce.
"Naposledy se stalo, že zmizelo pět jeho spisů. Asi je budeme muset rekonstruovat," uvedl Rajm. "Je mi to líto, snad se najdou," reagoval Nagy.
Soudce se hájil mimo jiné tím, že trpěl takzvaným syndromem spánkové apnoe. Choroba způsobuje, že člověk ve spánku přestává na několik vteřin dýchat. Nemoc může mít za následek nespavost, deprese a úzkosti. "Mohla tím trpět kvalita výkonu náročné soudcovské profese," napsal v posudku soudní znalec z oboru psychiatrie. Nyní je podle znalce soudcův psychický stav lepší.
Nejvyšší soud je druhou a poslední instancí při projednávání prohřešků justičních činitelů. V prvním stupni případ projednával Vrchní soud v Praze a uložil nejpřísnější trest - odvolání z funkce.
Soudce, který protahoval případy
Soudce obvodního soudu pro Prahu 5 Karol Kubíček ale trestu kárného senátu neunikl. V první instanci ho potrestal Vrchní soud v Praze za protahování případů jen půlročním snížením platu o čtvrtinu. K Nejvyššímu soudu se odvolal jak Kubíček, jenž požadoval mírnější trest, tak jeho nadřízení, podle kterých měl být zbaven taláru.
Zde ho kárný senát zbavil možnosti vykonávání funkce soudce.
Kárný senát Nejvyššího soudu je druhou a poslední instancí při projednávání prohřešků justičních činitelů.
