Klvaňa a Lábus zahájili venkovní část kampaně k radaru

reklama

Vládní koordinátor pro komunikaci programu protiraketové obrany Tomáš Klvaňa a herec Jiří Lábus ve Vítězné ulici v Praze symbolicky vylepením plakátu na lavičku zahájili takzvanou venkovní část informační kampaně k radaru, který chtějí USA postavit v ČR. Celkem by po celém Česku podle Klvani mělo být plakáty v listopadu pokryto 500 laviček a 500 telefonních budek.

Plakátu dominuje heslo: "Má se Česká republika zapojit do systému protiraketové obrany?". Klvaňa uvedl, že plakát má odkazovat na další informační zdroje. "Lidé si budou moci hledat informace na našem webu (www.protiraketam.cz), psát o brožurky o informační DVD a podobně," vysvětlil Klvaňa. V listopadu se také chce zúčastnit sedmi setkání s občany v celé zemi.

Doplnil, že lavička byla zvolená jako symbol, který umožní se v klidu podívat na více informačních zdrojů. Také podle Lábuse, který s výstavbou radaru souhlasí, jsou lidé málo o stanici informováni. "Je to taková podivná česká 'zabejčenost'," řekl herec.

Odpůrci radaru a příznivci vypsání referenda o něm vládní kampani nevěří a považují ji za neseriózní. Podle signatáře iniciativy Pro referendum, sociologa Jana Kellera je založena na podkladech, které odborníci několikrát zpochybnili. Zastánci plebiscitu si myslí, že studie o zdravotní nezávadnosti radaru, kterou v srpnu představilo ministerstvo obrany, je velice chatrný důkaz. Členové iniciativy Ne základnám se proto snaží nabízet alternativní zdroje informací. Provozují například webové stránky www.nezakladnam.cz.

Americký Kongres zřejmě sníží rozpočet na protiraketovou obranu zamýšlenou na území ČR a Polska o 85 milionů dolarů. Důvodem je, že americká strana zatím nemá souhlas hostitelských států k vybudování svých základen - radaru v ČR a sila s deseti raketami v Polsku. Peníze na obranné rakety, na součásti systému a radar Kongres poskytne, škrty se týkají pouze financování výstavby objektů v obou zemích. Původně Bílý dům požadoval pro příští rok 310 milionů dolarů.

Klvaňa se domnívá, že rozhodnutí o rozpočtu je především na americké straně. Podle něj Kongres část "pozdržených" peněz vydá ve chvíli, kdy se Američané s Čechy a Poláky domluví. "Koneckonců tady práce nezačnou předtím, než se definitivně rozhodne, jestli se budeme podílet na protiraketové obraně, nebo nebudeme. To rozhodne parlament," dodal vládní koordinátor.