Z popelky princeznou aneb Nevěsta pro milionáře pokračuje

Výběr Nevěsty pro milionáře jde do finále, z davu zbylo jen několik vyvolených dívek. Ty záhy pochopily, že už začíná jít do tuhého. Stačí málo a jedna z nich bude tou nejkrásnější a nejšťastnější. Princ na bílém koni už je blízko. Jenže k princovi nesmí děvečka z ulice, ale princezna. Proměny začínají.

"Já byla u Měšťáka, že bych si nechala udělat nový prsa, víš, takový ty přirozený," popisuje drobná blondýnka s luxusní kabelkou a neméně luxusním vzhledem. Živí se jako modelka, uvažuje o kariéře herečky a na casting si „odskočila“ před odletem do Londýna.

Nová prsa bohužel nemá, prý dostala nějakou „hnusnou“ infekci a nešlo to. Takže vytoužená role ve filmu nebyla. Chtěli sice blondýnu, ale vnadnější. „Nakonec jsem ráda. Víš, že jsou po tom nechutné jizvy? Jednou jsem je viděla na cvičitelce aerobiku, bylo to odporný,“ třese se s neskrývanou nechutí a afektovanými gesty kráska.

Úsměv, kamera jede

"Dneska jste nějaká vystajlovaná," snaží se mě potěšit porotkyně. Sice netuším, co přesně tento termín znamená, ale kombinace, co jde vyžehlit okamžitě a je to bavlněné, zjevně zabrala. "Jak dlouho jste se ráno připravovala," ptá se další porotce. Tuhne mi krev v žilách, možná je to zcela zásadní otázka. Odpovím po pravdě, že asi čtvrt hodiny. Děs v očích porotců se nedá popsat.

"Víte, mě strašně zajímá, co jsou holky ochotné udělat proto, aby vyhrály. Co byste soupeřce udělala vy," láskyplná palba porotců pokračuje. Zkouším milý úsměv a dodávám, že nejde mluvit o soupeření, když dívky spolu "bojují" už od školky. Nezabírá to. Tak doplňuji, že nejlepší způsob, jak štvát okolí je usmívat se. "Tak slečnu pošleme dál, ne," shoduje se porota a já vítězoslavně vycházím ze sálu. Skutečné peklo, tedy nálet vizážistek a stylistek, má teprve přijít.

Jen co otevřu dveře, vrhá se na mě reportér s kamerou. Třeba je můj make-up kamerotěsný a nerozteče se. Otázkám však neunikám. "Myslíte si o sobě, že jste hezká a charismatická," objevuje se zrádná otázka. Blekotám něco o tom, že si sama před sebou připadám hezká, neb se ráno sobě před zrcadlem líbím. Začínám chápat, proč v reality show vypadají všichni účastníci jako naprostí idioti.

Vamp s maminkou

„Stejně to žádný milionář nebude, je to podfuk,“ vrčí asi padesátiletá Slovenka, vystajlovaná z tržnice a doplněná igelitkou. Doprovází černočernou dcerunku vampa. Ta zvolila mikrošatičky v námořnickém stylu končící těsně pod linií kalhotek. „Moc se mi tyhle boty líbily, jsou úžasně sexy,“ švitoří dívka. Pro upřesnění, viklá se asi na patnácticentimetrových jehlových podpatcích lakovaných lodiček, model E55.

Ostatní dívky vedou debatu o tom, kdo bude milionář. "A je někde tady," dotazuje se křehká blondýnka v minisukénce a minitílečku. Organizátoři jsou však nekompromisní a nic neprozrazují. "Třeba je starý a ošklivý. Navíc nejlepší míry chlapa jsou 90, 60, 40. Devadesát let, šedesát milionů na kontě a čtyřicítky horečky," uzemňuje situaci tmavovláska opět téměř neoděná.

Neandrtálec nejsem, skoro

"Máte naprosto špatně zvolený make-up, vypadáte strašně bledá," zkouší to na mě jedna z kouzelných víl mající na starosti proměnu ošklivých káčátek. Poeticky řečeno má porcelánová pleť se slunečních paprsků velmi obává. „Vy asi nechodíte do solárka, co,“ opovržlivě pokračuje a vyjmenovává mi všechny myslitelné metody získání bronzové pokožky. Brána vědění se mi otevřela.

"Vy budete asi takový ten přírodní typ," konstatuje smutně další víla a já se dostávám do stavu stísněnosti. Nohy si ale holím, chce se mi špitnout na obranu, že nejsem zas tak zaostalá.

"Kdo vám stříhá vlasy," prohrabuje se mi víla v účesu a konstatuje, že vypadám, jako kdybych vstala a šla. Je to pravda, má drahá kmotřičko vílo. "Stříhá mě maminčin žák," mluvím pravdu. "A vaše maminka je profesionální kadeřnice," projevuje zvědavost. "Ne, moje maminka je učitelka hudby," opět nelžu. Následně se kmotřička "logicky" dotazuje, jestli chodím do nějakého významného salónu v Praze. Nechodím a zřejmě potvrzuji teorii o přírodním typu.

Chce to větší prsa

K dokonalosti mi byly nabídnuty šaty z Popelčina oříšku. Na chvilku jsem získala pocit, že jsem skutečná princezna. Nádherný pocit, až do chvíle, kdy mi došlo, že mám na sobě velmi pohodlné, velmi barevné a naprosto asexuální bavlněné kalhotky. "Nebojte, to nebude vidět," uklidňovala mě víla.

Avšak objevil se další zádrhel, šaty byly v oblasti dekoltu předimenzované. "To se přišpendlí," zašveholila víla a soustrastně se podívala na místa, kde ostatní ženy mají prsa. Začala jsem přemítat nad tím, co mé tetičky řeknou, až uvidí můj odhalený hrudníček v televizi.

Víly se ale pěkně vyřádily a já civím do zrcadla na úplně cizí paní. Připomíná divu třicátých let v plné zbroji, v kouzelných šatech se záplavou drobných kamínků. Mrká dlouhatánskými řasami a svůdně si olizuje rty. 

Tak jistě drahý lesk chutná jako marmeláda bez cukru a ovoce, čili podivně. Mé střapaté vlásky se změnily ve vojenskou přilbu, při piruetách před kamerou jsou jako přilepené. Myslím, že ani vlastní matka by mě nepoznala.

Zářná kariéra

„Jasně, že tu nejsem kvůli milionáři. O něj vůbec nejde. Potřebuju něco udělat pro svou kariéru,“ odkrývá karty modelka. Jejím cílem je ukázat se jako milá podnikavá dívka, která by se mohla uplatnit u filmu. Slovenská matka proto radí dceři: „Pěkně se narovnej, třeba si tě v televizi někdo všimne.“ Dívka se snaží poslechnout a nezpřerážet si končetiny na jehlách.

V okamžiku všude bloudící kamery se všechny dívky nadechnou, vypnou hruď, narovnají krk a prohnou se v zádech a nahodí sice ne příliš inteligentní, ale jistě roztomilý výraz. S milionářem nebo bez, tady jde o kariéru v showbyznysu. Žádná romantika.

• Diskuse
• Celkem 27 příspěvků