Aby zjistili, proč vás bolí záda v práci, sestaví plzeňští vědci ze Západočeské univerzity nejdříve věrný 3D model pracoviště. Ten pak může ukázat, kde je problém, a pomůže při navrhování dokonalejšího pracovního prostředí. Někdy pomůže vyřešit nemoci z povolání snížení podpatků nebo lépe polohovaný stůl.

Vědci z fakulty strojní ve spolupráci s vědeckým centrem Techmania pracují na tříletém projektu, jehož cílem je zmenšit zdravotní rizika z jednotvárné činnosti a vylepšit pracovní proces.

Při takzvaných ergonomických bádáních, jež se snaží co nejvíc uzpůsobit pracovní prostředí fyzickým potřebám zaměstnanců a konkrétní činnosti, tak mimo jiné pozorují i práci zubaře.

"Abychom lépe porozuměli anatomii, spolupracujeme s lékařskými fakultami, ale třeba také s antropology. Ti všichni nachází vazby mezi přetížením člověka v pracovním procesu a vznikem nemocí z povolání," uvedl Michal Šimon z fakulty strojní.

Se svými studenty už půl roku zkoumá, jak se na zdravotním stavu zaměstnanců odráží špatně nastavené pracovní podmínky. "Víme například, že podpatky vyšší než čtyři centimetry jsou škodlivé pro záda," řekl Šimon.

Dr. Bureš s brýlemi pro 3D modelování pracovního prostředí

Vědec zkoumající pracovní prostředí

Vědci dokážou sestrojit počítačové modely daného pracoviště a následně také lidí, kteří práci vykonávají. Modely až z 80 procent odpovídají skutečnosti. K jejich sestrojení je třeba nejprve vše nafotit, proměřit a následně překreslit do 3D, pak začíná programování jednotlivých činností zaměstnance, přičemž v následné počítačové simulaci se zobrazí, které tělesné partie jsou nejvíce namáhané. Úkolem výzkumníků je navrhnout vhodnou změnu.

Tým také řešil optimalizaci zubní ordinace. "Zajímavý byl už samotný sběr dat. Museli jsme celý den pozorovat činnost zubaře, což není vždy úplně příjemné, ale je třeba pochopit a na vlastní oči vidět, co dělá, v jakých polohách se nachází a s jakým materiálem pracuje," uvedl Marek Bureš, jenž se na projektu podílí a do Plzně se dostal díky snahám ZČU a Techmanie, jež přivádí mladé a talentované vědce a snaží se je v Plzni udržet.

Projekt cílí zejména na firmy, u nichž se ve vysoké míře vyskytuje opakovaná, jednotvárná práce a dochází k viditelným vlivům na zdraví lidí. To se stává hlavně u montážních linek, rizika ale číhají i jinde.

Podle plzeňských vědců má ergonomická optimalizace spíše dlouhodobý dopad, někdy však z počítačového modelování vyplynou i drobné výsledky, které se obratem projeví na pohodlí i efektivitě zaměstnanců.

"V mnoha případech pomůže správně polohovaný stůl. Když se u práce nekrčíte, je úleva poznat okamžitě," vysvětluje doktor Bureš.