Rozhodují o povinném očkování, platí je farmaceutické firmy. Jsou nezávislí?

Lidé, kteří v Česku rozhodují o povinném, a tedy i z veřejného pojištění hrazeném očkování, zároveň inkasují peníze od samotných výrobců vakcín. Jak zjistily Hospodářské noviny, někteří členové Národní imunizační komise byli placeni společnostmi GlaxoSmithKline či Pfizer.

Jedná se například o sympozium o očkování, které pořádala 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, na jejíž pozvánce stálo: "Organizace sympozia byla umožněna díky laskavé podpoře poskytnuté firmou GlaxoSmithKline."

Účastnili se ho mimo jiné Josef Trmal, Jozef Dlhý nebo Jitka Částková. Tedy lidé, kteří v imunizační komisi rozhodují o očkování, a ovlivňují tak přímo byznys obřích výrobců sér, mezi něž GlaxoSmithKline patří.

Přednášku doktorky Vilmy Marešové, také členky komise, sponzorovala zase firma Pfizer. Ta má nyní kvůli propojení s lékaři a lidmi, kteří rozhodují o lékové politice státu, problémy v USA. Pro podezření z korupce zaplatí v přepočtu více než miliardu korun.

Sponzoring přednášek a sympozií není jedinou formou spojení mezi farmaceutickými firmami a členy komise. Pracují pro ně i při klinických studiích, a dostávají tak od nich přímo odměny.

"Spolupracuji i s farmaceutickými firmami. Někdo vypíše konkurz na vedoucího klinické studie, a když vyhrajete, tak pak klinickou studii vedete. Jsou vypláceny náhrady za odvedení práce," říká další člen komise Roman Chlíbek.

A spolupráci se netají ani firmy. "Společnost GlaxoSmithKline spolupracuje s většinou členů Národní imunizační komise," řekla PR manažerka společnosti Eva Šebestová.

Dernerová: Není to správné

Lékařka a senátorka Alena Dernerová praxi kritizuje: "Tato propojení nejsou správná. Pokud někdo rozhoduje o lékové či očkovací politice, neměl by zároveň spolupracovat s farmaceutickými firmami."

Podle ministerstva zdravotnictví je však nezávislost členů komise ošetřena. "Součástí prezenční listiny ze zasedání komise je prohlášení členů, že k diskutovaným bodům není z jejich strany deklarován případný konflikt zájmů. Pokud by konflikt zájmů existoval, zdrží se hlasování," popsal princip mluvčí ministerstva Vlastimil Sršeň.

Doložit některá taková prohlášení ale odmítl. "Zatím takovou povinnost nemáme," uvedl k tomu. Členové, kteří sami o sobě prohlásí, že jsou v daném případě ve střetu zájmů, sice nemohou hlasovat, ale mohou se účastnit debaty a tím rozhodování i tak ovlivňovat.

Stát nemá kontrolu nad pravdivostí jednotlivých prohlášení, spoléhá jen na etiku členů komise, jejíž předseda Michael Vít je v současnosti stíhán kvůli údajnému zmanipulování zakázek na ministerstvu zdravotnictví.

• Diskuse
• Celkem 97 příspěvků