Srovnání OECD: Češi za zdravotnictví platí málo. Lépe jsou na tom jen Dánové

Češi nevydávají ze svých peněženek až tolik peněz, aby se podíleli na úhradě nákladů na zdravotní péči. Tedy alespoň ve srovnání s 34 zeměmi sdruženými v Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Údaje vyplynuly z tabulek OECD, podle nichž Česko patří s 16,6 procent k zemím s nejnižším podílem soukromých výdajů na zdravotnictví. Uvedená data se nyní skvěle hodí současné vládní koalici, která tvrdí, že je třeba v horizontu tří let zvýšit spoluúčast českých pacientů na 22 procent.

Za rok 2009 měli menší spoluúčast pacientů než Česko jen Dánové s 15,5 procenta. Nízkou spoluúčast měly i Island s 17,4 a Švédsko s 18,6 procenta.

Na opačném pólu stály Švýcarsko se spoluúčastí 40,3 procenta, Slovensko s 30,8, Maďarsko s 30,4 a Portugalsko s 28,5 procenta.

Anketa

Je spoluúčast obyvatel Česka na zdravotním systému dostatečná?

ANO

52%

NE

48%

Hlasovalo 159 čtenářů

Mezi země, které jsou členy OECD a jejichž data mohla organizace porovnávat, patří kromě vybraných evropských zemí i USA, Kanada, Austrálie, Nový Zéland, Japonsko, Korea, Turecko, Mexiko, Chile a Izrael.

V Česku tvořily výdaje veřejného zdravotního pojištění v daném roce 78,2 procenta výdajů zdravotnictví. Zhruba 5,3 procenta byly výdaje státního a územních rozpočtů a 16,6 procenta soukromé výdaje.

K soukromým výdajům se řadí vedle regulačních poplatků u lékaře, doplatků za léky na recept a platby za volně prodejné léky také výdaje neziskových institucí, dary, výdaje zaměstnavatelů na zdraví zaměstnanců a soukromé zdravotní pojištění.

I přes odlišnosti ve financování zdravotnictví v jednotlivých zemích vykazují všechny evropské země OECD nadpoloviční podíl veřejných zdrojů financování, tedy veřejných rozpočtů a veřejného zdravotního pojištění.

S výjimkou Maďarska, Slovenska a Švýcarska přesahuje tento podíl 70 procent, nejvyšší podíl veřejných zdrojů pak měly Dánsko s 84,5 procenta, Česko s 83,4, Island s 82,6 a Švédsko s 81,4.

Ve výši podílu veřejného zdravotního pojištění vede Česko s 78,2 procenta, následováno Francií s 72,5, Slovinskem s 71,2 a Německem s 70,5 procenta. Naproti tomu v Dánsku, Finsku, Portugalsku, Španělsku a Švédsku je podíl veřejného zdravotního pojištění nulový nebo zanedbatelný. Zdravotnictví je tam financováno z veřejných rozpočtů.

7 % HDP na zdravotnictví

Česko už řadu let dává kolem sedmi procent HDP na zdravotnictví, v roce 2009 to bylo 8,2 procenta, přispěl k tomu růst výdajů zdravotního pojištění i spoluúčasti, ale také absolutní pokles HDP v Česku. Podobný skok kvůli absolutnímu poklesu HDP zaznamenaly Dánsko, Německo, Nizozemsko, Slovensko a USA.

Ve výdajích na jednoho obyvatele v přepočtu kupní síly a cenové hladiny v dané zemi Česko převyšuje Polsko, Maďarsko a Slovensko, ale nedosahuje úrovně většiny zemí OECD.

Vedle USA mají nejvyšší tyto výdaje Norsko, Švýcarsko a Nizozemsko, a to zhruba 2,5 násobek výdajů Česka.

• Diskuse
• Celkem 34 příspěvků