Česká společnost by si měla začít klást otázku, zda si například u velmi drahých onkologických léků může dovolit z veřejného pojištění platit prodloužení života o několik týdnů. Alespoň si to myslí farmakoekonomka Jana Skoupá. "Určitě s tím musíme začít. Pokud budeme čekat na ideální stav, nezačne se nikdy," doplňuje.
HN: O co při hodnocení cenové výhodnosti léčby, které chce ministerstvo zdravotnictví zavést, jde?
Jde o to, spočítat, zda se vyplatí pacienta dál intenzivně léčit. Hodnotí se cena intervence (tedy léky, přístroje, zdravotnický materiál i zákroky) ve vztahu k výslednému prodloužení života a zlepšení jeho kvality. Typické je to třeba pro drahou onkologickou léčbu.
Například v Británii, kde je jednotka QALY stanovena na 20 000 až 30 000 liber, se už řada léků dostala za tuto hranici. Do systému se tak některé nové léky a postupy nezařazují, nebo zdravotní pojišťovny dále jednají s výrobci. Británie je totiž spolu se Slovenskem jedinou zemí, kde je tato hranice naprosto pevně daná. Na Slovensku ale tento systém ne vždy dodržují.
HN: A jiné země tento systém nepoužívají?
Používají, ale ne tak striktně. Například v Kanadě mají limit stanovený na 80 000 kanadských dolarů za 1 QALY. Ale to neznamená, že vše do této výše hradí. Někdy zamítnou léčbu i za 20 000 dolarů. Zohledňují tak i celkový dopad na rozpočet. Může to vést až k tomu, že nový lék nezařadí do veřejného zdravotnictví, i když je sám o sobě nákladově efektivní. Dobrým příkladem je Viagra. Ta je vysoce účinná v poměru k ceně, přesto ji veřejné systémy nehradí. Kdyby si začala chodit pro recept polovina populace, prodraží se to.
HN: Stanovují si všechny státy hranici pro to, co platit, a co už ne, stejným způsobem?
Obecně se používá postup, který stanovila Světová zdravotnická organizace. Ta doporučuje, aby se vycházelo z trojnásobku HDP na obyvatele. To by u nás v současnosti vycházelo zhruba na milion korun pro rok života v plné kvalitě.
HN: Myslíte si, že u nás takové hodnocení léčby zavedeme?
Má to několik problémů. Jednak by politici museli lidem říct, že končíme s hrazením všeho - čemuž se stejně nevyhneme. Nynější stav není udržitelný, budeme s tím muset něco udělat. Problém ale nastane také s tím, že se při výpočtech obvykle vychází z dat, která v Česku máme ne vždy dostupná. Když se třeba zeptáte, kolik je nemocných s lupénkou, nikdo to přesně neví. Stát si bude muset zadat vypracování takových podkladů. Chybí tu ale také odborníci, kteří by propočty a analýzy uměli dělat, ale i předložené analýzy hodnotit. XX
Absolventka lékařské fakulty v Brně.
Zakladatelka a medicínská ředitelka společnosti Pharma Projects, s.r.o.
Zabývá se farmako-ekonomikou a medicínským marketingem.
Je členkou výboru České farmako-ekonomické společnosti, autorkou a spoluautorkou řady domácích a zahraničních publikací zaměřených na tuto oblast.
HN: Je plán ministerstva za téhle situace v Česku vůbec reálný?
Určitě s tím musíme začít. Pokud budeme čekat na ideální stav, nezačne se nikdy. U léků je stanovení nákladové efektivity relativně nejjednodušší. Větší komplikace nastanou u přístrojů, materiálu a zákroků. Tam je také výraznější nedostatek odborníků. Hodnocení zdravotnických prostředků je v plenkách například i ve Velké Británii, kde je jinak tento proces vůbec nejzavedenější.
HN: Bude se hodnocení ceny a přínosu vztahovat jen na nově příchozí léky?
To by nedávalo smysl. Když zařadím do úhrad z veřejného pojištění novou léčbu, musím přemýšlet, co s tou starou. Jen tak postupně zefektivníme celý systém. Například k vyřazování léků z úhrad u nás ale zatím téměř nedochází. Přitom od roku 2008, kdy běží nový systém stanovení cen a úhrad léků přes Státní ústav pro kontrolu léčiv, je vstup nových molekul (léčivých látek, pozn. red.) na trh v Česku jednodušší než dříve.
Kolik dáme za rok lidského života? Ministr Heger má nový vzoreček - čtěte ZDE
Lékaři se spojili s odbory. Budou brojit proti Hegerově zdravotní reformě - čtěte ZDE
Hradíme téměř všechno. Vydáváme tak ale i peníze, které nemáme. Kdybychom navíc měli jednodušší systém stanovení cen a úhrad léků, mohly už být dávno všechny revize hotové a spravedlivější.
HN: Jaké úspory by mohlo omezení léčby podle tzv. nákladové efektivity přinést?
Pořád mluvíme o úsporách, ale o ty v tomto případně vůbec nemusí nutně jít. Alespoň ne v systému zdravotnictví. Efektivní léčba je důležitá pro celou společnost. Když nemocný nebude v nemocnici ležet deset dní, ale jen pět, je to celkově lepší. Jde však také o transparentní využívání peněz ve zdravotnictví. Stát bude mít dobré zdůvodnění pro to, proč vpustit nový lék na trh a proč třeba odstřihnout extrémy se sporným účinkem.
- Diskuse
- Celkem 95 příspěvků
Paní Skoupá má totiž naprostou pravdu. A situace je neúnosná v...
více pacientů, to už populistická spodina nezmíní. Své postoje...
Politici se bojí tohle říct. Co je solidarita skutečná a co už...
Dnes ozvučujeme prostřednictvím firmy PromoPro za 500 milionů...
A teď si představte, že prezident si jezdí autem, když existuje...
- DWH ANALYST / Business Intelligence
- Vedoucí technologie
- Vedoucí projektů s AJ a NJ
- SUPPLIER DEVELOPMENT ENGINEER
- Generální manažer společnosti
- SALES DIRECTOR
- Ředitel divize
- Purchasing manager / Nákupčí
- ŘEDITEL/ŘEDITELKA SPOLEČNOSTI - REKLAMNÍ AGENTURY
- Specialista řízení zahraničních projektů

























