Jaké změny čekají školství: Vyšší platy i nový název ministerstva

Vyjednavači o vládě v pátek definitivně uzavřeli kapitolu školství. Co se všechno změní? Platy učitelů se mají zvednout tak, aby žádný kantor nebral méně než dvacet tisíc korun měsíčně. Příští rok na to vláda použije 2,1 miliardy korun z ministerstva obrany, v dalším roce přidá do fondu učitelských platů další čtyři miliardy.

Jedním z návrhů, na kterém se vyjednvači shodli, je ale třeba i změna názvu ministerstva školství. To by nově mělo nést název Ministerstvo vzdělávání, vědy, mládeže a tělovýchovy. Rezort si chce také pod sebe stáhnout rekvalifikační kurzy pro nezaměstnané, které nyní zajišťuje ministerstvo práce a sociálních věcí.

Vyjednavači chtějí zavést i omezený mandát pro ředitele základních a středních škol. Ti by moli být ve funkci maximálně šest let a měli by více než dosud odpovídat za kvalitu výuky. Vyjednavači chtějí také dostat do škol více školních psychologů.

Děti v pátých a devátých třídách budou brzy čekat jednotné srovnávací zkoušky. Ty by měly napovědět, která škola je kvalitní a která méně. Pokud některá škola dosáhne ve srovnávacích testech výrazně horších výsledků, měl by to být důvod pro odvolání ředitele.

Tituly z různých VŠ mají mít různou váhu

Změny, a to podstatné, čekají i vysoké školy. Ministerstvo chce v nadcházejícím volebním období dořešit reformu vysokých škol. Univerzity by se měly rozdělit na výzkumné, vzdělávací a praktické. Znamenalo by to, že titul z různých škol by měl různou váhu. Při výzkumných vysokých školách, kterých bude tři až pět, mají také vzniknout excelentní centra vědy. Tam by stát měl investovat více peněz na výzkum.

Změnit se má také dosavadní způsob akreditací, na základě kterých vysoké školy mohou otevírat nové obory nebo žádat o prodloužení "licence" na výuku těch stávajících. Dosud se akredituje každý obor zvlášť, do budoucna však mají kvalitativním posouzením procházet celé fakulty.

Daňové úlevy pro firmy

Už dříve vyjednavači oznámili, že od roku 2013 se bude na vysokých školách platit odložené školné, a to ve výši maximálně deset tisíc korun za semestr studia. Zavedení školného má předcházet systém dostupného studentského spoření, půjček a grantů.

Firmy, které se rozhodnou ve spolupráci s vysokými školami investovat do výzkumu, také mají získat daňové úlevy. Toto opatření by posílilo větší spolupráci univerzit a podniků, která je v Česku stále nedostatečná.

Ohledně vědy vláda plánuje vytipovat čtyři nebo pět prioritních oblastí, do kterých má jít nejvíce peněz.

Do konce srpna chce také vláda rozhodnout o osudu státních maturit, které se mají po několika odkladech rozběhnout příští rok. Premiér Petr Nečas ale už v pátek připustil, že se zkouška zřejmě odloží o další rok, případně se koncept jednotných maturit úplně zruší.

reklama

Diskuse

Zasílat reakce

Zveřejnit e-mail

Zobrazit náhled

Zbývá 1000 znaků

• Diskuse
• Celkem 99 příspěvků