Kindl: Jsem zhroucený ředitel vesmíru. Pomluvy o nás jsou blábol

HN: Kupovaly se v Plzni tituly a studia?

Nikdy. Já vám to řeknu natvrdo: každý z nás udělal v životě něco, na co není pyšný. Kdyby mé svědomí bylo ve všech životních situacích – tím třeba myslím s děvčaty a tak – kdyby bylo tak čisté jako v tomhle, tak bych byl anděl.


HN: Protlačoval jste někoho přes přijímačky? Zkracoval jste někomu podloudně studium?

Ne, to určitě nikoli. V době, kdy jsem byl mezi ledy 1999 až 2005 děkanem, jsem samozřejmě mohl rozhodovat o povolení přestupu z jiných vysokých škol a uznání zkoušek na základě stanoviska katedry. Takže pokud jsem někomu ty zkoušky uznal, logicky jsem mu pomohl zkrátit studium. Ale nikdy podloudně, nikdy za peníze, ani za jinou protislužbu.


HN: Jak tedy vznikla ta pověst, která plzeňskou fakultu už dlouho provází?

Ta ji neprovází dlouho, to je blábol, Plzeň měla vždycky výbornou pověst. Zadrhlo se to až loni v červnu s akreditační komisí. V její zprávě je napsáno, že je v podstatě všechno v pořádku, kromě nostrifikací a pár dalších věcí. Ty slavné nostrifikace – bezpečnostní riziko, ukrajinští studenti... To je klasický příklad toho, kdy nemůžu říct, že předsedkyně komise paní profesorka Dvořákové lže, protože jí možná někdo napovídal nesprávné informace. Ale o nostrifikacích nerozhoduje fakulta, ze zákona to je rektor. A rektor, mimo jiné na základě negativního stanoviska naší fakulty, ty nostrifikace odmítal. Ministerstvo školství to rozhodnutí změnilo, nostrifikovalo studenty a pan rektor řekl: Ano, já jsem vázán rozhodnutím ministerstva.

Já osobně, i když jsem už tehdy nebyl děkanem, jsem inicioval jednání mezi vedením České advokátní komory a naším rektorem, kde si nostrifikace mezi sebou vyříkali. A paní profesorce Dvořákové jsme dokonce poslali dopis, ve kterém s ní chceme vše probrat – že za to nemůžeme a ať prosím přijede do školy. No a tím na nás spadl barák – tím to vše začalo.


HN: A jaké to tedy je, když teď o sobě čtete jako o mafiánovi?

Šílená věc. Je to hlavní důvod, proč odcházím ze školy. Je ze mě teď zhroucený ředitel vesmíru, který tahal za nitky – to je samozřejmě nesmysl.

Je to nesmírně zvláštní situace. Do tohoto týdne se mnou nikdo nechtěl mluvit a v médiích se objevovala tatáž jména. Je tam 2800 studentů. Objevuje se tam Martin Marek, já proti němu nic nemám, ale je to čelný představitel, možná krajská jednička Strany zelených. Měly být volby, budou volby... Je to jediný student, který kdy promluvil. Že nám studenti tleskali, psali transparenty, to se skoro nikde neobjevilo. Já jsem pochopil, že je to boj Davida proti Goliáši a že logicky média fandí slabší straně, tedy těm vzbouřencům. Někteří lidé mi říkají: A nepřiznáváš vinu tím, že jsi odstoupil? A já říkám, že ne, že přišel čas se bránit. Teď jsem já ten David.


HN: Jak se tedy chcete bránit?

Podívejte, 35 dizertací se ztratilo a pak se našly, ale týden se na té mrtvole všichni živili a mě to stálo místo.


HN: Co můžete dělat?

Budu zveřejňovat skutečné informace.

 

HN: Budete se později bránit soudně?

Ne, ne, později. Hned. Podám žalobu na ochranu osobnosti na lidi, kteří pronesli naprosto nepravdivé výroky.


HN: Třeba na šéfku komise Dvořákovou?

Je v top ten. Vysoko v top ten.


HN: A kolik jich tedy zažalujete?

Čtyři, jména říct nemůžu. Jsou to lidi, kromě profesorky Dvořákové, kteří mi byli dlouho lidsky blízcí. Někteří jsou z fakulty.


HN: Jak to bylo s plagiátorstvím? Jaká verze platí: past na vynašeče informací z fakulty, nebo že šlo o sázku, jestli vás proděkan Tomažič nachytá, že nepoznáte cizí texty?

Platí verze pana doktora Tomažiče. Já nevím, jak se ta práce dostala do knihovny. Ta aféra vypukla v sobotu dopoledne v Lidových novinách a pan Tomažič v pondělí v devět ráno položil pravou práci na stůl. Nechci vás urazit, ani vy ani já bychom ji za den a půl nenapsali. A určitě ne v té kvalitě.


HN: Ale ta verze, že šlo vlastně o sázku...

..ať se k tomu vyjadřuje pan doktor Tomažič.

HN: Proč neměla škola kreditní systém? Mohla to být možnost, jak délkou studia hýbat.

My jsme uzavřeli dohodu s univerzitou, že na systém přistoupíme v roce 2010. Ono je to složité... Každá zkouška, každý zápočet je nějak okreditován. A my máme studium rozdělené tak, že hlavně v 9. a 10. semestru jsou jenom státnice. A kdyby student státnice neudělal, neměl by kredity a skončil by. Takže by měl jen jeden pokus. Postupně se to vyřešilo do dnešní podoby: státnice mají hodnotu nula kreditů a místo nic je za kredity přípravný seminář. No, je to trochu zvláštní...


HN: Ovlivňoval jste nějak studium? Tak, že někdo nemusel chodit do školy, a přesto získal titul?

Pane kolego, jak? Kdybych to uměl, tak bych byl mistr světa. To ale neumí nikdo. Samozřejmě, že na každé škole jde vystudovat tak, že tam nechodíte. Ale musíte mít zkoušky. Já byl před třiceti lety na přednášce politické ekonomie socialismu a víckrát jsem tam nešel.


HN: Proč byl v knihovně zmatek v diplomových a dizertačních pracích?

Fakulta se před třemi lety stěhovala přes půl Plzně a znáte to, když se stěhuje byt – spousta věcí se ztratí. Bylo pro mě úžasné překvapení, že se to všechno našlo.


HN: Podle závěrů komise jste brali příliš mnoho lidí na odvolání. A mezi něse mohly nepozorovaně dostat i VIP lidi, kteří přijímačky neudělali. Není to opravdu divné?

Já systém odvolacího řízení dlouhodobě kritizuji, stejně jako přijímací řízení. Náš systém byla snaha napravit tu nespravedlnost, že se někdo dostane na školu a jiný, o dva body pod čarou, už ne. Nebyla to levárna, ani zlá vůle.


HN: Máte s někým z těch známých lidí, kteří na fakultně studovali, osobní vztahy? S primátorkou Řápkovou, starostou Jančíkem, dětmi Františka Mrázka...

Ano! Musím říci, že ano! Třeba konkrétně s paní primátorkou Řápkovou mám nejhorší vztahy na světě, protože skutečně, a to se dá dohledat v Reportérech ČT, kde jsem jí kritizoval za pronájem Kamencového jezera. Psala na fakultě diplomovou práci - a velmi dobrou - na téma Státní správa, samospráva a životní prostředí. A já jsem jí osobně vytkl, že se podle ní nechová, například že zrušila odbor životního prostředí na magistrátu a svěřila kácení stromů do péče odboru, který povoluje stavby. Čili mám k ní opravdu velmi špatné vztahy... Jinak neznám nikoho z těch, o kterých se mluví. Pana doktora Jančíka (starostu Prahy 5, který v Plzni získal magisterský titul za čtyři roky - pozn. redakce) jsem viděl předevčírem v televizi, ale osobně ho neznám.

HN: Proč jste měl v trezoru rigorózní práci expremiéra Grosse?

Neměl, protože děkan fakulty žádný trezor nemá. Měl jsem ji na děkanátu, aby se neztratila. Aby mi někdo nemohl klást za vinu, že vůbec neexistovala. V roce 2005 byl přijat zákon, který stanovuje povinnost zveřejnit práce buď v knihovně nebo elektronicky. Do té doby to byla autorská záležitost, doktor Gross souhlas se zveřejněním nedal. S jednou výjimkou – byla možnost ji ukázat televizím, které si ji natočily a řekly, že to není zajímavé, když tedy opravdu existuje.

HN: Fakulta za vás uznávala zkoušky studentům z karlovarské soukromé školy. Copak to nebylo pro karlovarskou školu nápadně výhodné – mohla se chlubit, že z ní jde přestoupit na státní práva.

Nebylo, nebylo. My jsme umožňovali studentům tří škol přestoupit k nám, nejen studentům z Karlových Varů. A všichni měli stejné podmínky. Na Vary dopadla pozornost proto, že velká část učitelů těch plzeňských, protože učitelské platy jsou takové jaké jsou, učila ještě ve Varech


HN: Ale někteří učitelé z Plzně byli proti tomu, aby se zkoušky uznávaly.

Já to nedovedu posoudit.


HN: Jak se znáte s Větrovcem, který na policejních odposleších mluví o tom, že umí přes vás zařídit zkoušky podnikateli Harangozzovi? Který měl prý v Plzni vystudovat magistra za necelý měsíc.

Jasně, slyšel jsem to. Týkalo se to tuším pana Harangozza, jestli se nepletu, ale samozřejmě, že teď už ho znám. Ta záležitost se objevila už před lety v souvislosti s kauzou doktora Sováka (soudce, který řídil opilý a telefonoval si s lidmi podezřelými z kontaktů na konkursní mafii – pozn. red) Policie si tehdy diplomku pana Harangozza vyžádala a všechno bylo shledáno v pořádku.  Já jsem ze Žatce, venkovský právník. A tím je to silnější, že mě spousta lidí zná. Řeknou: my známe Kindla, ten to zařídí.  Ale nikdy jsem nic takového neudělal.  

HN: Zkoušeli to na vás někdy, abyste někomu při studiu pomohl?

Upřímně, a já to říkám vždycky, já jsme neměl možnost osvědčit morální čistotu, protože mě nikdy nikdo nic nenabízel. Opravdu ne. Já si myslím, že i moji nepřátelé, kterých bohužel je víc, než jsem si myslel, ví, že jaksi pakty nejsou můj problém.

Například všichni mí studenti měli můj osobní mail domům, všichni mohli za mnou kdykoliv přijít... (dojatě se odmlčí – pozn. red). Já třeba v téhle situaci dostávám stovky mailů od bývalých studentů. Nedostal jsem ani jeden mail: Hajzle, chcípni. Dostávám dopisy – podepsané. Už je nemůžu číst protože mě to... oslabuje (opět dojatě).


HN: Co teď budete dělat?

 Budu dělat venkovského advokáta chvíli. A bude mě to asi bavit.

reklama

Diskuse

Zasílat reakce

Zveřejnit e-mail

Zobrazit náhled

Zbývá 1000 znaků

• Diskuse
• Celkem 249 příspěvků