Pracovní skupina pro monitorování dopadu sankcí mezi EU a Ruskem doporučí vládě, aby urychlila práce na takzvaném kurzarbeitu. V rámci podpory vývozu ze strany vlády také vznikne pět míst zemědělských diplomatů. Uvedl to státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza, který pracovní skupině předsedá.

Při kurzarbeitu firmy mohou získat peníze na vzdělávání zaměstnanců, pro něž nemají kvůli úbytku zakázek práci. V Česku už tento systém existuje a stát na něj vyčlenil do konce roku 2015 400 milionů korun.

Zaměstnavatelé však o podporu zatím příliš nestáli a kritizovali nastavení pravidel, která jsou nyní pro získání těchto prostředků příliš přísná. Nová pravidla kurzarbeitu by podle Prouzy mohla být zavedena do pěti měsíců.

Zemědělští diplomaté mají být v rámci pilotního projektu umístěni na zastupitelských úřadech v Moskvě, Kyjevě, Rijádu, Pekingu a v Bělehradě. "Povedeme diskusi, jestli právě Moskva a Kyjev by měly být ty dvě nejlepší místa, nebo jestli nebudeme přemýšlet nad změnou prvních dvou z těch pěti diplomatů," dodal Prouza.

Jako krátkodobé opatření skupina navrhuje využití evropských finančních mechanismů na podporu zemědělského sektoru, jako jsou například intervence na trhu. Čeští vývozci zemědělských komodit a potravin kvůli sankcím na vývoz do Ruska přijdou do konce roku na tržbách o 250 až 300 milionů korun. Nejvíce embargo dopadne na tuzemské mlékárny, uvedlo dnes ministerstvo zemědělství.

V pondělí se pracovní skupina znovu sejde. Návrhy na zmírnění dopadů sankcí pak předloží vládě na jejím prvním jednání po prázdninách 27. srpna. Hlavní prioritou je udržet v Česku pracovní místa.

Nová pravidla kurzarbeitu by podle Prouzy mohla v ideálním případě začít platit od ledna 2015. Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka by podpora zaměstnance na kurzarbeitu ze strany státu měla mít výrazně menší dopady na státní rozpočet, než kdyby takový pracovník žil na podpoře. O kurzarbeitu budou v úterý jednat zástupci zaměstnavatelů i odborů u místopředsedy sněmovny Jana Bartoška (KDU-ČSL).

Loni dosáhl objem českého vývozu sankcionovaných komodit v oblasti strojírenství 2,1 miliardy korun. Toto číslo ale představuje podle Prouzy dopad sankcí v situaci, kdy by české strojírenské firmy nedokázaly najít žádné alternativní odbytiště pro své výrobky. "Reálný dopad bude nižší," dodal.

Zásobování plynem nebude podle tajemníka problém i při výpadku této strategické suroviny. Zásobníky jsou nyní naplněny z 93 procent, v řádu dní budou plné úplně.

Na webu vlády také vnikne sekce, kde bude kabinet zveřejňovat informace o dopadu sankcí.