Rusko by mohlo aerolinkám z Evropské unie omezit nebo zcela zakázat lety přes Sibiř. Opatření, které by bylo reakcí na evropské sankce vůči Rusku za jeho postup v ukrajinské krizi, by těmto aerolinkám zvýšilo náklady u letů do Asie. Napsal to ruský list Vedomosti. Podle jeho zdroje o omezení tranzitních letů přes ruské území teď jednají tamní ministerstva dopravy a zahraničí.
List upozorňuje, že zákaz by neměl dopady pouze na evropské letecké společnosti, jako je například Lufthansa, British Airways či Air France, ale i na ruského vlajkového leteckého přepravce Aeroflot. Ten totiž od těchto aerolinek dostává za lety přes ruské území poplatky.
Podle listu Vedomosti inkasuje Aeroflot za přelety zahraničních aerolinek přes Sibiř zhruba 300 milionů dolarů (přes šest miliard korun) ročně. Cena akcií Aeroflotu se po zprávě o možném zákazu propadla o téměř šest procent.
Premiér Medveděv v úterý v besedě s ruským ministrem dopravy Maximem Sokolovem upozornil, že řada západních států v rámci sankcí podnikla kroky, které znevýhodňují ruské letecké společnosti. "Musíme posoudit možná odvetná opatření," řekl premiér podle agentury Itar-+Tass.
Členské státy Evropské unie minulý týden schválily nové hospodářské sankce proti Rusku. Na seznamu sankcionovaných firem se tak ocitl mimo jiné ruský nízkonákladový letecký přepravce Dobroljot, který je divizí Aeroflotu.
Dobroljot o víkendu oznámil, že v důsledku sankcí pozastaví provoz. Tvrdí, že někteří jeho evropští partneři odmítají plnit smluvní závazky, tyká se to prý například smluv o technické údržbě a pojištění a pronájmu letadel.
Kromě toho v úterý oznámila úpadek v pořadí nejméně pátá cestovní kancelář za poslední tři týdny. Bankrot společnosti IntAer, která se řadí do druhé desítky největších ruských cestovek, byl podle jejího vedení způsoben pádem kurzu rublu a "negativní politickou situací". V zahraničí zůstaly další tisíce ruských turistů.
Švýcarsko rozšířilo svůj protiruský sankční seznam
Švýcarsko se obává, že Rusko by se mohlo pokusit obejít sankce vyhlášené v zemích Evropské unie přes švýcarské prostředníky. V úterý proto zařadilo dalších 26 Rusů a Ukrajinců a 18 firem na seznam fyzických a právnických osob, které nesmějí podnikat s využitím švýcarských zprostředkovatelských služeb. Nyní tak na seznamu figuruje 87 osob a 20 společností.
Švýcarsko se už v březnu rozhodlo nezavádět své vlastní sankce v reakci na ruskou politiku vůči Ukrajině. Vláda minulý týden toto rozhodnutí znovu potvrdila. Švýcarské úřady se ale rozhodly přijmout opatření, která zabrání tomu, aby byla aktiva ze zemí ležících mimo území EU převedena do Švýcarska.
Mezi novými jmény zařazenými na černou listinu jsou separatističtí vůdci Alexandr Borodaj a Alexandr Chodakovskij, šéfové ruských bezpečnostních složek Michail Fradkov a Nikolaj Patrušev a čečenský vůdce Ramzan Kadyrov. Jejich jména do svého sankčního seznamu nedávno zařadil i Brusel.
I když se Švýcarsko evropských sankcí proti Rusku formálně neúčastní, některá opatření schválená v Bruselu se na tuto zemi vztahují. Platí to zejména o vízových omezeních, protože Švýcarsko je součástí takzvaného schengenského prostoru volného cestování.
Švýcarsko udržuje s Ruskem živé finanční styky a k protiruským sankcím se připojuje jen váhavě. Podle agentury Reuters se asi tři čtvrtiny ruského obchodu ropou realizují v Ženevě. Ruská aktiva ve švýcarských bankách dosahovala v roce 2012 částky 13,8 miliardy švýcarských franků (313 miliard korun).
Kvůli japonským sankcím Rusko odvolalo konzultace
Balík protiruských sankcí schválila v úterý také japonská vláda. Oznámil to v Tokiu vládní mluvčí. Sankce postihují 40 ruských občanů a dvě společnosti. Rusko v reakci odvolalo diplomatické konzultace, které se měly konat v Moskvě koncem srpna.
"Vzhledem k přijatým sankcím považujeme konzultace za nemístné. Japonská vláda byla informována," řekla v Moskvě novinářům mluvčí ruské diplomatické služby Marija Zacharovová.
Sankce jsou podle japonské vlády namířeny proti osobám a společnostem, které se podílejí na destabilizaci situace na východě Ukrajiny a které těží z anexe ukrajinského Krymu. Případné účty, které fyzické a právnické osoby zařazené na sankční seznam mají v japonských bankách, místní úřady zablokují. Sankce jsou svým rozsahem i obsahem prakticky identické se stejným opatřením Evropské unie.
Putin požaduje odvetu za protiruské sankce
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil vládě vypracovat odvetná opatření za sankce, kterými Západ trestá Putinovy přátele a jejich firmy za politiku Kremlu vůči Ukrajině.
"Vydal jsem už dnes takový pokyn," prohlásil Putin podle agentury ITAR-TASS při setkání s úřadujícím gubernátorem Voroněžské oblasti. "Rozumí se, že se to musí udělat co možná nejdůkladněji, abychom podpořili domácí výrobce, ale neuškodili spotřebitelům," dodal.
Šéf státu očekává, že vláda splní jeho pokyn co nejdříve. "Politické nástroje nátlaku na ekonomiku jsou nepřijatelné, odporují všem normám a pravidlům. V této souvislosti ruská vláda už navrhovala řadu odvetných opatření. V současných podmínkách bychom to mohli promyslet, abychom nepoškodili zájmy domácích výrobců," poznamenal podle agentury Interfax.
Napětí mezi Ruskem a západem panuje také na mediální scéně. Ruský list Izvestija s odvoláním na nejmenovaný zdroj blízký státnímu dozorčímu úřadu Roskomnadzor v úterý napsal, že by Kreml mohl zablokovat přístup na web ruského servisu britského zpravodajského média BBC kvůli rozhovoru s aktivistou, v němž zazněly výzvy k účasti na zakázané manifestaci za větší autonomii Sibiře v rámci Ruské federace.
Roskomnadzor AFP odmítl potvrdit, zda by ruský servis renomovaného britského média mohl zablokovat. Podle zdroje listu Izvestija má Roskomnadzor možnost, ale i povinnost tak učinit, neboť obdržel žádost prokuratury zablokovat internetové stránky a zdroje šířící informace tohoto druhu.
