Thajská armáda vyhlásila v zemi stanné právo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na místní televizi. Opatření má údajně pomoci udržet pořádek ve státě, kterým přes půl roku zmítají násilné protesty.
Velení vojska podle agentury AP popřelo, že by byla za mimořádným opatřením snaha o státní převrat. Současná prozatímní vláda, jejíž odstoupení část demonstrantů požaduje, zůstává nadále u moci.
Podle vyjádření šéfa ozbrojených sil vysílaného thajskými televizemi, jejichž sídla vojáci obsadili – a zavedli v zemi cenzuru – je stanné právo prostředkem, jak skoncovat s násilnostmi, které rozpoutávají demonstranti.
Armáda zároveň vyzvala demonstranty z vládního i protivládního tábora, aby předešli jakýmkoli násilným střetům.
Bývalý thajský premiér Tchaksin Šinavatra, jehož svržení při vojenském puči v roce 2006 v Thajsku zahájilo vleklou politickou krizi, ze svého dobrovolného exilu v Dubaji prohlásil, že vyhlášení stanného práva "se dalo očekávat".
Zároveň vyjádřil naději, že žádná strana nynějšího konfliktu "nebude porušovat lidská práva a poškozovat demokratický proces ještě víc, než už poškozený je", napsal Šinavatra na svém oficiálním účtu na Twitteru.
Protesty, jejichž cílem je skoncovat s vlivem před téměř deseti lety svrženého premiéra Tchaksina Šinavatry na thajskou politiku, trvají už od loňského listopadu a zemřely při nich na tři desítky lidí a dalších zhruba 800 osob bylo zraněno.
Vyhlášení stanného práva se opírá o zákon dávající vojsku možnost zasáhnout v době krize. Armáda k němu prý sáhla kvůli tomu, že dlouhodobé protesty "by mohly mít vliv na bezpečnost země a bezpečí lidských životů a veřejného majetku".
Podle prohlášení ministra spravedlnosti se vyhlášení stanného práva nijak nedotklo funkčnosti vlády, která má stále "pevnou moc, aby řídila zemi".
Za "všechno" může premiérka Šinavatrová
Thajská armáda stála od konce absolutistické monarchie v roce 1932 za 11 převraty v zemi, do současné politické krize ale zatím nezasahovala.
Minulý týden ale šéf thajských pozemních sil pohrozil možným vojenským zásahem, pokud budou násilnosti pokračovat.
Krize v Thajsku se prohloubila začátkem května, kdy ústavní soud shledal vinnou ze zneužití moci bývalou premiérku Jinglak Šinavatrovou, sestru Tchaksina Šinavatry, a nařídil jí odstoupit z funkce.
Prozatímní vláda současného premiéra Niváttumronga Búnsongpajsana, v níž mají zásadní vliv Šinavatrovi stoupenci, chce na léto vypsat předčasné volby, které by měly být cestou z krize ohrožující druhou nejsilnější ekonomiku jihovýchodní Asie.
Protivládní demonstranti však volby odmítají, neboť jejich tábor by je pravděpodobně prohrál, a žádají jmenování neutrálního premiéra.
Šinavatrovi stoupenci z tábora takzvaných červených košil se po výzvě armády nechali slyšet, že v protestech neustanou do té doby, než budou vypsány nové volby.
Na novou situaci v Thajsku zareagovalo i Japonsko, které je v zemi významným investorem. Mluvčí vlády v Tokiu prohlásil, že je kabinet vývojem velmi znepokojen.
Situace v Bangkoku zatím napjatá není
Život v rozlehlé metropoli Bangkoku s deseti miliony obyvatel pokračuje jako jindy, napsala agentura AP. Školy, obchody i turistické památky zůstávají otevřené a doprava proudí jako obvykle.
Na hlavní silnici před jedním z nejluxusnějších nákupních středisek lidé okukovali vojáky v džípech s vystrčenými samopaly, kteří krátce odkláněli provoz. Nálada ale nebyla nijak napjatá a lidé se zastavovali, aby si vojáky vyfotili, nebo si s nimi dokonce pořídili autoportrét selfie.
