Vývoj na Ukrajině může v Česku odstartovat největší vojenské manévry od 11. září 2001. Vedení armády počítá se sérií kroků, kterými by reagovalo na zhoršení situace: až 1200 vojáků by mohlo vyrazit na hranice, aby s policií zajistili jejich ochranu.

Další jednotky by pak zabezpečily strategické objekty, jako jsou jaderné elektrárny či rozvody energií. "Ta krize už pálí i nás. Pokud by ruská armáda překročila ukrajinské hranice, znamenalo by to pro Česko řadu problémů," říká v rozhovoru pro HN náčelník generálního štábu Petr Pavel.

Vojenský střet mezi Ruskem a Ukrajinou by podle něj mohl způsobit zvýšený příliv uprchlíků, na který by stát mohl reagovat například omezením propustnosti hranic. Navíc by se mohlo stupňovat napětí uvnitř více než stotisícové ukrajinské menšiny. "Řada lidí si stále myslí, že ta krize je od nás daleko a že se všechno vyřeší politickou dohodou. Ve skutečnosti ale Krym a Ukrajina znamenají probuzení z pocitu, že nám nic nehrozí," říká Pavel.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se