Svržený ukrajinský prezident Viktor Janukovyč připustil, že postupoval špatně, když požádal ruského prezidenta Vladimira Putina o vyslání ruských vojáků na Krym.

Odtržení poloostrova od Ukrajiny v rozhovoru pro agenturu AP a ruskou televizi NTV označil za tragédii, kterou by sám prý nepřipustil.

Rusko po únorovém pádu Janukovyčova režimu Krym, kde mělo od Ukrajiny pronajatou základnu své černomořské flotily, nejprve vojensky ovládlo a pak anektovalo poté, co se v půli března většina voličů, místních Rusů, v referendu vyslovila pro připojení k Rusku. Ukrajina a Západ anexi neuznávají.

"Krym je tragédie, velká tragédie," řekl Janukovyč a tvrdil, že něco takového by se nestalo, kdyby zůstal u moci. Krymské referendum prý uspořádali sami obyvatelé poloostrova jako protest proti novému režimu radikálních nacionalistů v Kyjevě, který vnímali jako hrozbu.

S odtržením poloostrova od Ukrajiny však osobně nemůže souhlasit a pokusí se přesvědčit Putina, aby anektovaný poloostrov Ukrajině vrátil, a to za jakýchkoliv podmínek, včetně maximální možné míry nezávislosti, avšak jako součást Ukrajiny.

Janukovyč uprchl v únoru do Ruska po tříměsíčních protestech proti jeho režimu, které v Kyjevě nakonec přerostly v ozbrojené srážky s více než stovkou mrtvých.

V rozhovoru se zapřisáhl, že nevydal odstřelovačům rozkaz střílet do demonstrantů. Naopak jej prý jeho okolí kritizovalo, že vůči protestům postupoval příliš mírně a stavěl se proti použití násilí.

V souvislosti se svou rozmařilou rezidencí za Kyjevem, která šokovala davy Ukrajinců, popřel jakékoliv nařčení z korupce. Podle agentury AP hovořil o své sbírce desítek automobilových veteránů s hrdostí.

Tvrdil také, že neudělil žádné výhody svému synovi, který se během Janukovyčovy vlády rychle změnil ze zubaře v miliardáře. Sám věří, že se jednou na Ukrajinu vrátí, ale žádné podrobnosti neprozradil.

Putin sice dal jasně najevo, že považuje Janukovyče za politickou mrtvolu, nicméně nadále trvá na tom, že ukrajinský kolega byl sesazen nezákonně a zůstává legitimním prezidentem.

Janukovyč opět vybízel Ukrajince k uspořádání referend o postavení regionů, tedy o federalizaci země, namísto prezidentských voleb, naplánovaných na 25. května. Podle něj nelze zapřahat vůz před koně, a tak nejprve musí občané rozhodnout o uspořádání státu a následně změnit ústavu a až pak lze uvažovat o parlamentních či prezidentských volbách. Jinak hrozí destabilizace, která může skončit i rozpadem státu, varoval.

S myšlenkou přeměny Ukrajiny ve federální a neutrální stát o uplynulém víkendu vyrukovala Moskva, Kyjev ale ruský návrh rezolutně odmítl.

"Rusko si drží Janukovyče jako eso v rukávu. Činí tak se zřetelem na jihovýchodní regiony Ukrajiny pro případ, že bude záhodno zopakovat krymský scénář," odhadl ruský politolog Pavel Salin v listu gazeta.ru. Prý si Janukovyč schválně vybral agenturu AP, aby svými názory oslovil i Západ.

Ukrajinský politolog Vadim Karasev si z interview zase vyvodil, že se Moskva snaží překazit či alespoň pošramotit kampaň před prezidentskými volbami na Ukrajině.