Evropská unie zatím nechystá sankce proti osobám odpovědným za násilí v Kyjevě a spoléhá na výzvy k dialogu.
Vyplynulo to z pondělního jednání ministrů zahraničí osmadvacítky v Bruselu. Situaci v Kyjevě mezitím zkomplikovaly rozpory uvnitř opozičního tábora ohledně rozsahu plánovaných ústavních reforem. Strana Vlast chce pravomoci prezidenta silně omezit, zatímco UDAR Vitalije Klička je proti.
Všechny strany nynějšího sporu na Ukrajině by se měly zdržet násilí a distancovat se od radikálních akcí, uvedli v pondělí ministři zahraničí členských zemí Evropské unie.
K řešení krize by měl podle nich přispět dialog, nová vláda zahrnující i zástupce nynější opozice či občanské společnosti, ústavní změny a příprava svobodných prezidentských voleb. O sankcích závěry jednání ministrů zahraničí osmadvacítky přímo nehovoří.
Český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek je ale přesvědčen, že v určité podobě by EU měla dát najevo připravenost reagovat, pokud se zopakuje násilí proti demonstrantům a budou pokračovat případy únosů či mučení lidí. Jako možné nástroje uvedl Zaorálek například omezení vízového režimu vůči určitým osobám nebo zmrazení jejich jmění.
Šéfka evropské diplomacie Catherine Ashtonová na tiskové konferenci podotkla, že asociační dohoda s Ukrajinou je stále na stole a případná evropská angažovanost na Ukrajině by jejím podpisem neskončila. Také závěry ministerské schůzky uvádějí, že tato dohoda není konečným cílem vztahů EU a Ukrajiny.
Eurokomisař Štefan Füle, který v Kyjevě několikrát jednal, dal v minulých dnech najevo, že unie by měla v budoucnu zvážit možnost nabídnout Kyjevu členství.
Neshoda mezi opozičními silami
Trhlinu v ukrajinském opozičním táboře naznačila zpráva o "kardinálně" rozdílných názorech dvou hlavních politických stran na rozsah ústavní reformy, která má omezit pravomoci hlavy státu.
Omezení pravomocí prezidenta a návrat ke znění ústavy z roku 2004, která rozhodující exekutivní práva přenesla na parlament, je v současné době jedním z hlavních požadavků opozice.
Svůj návrh o víkendu zformulovala strana Vlast. Počítá s podstatným zásahem do prezidentských pravomocí, který má "zabránit zavedení diktatury". Hnutí UDAR se ale návrh nelíbí. Strana, jejíž šéf Vitalij Kličko vede průzkumy voličských preferencí, s příliš velkým zásahem do pravomocí hlavy státu kategoricky nesouhlasí.
Vládní Strana regionů, která má ve sněmovně většinu, vlastní návrh ústavních změn nepřipravuje a očekává návrh opoziční. Strana Vlast údajně neztrácí naději, že dohody o opozičním návrhu bude dosaženo ještě tento týden.
Ukrajinské ministerstvo vnitra v pondělí oznámilo, že v kyjevských vazebních věznicích je přes 60 opozičních aktivistů, které v minulých týdnech policie zadržela během protestních demonstrací.
Dalších 82 je prý stíháno na svobodě. Zákon o amnestii, který se na všechny obviněné vztahuje, přitom začne fungovat až po uvolnění správních budov, které opozice od prosince okupuje. Termín vyklizení stanovený zákonem vyprší příští pondělí.
