U projektu zaměřeného na kapry se publikovaly články o okounech nebo se za jednu stať v odborném časopise vyplácely i miliony korun. To jsou jen některé chyby, které Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) odhalil při kontrole dotací na zemědělský výzkum.

Úřad kontroloval dotované projety ministerstva zemědělství z let 2010 až 2012. Podle výsledků nezajistilo transparentní soutěže o dotace na výzkum, a navíc často byli v komisích, která projekty posuzovala, i zástupci samotných autorů. Ne vždy šlo také prokázat, jaké účinky měly studie v praxi.

"V odborných komisích, které projekty vybíraly, zasedali i zástupci autorů samotných posuzovaných projektů. Jejich projekty přitom v soutěži nakonec uspěly," uvedl NKÚ.

Například u projektu Vypracování optimální metody pro stanovení pitelnosti českého piva byl výsledkem jeden článek v tisku, za který příjemce dostal více než pět milionů korun. Za pět let měl přitom získat dotaci až 13 milionů. "Po dvou letech ministerstvo projekt přestalo podporovat, ale ve smlouvě o ukončení podpory zavázalo příjemce dotace jen k tomu, aby publikoval jeden článek v odborném tisku a sepsal metodiku na stejné téma," uvedl úřad.

Publikované výsledky výzkumu v takzvaném rejstříku informací o výsledcích navíc podle NKÚ často neodpovídaly projektu, nebo s ním souvisely pouze okrajově. Ministerstvo pak pochybilo v kontrole, protože je kontrolovalo jen formálně, a nikoli věcně.

"Například u projektu zaměřeného na biologický potenciál českého kapra byly v rejstříku uvedeny statě o výživě sumce velkého nebo o problematice mastných kyselin v mase okouna říčního," dodal úřad.

Výsledky nikdo nekontroloval 

Úřad prověřil dotace na výzkum z let 2010 až 2012. Ministerstvo na ně vynaložilo 1,2 miliardy korun. Kontroloři mimo jiné prověřili 23 konkrétních projektů za 98 milionů korun, jejichž výsledky měly být využitelné v praxi. Přínosy projektů mají autoři vyhodnocovat například prostřednictvím počtu zemědělců, kteří výsledky při běžné činnosti využijí.

"Jenže tato hodnocení vycházejí z odhadů autorů projektů, nikoli z doložitelných a ověřitelných faktů. Autoři projektů tak někdy vyčíslují až desetimiliardové přínosy projektů s náklady v řádu milionů korun. Nikdo už ale nesleduje, zda se proklamované odhady dopadů projektů skutečně naplnily," popsal úřad.