Čtyři z deseti členů vedení větší společnosti budou v roce 2020 ženy. Představu Evropského parlamentu ve středu schválili europoslanci. Podle jejich návrhu by se firmy kótované na burzách měly snažit, aby ženy do roku 2020 tvořily aspoň 40 procent nevýkonných členů jejich správních či dozorčích rad. Pokud o to nebudou usilovat, měly by čelit sankcím.
Návrh, pro který hlasovalo 459 poslanců a 148 bylo proti, musejí schválit i členské země. Představitelé parlamentu nyní povedou jednání s členskými státy o kompromisní podobě tohoto opatření.
Některé země, včetně České republiky, daly již dříve najevo, že s ním nesouhlasí. Německo ale minulý týden změnilo postoj a kroky k většímu zastoupení žen ve vedení firem podporuje.
"Tyto snahy nechápu a jsou mi z duše protivné. Je to do jisté míry velmi urážející požadavek, který naprosto znehodnotí to, zda je žena skutečně schopná, co dokáže, jak pracuje, jaká je. Každý si řekne, ona se tam dostala kvůli kvótám, protože je žena, ne proto, že umí,“ řekla HN při startu soutěže 25 žen českého byznysu Magdalena Souček, výkonná partnerka auditorské kanceláře EY v Česku.
V roce 2013 tvořily ženy 17,6 procenta nevýkonných členů správních a dozorčích rad největších firem v EU.
Podle europoslanců musejí firmy povinně zavést transparentní výběrová řízení směřující ke zvyšování počtu žen ve vedení. V roce 2020 by tak zastoupení žen v nevýkonných řídících pozicích mělo činit alespoň čtyřicet procent. Podniky vlastněné státem budou muset tento cíl splnit již do roku 2018.
"Je nezbytné, aby se společnosti kótované na burze vyvíjely tak, aby do svých rozhodovacích postupů zahrnuly vysoce kvalifikované ženy," uvedla zpravodajka výboru pro práva žen Rodi Kratsaová-Tsagaropuluová.
Pokud firmy nebudou dodržovat navrhovaná pravidla, měly by čelit sankcím - vedle pokut i například vyloučením z veřejných nabídkových řízení. Sankce by ale měly být udělovány spíš za to, že firmy nebudou dodržovat transparentnost výběru, než za to, že nedosáhnou požadovaného zastoupení žen.
"Jakékoliv případné sankce jsou výhradně na členských státech a budou se odvíjet nikoliv od dodržení či nedodržení cílů, ale od dodržení zmíněné procedury výběrového řízení," uvedla česká europoslankyně Zuzana Roithová.
Podle ní by "případné legislativní zakotvení kvót na národní úrovni mělo jít ruku v ruce s vytvořením lepších podmínek pro sladění rodinného a profesního života žen. V tom má Česká republika ještě hodně co dohánět," dodala.
Europoslanci zdůrazňují, že kvalifikace musí být nadále hlavním kritériem při výběru. Pokud ale budou kandidáti stejně kvalifikovaní, měl by mít přednost kandidát nedostatečně zastoupeného pohlaví, tvrdí návrh. Navrhovaná pravidla by neměla platit pro podniky s méně než 250 zaměstnanci.
