Írán nikdy nebude vyrábět jaderné zbraně, řekl v interview pro americkou televizi NBC nový íránský prezident Hasan Rúhání. Dále prohlásil, že má plnou pravomoc vést jaderná jednání se Západem.
Rúhání, který byl v červnu zvolen nástupcem Mahmúda Ahmadínežáda, má příští týden v úterý promluvit na Valném shromáždění OSN v New Yorku, kde je očekáván i americký prezident Barack Obama.
Zahraniční média spekulovala o možnosti jejich setkání, podle středečního prohlášení mluvčího Bílého domu ale není plánováno. Oba státníci si ale vyměnili dopisy.
Rúhání v rozhovoru poskytnutém americké televizi ze svého prezidentského sídla v Teheránu označil tón Obamova listu za "pozitivní a kontruktivní".
"Mohou to být nepatrné krůčky k velmi důležité budoucnosti," řekl Rúhání.
Může se tak jednat o další náznak Rúháního možných snah o uvolnění vztahů mezi Íránem a Západem po letech jejich stagnace kvůli sporu o kontroverzní íránský jaderný program. Íránské vedení ho vytrvale označuje za výhradně mírový, Západ ale Teherán podezřívá ze snah o výrobu jaderných zbraní.
Nechceme válku s žádnou zemí
Rúhání v rozhovoru pro NBC dodal, že jeho země nestojí o válku s žádným státem. "Přejeme si, aby tuto oblast řídila vůle lidu. Věříme ve volební proces. Neusilujeme o válku se žádnou zemí. Chceme, aby mezi národy této oblasti vládl mír a přátelství," sdělil prezident. Dotaz amerických novinářů směřoval zejména na Izrael - dosavadní íránské vlády židovský stát neuznávaly a Rúháního předchůdce Mahmúd Ahmadínežád hovořil o jeho zničení.
Kromě jiného čelil Rúhání také dotazu na blokování přístupu k internetu, které v Íránu trvá několik let. Prezident řekl, že vláda sestaví občanskou vyšetřovací komisi. Přístup k informacím je podle něj základním právem občanů.
Íránce v pondělí večer překvapilo, když zjistili, že mají volný přístup k internetovým sítím Facebook a Twitter. Mnozí doufali, že je to projev uvolňování íránské politiky, což si od Rúháního slibují. Po několika hodinách ale úřady přístup opět zablokovaly s tím, že šlo o technickou chybu.
Íránští vězni svědomí na svobodě
Rúhání ve středu zaznamenal také první úspěchy na domácím poli. Na svobodu se totiž dostala nejprominentnější íránská bojovnice za lidská práva Nasrín Sotudíová. Překvapivé propuštění vězněné právničky vyznamenané loni Sacharovovou cenu Evropského parlamentu oznámil na Facebooku její manžel.
Spolu se Sotudíovou íránská justice od úterka propustila více než 15 politických vězňů - politiků a novinářů z reformních kruhů. Právě o propuštění všech politických vězňů a svobodu vyjadřování názorů se íránský prezident Rúhání zasazoval během předvolební kampaně.
"Není to dočasné propuštění, je to svoboda," řekl manžel aktivistky Rezá Chandan agentuře Reuters telefonicky z Teheránu. "My všichni jsme neskutečně šťastní."
Sotudíová se pak nechala slyšet, že je po třech letech za mřížemi "v dobré fyzické i psychické kondici", i když dobu strávenou ve vězení označila za "noční můru" zejména v psychickém ohledu.
Osmačtyřicetiletá Sotudíová v minulosti zastupovala vězněné opoziční aktivisty po sporných prezidentských volbách v červnu 2009, mladistvé čelící trestu smrti, ženy a vězně svědomí.
Zatčena byla v září 2010 a byla odsouzena k 11 letům vězení za údajné šíření propagandy a za spiknutí s cílem poškodit bezpečnost státu. V obraně lidských práv hodlá pokračovat.
