Před 40 lety převzal generál Augusto Pinochet moc v Chile do svých rukou. Následovalo 17 let vojenské diktatury, během kterých tisíce lidí okusily mučení i smrt. Žena, kterou Pinochetovi vojáci polili benzinem a zapálili, ale přežila.
"Dívala jsem se, jak mi černají ruce a hoří šaty, když jsem uviděla samu sebe v plamenech," řekla britské stanici BBC Carmen Quintanaová o obrázku, který jí utkvěl v paměti z 2. července 1986. Tehdy ji jako osmnáctiletou během protivládní demonstrace napadla skupina vojáků.
Carmen pocházela z levicové rodiny, stavějící se proti Pinochetově režimu. Odmala chodila s rodiči na demonstrace a na vlastní oči viděla zákroky obávaných Carabineros, tedy Pinochetových četníků. "Věřili jsme v to, co jsme dělali. Mysleli jsme, že můžeme přispět ke změně," říká.
Organizátoři červencového protestu slibovali největší opoziční akci za spoustu let a Carmen je šla podpořit do centra hlavního města. Se skupinkou studentů došla až na jednu z okružních tříd, kde zrovna nějací mladíci stavěli barikádu ze starých pneumatik.
Najednou přijel armádní džíp
"Kluci se nás ptali, zda bychom jim nepomohli. Řekli jsme, že jistě, proč ne," vypráví Carmen, nyní pětačtyřicetiletá vdaná žena s třemi dcerami ve svém montrealském domově. Tam uprchla skoro před třemi desetiletími.
Najednou se na místo přiřítil armádní džíp plný vojáků. Mladíci odhodili pneu, rozprchli se a vojáci vyrazili za nimi. Chytili Carmen a ještě jednoho studenta, devatenáctiletého Rodriga Rojase Denegriho.
"Nejdřív Rodriga srazili na zem a zkopali. Pak mě postavili ke zdi a prohledali. Viděla jsem, jak Rodrigo leží a krvácí. Vojáci se ptali, co jsme tu pohledávali. Odpovídala jsem, že jsme se šli učit na univerzitu. Nadávali mi, praštili mě pažbou, rozplakala jsem se."
Pak přišli další vojáci, kteří nesli pár pneumatik a láhev benzinu. "To je to, v čem se vyznáte, že?" řekl jeden z nich. Ani Carmen, ani Rodrigo neodpověděli. Jeden z důstojníků popadl láhev a polil Carmen benzinem, pak Rodriga, "jako by zaléval kytku".
Myslela si, že vojáci žertují. V duchu si říkala, že "teď půjdu domů a umyji se".
"Najednou jeden voják něco hodil. Bylo to jako Molotovův koktej. Země vybuchla. Rodrigo a já jsme vzplanuli jako lidské pochodně," říká. Vrhla se na zem a šíleně se snažila oheň uhasit. Koutkem oka viděla, že Rodrigo se zoufale pokouší o to samé.
Než ztratila vědomí, cítila, že někdo přes její hořící tělo přehodil pokrývku. Pak ji naložili na nákladní vůz. Když se o hodinu později probrala, ležela i s Rodrigem v příkopu u cesty: "Byla jsem tak vyděšená, že jsem jen ležela a dělala mrtvou. Neodvážila jsem se ani pohnout."
Když přijela policejní hlídka, Rodrigo jí šeptal, ať nic neříká. "Byla jsem tak plná hněvu a bolesti, že jsem policisty prosila, ať mě hned zastřelí, ať mě to přestane bolet," vzpomíná.
Úřední verze zněla, že si za vše mohli studenti sami
Policisté je odvezli do nemocnice. Carmen měla na dvou třetinách těla popáleniny druhého a třetího stupně. V komatu prožila celé týdny. Rodrigo zemřel po čtyřech dnech v nemocnici a jeho pohřeb se stal velkou demonstrací.
Rozhořčení bylo tak velké, že přišel i americký velvyslanec, jehož vláda dlouho podporovala Pinocheta. Chilský diktátor se však odmítl kát a v televizi tvrdil, že Carmen a Rodrigo si vše zavinili sami. Prý nesli Molotovovy koktejly, ty vybuchly a zapálily je. Tak zněla i úřední verze.
Carmen strávila v nemocnici měsíce, než ji rodina odvezla do Kanady, kde během jediného roku podstoupila 40 operací. Postupně znovu začala ovládat ruce a nohy, ale ohluchla na pravé ucho. Tvář má stále zjizvenou, i když "skoro má původní barvu".
V roce 1991, rok po Pinochetově odstoupení, vojenský soud očistil poručíka Pedra Fernandeze Dittuse z viny za Rodrigovu smrt a napadení Carmen. Dopustil se jen "nedbalosti", že nezajistil ošetření. Nejvyšší soud jej v roce 1993 odsoudil k 600 dnům ve vězení.
Carmen, kterou chilský soud odškodnil půl milionem dolarů (asi 9,7 milionu Kč), stále pátrá po vojácích, kteří ji napadli, a po jejich velitelích, aby je mohla zažalovat u civilního soudu. "Cítím, že mluvím za spoustu jiných Chilanů, kteří zahynuli," říká.
