K trestu doživotního vězení bez možnosti podmínečného propuštění na svobodu odsoudila v pátek americká vojenská porota seržanta Roberta Balese, který loni povraždil v Afghánistánu 16 civilistů, včetně žen a dětí.
Porota se tak přiklonila k tvrdšímu verdiktu a vyslyšela obžalobu, podle níž by měl být Bales až do konce svého života zařazen mezi vězně.
Obhajoba naopak usilovala o mírnější variantu doživotního trestu s možností podmínečného propuštění po 20 letech.
"Během několika hodin usmrtil generaci lidí a navždy zničil životy ostatních," řekl prokurátor Jay Morse. "Ode dneška až do dne, kdy zemře, by jeho oficiálním titulem mělo být jen: trestanec," dodal nekompromisně.
Bales se již v červnu ke svým činům přiznal, aby se vyhnul trestu smrti. Ve čtvrtek pak prohlásil, že svého činu lituje, stejně jako obětí masakru. Své jednání označil "zbabělý čin".
Několik přeživších a rodinní příslušníci obětí, kteří byli převezeni do USA poskytli tento týden svá svědectví. Jeden z nich proklel Balese za to, že zaútočil na lidi, z nichž někteří spali a jiní prosili o milost.
"Když někdo přijde o dítě, celý jeho život se tím zcela rozvrátí," řekl muž, který přišel při masakru o 11 členů rodiny, včetně matky, manželky a šesti ze sedmi svých dětí.
Zřejmě nejhrůznější čin jediného amerického vojáka během afghánské války se stal 11. března 2012 před úsvitem. Bales opustil vojenskou základnu s pistolí ráže devět milimetrů a s útočnou puškou M-4, která byla doplněna o granátomet.
Poté v několika domech v blízké vesnici postřílel afghánské civilisty a těla některých obětí spálil. Ve vraždění pak pokračoval ve vedlejší vsi.
Bales byl údajně do Afghánistánu nasazen proti své vůli, když měl za sebou již tři mise v Iráku. Válka na něm podle obhajoby zanechala vážné stopy, kvůli prožitým traumatům bral léky a často pil alkohol.
Pod jejich vlivem byl údajně i onoho osudového dne.
