Americké archivy ve středu zpřístupnily veřejnosti materiály týkající se aféry Watergate, která v 70. letech vedla k pádu prezidenta Richarda Nixona.

Desítky hodin záznamů hovorů tehdejšího šéfa Bílého domu přinášejí i nová zjištění o válce ve Vietnamu či přibližují detaily Nixonova setkání s tehdejším sovětským vůdcem Leonidem Brežněvem.

Nixon si rozhovory nahrával mezi únorem 1971 a červencem 1973. Celkově šlo o 3700 hodin konverzace a veřejnost se nyní může seznámit s 340 hodinami z nich. Nahrávky doprovází 140 000 stránek textových dokumentů, další stovky nahraných hodin však zůstaly utajeny, a to z důvodu národní bezpečnosti i z důvodu ochrany soukromí.

Odtajněné rozsudky: NSA tři roky sledovala e-maily, které vůbec nesouvisely s terorismem - čtěte ZDE

Nixon s Brežněvem 18. června 1973 mluvil asi hodinu, a to jen za přítomnosti tlumočníka. Jak záznamy prokázaly, probírali spolu ve velmi přátelské atmosféře i osobní témata, například jejich rodiny.

K rozhovoru došlo před historickým sedmidenním summitem, který byl součástí tehdejší snahy amerického prezidenta uvolnit napětí mezi oběma zeměmi.

"Musíme si oba dva uvědomit, že jsme vůdcové dvou nejmocnějších zemí, a i když zcela přirozeně budeme mít v našich rozhovorech na některé věci opačný názor, je nezbytné, aby naše dva národy, kde je to možné, spolupracovaly," řekl tehdy Nixon Brežněvovi.

"Když se rozhodneme spolupracovat, můžeme změnit svět. S tímto postojem jdu do našich rozhovorů," dodal tehdejší americký prezident.

Oba politici spolu rovněž probírali své děti a Brežněv v jednu chvíli mluvil také o pokusech svého vnuka složit zkoušku na univerzitu. "Úhlavní nepřátelé ze studené války spolu mluví jako staří přátelé, je to velmi neobvyklé," poznamenal odborník na Nixonovu éru Luke Nichter.

Největší Nixonův prohřešek, o němž záznamy vypovídají, se podle historika Kena Hughese nicméně netýká Watergate, ale války ve Vietnamu. Dříve zveřejněné záznamy naznačovaly, že Nixon plánoval stažení amerických vojsk z této východoasijské země na rok 1972, aby jej načasoval na kampaň ke své druhé prezidentské kandidatuře.

Podle Hughese z nových záznamů vyplývá, že Nixon válku z politických důvodů prodlužoval. "To je pro mě na těch nahrávkách jedním z největších zjištění a nejvíce šokujících věcí," dodal Hughes.

Vietnamská válka byla v letech 1955 až 1975 a Američané v ní ztratili přes 58 000 vojáků. Jen za Nixonova působení v prezidentském úřadě v letech 1969 až 1974 zemřelo ve Vietnamu zhruba 20 000 Američanů.

Úřady odtajňují Nixonovy nahrávky až 40 let po jejich vzniku, neboť záznamy dlouho procházely podrobnou kontrolou, aby na veřejnost nepronikly informace ohrožující bezpečnost USA. Odstraněny byly také pasáže týkající se soukromých a rodinných záležitostí.