Egyptská armáda po čtyřech dnech bouřlivých demonstrací sesadila z prezidentské funkce Muhammada Mursího a drží ho v "domácím vězení". Na jeho místo dosadila předsedu ústavního soudu Adlího Mansúra, který už složil prezidentskou přísahu.

Nad náměstím Tahrír, kde tisíce lidí slavily odchod islamistického vůdce, přelétávají vojenské vrtulníky a Muslimské bratrstvo, jehož hlavní představitele armáda nyní zatýká, na pátek svolalo protesty svých příznivců. Mají dát pokojně najevo svůj nesouhlas s vojenským převratem a zatýkání na rozkaz armády.

Situaci v Egyptě sledují všechna světová média. Ze země přichází od středečního večera velké množství často i protichůdných informací. Co se zatím ví:

Egyptská armáda svrhla prezidenta a ukrývá ho na neznámém místě. Mursí neustál čtyři dny masových protestů ve velkých egyptských městech, a stal se tak druhým sesazeným vůdcem země za posledních 28 měsíců. Podobné protesty v roce 2011 svrhly Husního Mubáraka.

Ministr obrany generál Abdal Fatah Sisi ve večerním projevu oznámil, že prezident Muhammad Mursí nenaplnil očekávání národa a byl zbaven funkce. Pozastavila se platnost ústavy a rozhodlo se, že funkci hlavy státu bude dočasně zastávat předseda ústavního soudu Adlí Mansúr. Exekutivní pravomoci převezme prozatímní vláda. Spolu s ním vystoupil také mluvčí opozice Muhammad Baradej i zástupci církví.

Bývalý předseda egyptského ústavního soudu složil prezidentskou přísahu už ve čtvrtek před 11. hodinou našeho času a oficiálně se tak stal prozatímní hlavou státu. Mansúr krátce před převzetím prezidentských pravomocí musel formálně složit soudcovskou přísahu. Na nejvyšší soudní post v zemi, který zastává teprve dva dny, ho přitom jmenoval sám Mursí.

Muhammad Mursí po projevu generála označil dění za „převrat“. Vyjádření se objevovala na jeho facebookovém a twitterovém účtu, sám se totiž od středečního večera neukázal na veřejnosti. Podle agentury AP jeho poradce uvedl, že Mursí byl převezen na neznámé místo, další média píší o tom, že je v domácím vězení, jiná, že ho zadržuje armáda v jednom ze svých objektů.

Egyptská prokuratura nařídila zadržet šéfa Muslimského bratrstva Muhammada Badího a jeho zástupce Chajráta Šatira. Bezpečnostní složky po středečním sesazení prezidenta Muhammada Mursího již zadržely několik vysokých představitelů bratrstva.

Badí je už prý zatčen. Zadržet ho podle neověřených zpráv měli v Marsá Matrúhu na pobřeží Středozemního moře nedaleko hranice s Libyí už ve středu večer. Do Káhiry ho poté převezli vojenským vrtulníkem.

Zámožný obchodník Šatir je považován za předního politického stratéga bratrstva. Byl také prvním prezidentským kandidátem hnutí, kvůli dřívějším odsouzením se voleb ale nemohl zúčastnit.

Muslimské bratrstvo považuje sesazení prezidenta za vojenský puč. "Je to vojenský převrat. Neuznáme ho jako legitimní krok a budeme jej napadat, dokud nebude napraven," prohlásil Muhammad Baltagí z politického křídla bratrstva, ze Strany svobody a spravedlnosti. Na dotaz novinářů, zda se bratrstvo chopí zbraní, odpověděl: "Ne, to je nepravděpodobné."

Egyptské ulice přivítaly dění oslavami. Atmosféra na káhirském náměstí Tahrír houstla v průběhu celého dne, aby nakonec dav propukl v jásot.

Po proslovu Sisiho se několikrát střetli příznivci a odpůrci Mursího. Podle všech dostupných zpráv si střety vyžádaly několik mrtvých, přesný počet obětí zatím ale jasný není. Mluví se o čtyřech mrtvých a dalších vážně zraněných, agentura Reuters ve čtvrtek ráno uvedla, že o život přišlo 14 lidí a zraněných jsou desítky.

Spojené státy i Evropská unie vyzvaly Egypt k rychlému návratu k civilní vládě, generální tajemník OSN Pan Ki-mun vybídl Egypt ke klidu a zdrženlivosti a k zachování svobod. NATO vyjádřilo z nynějšího vývoje "hluboké obavy" a Turecko události v Káhiře označilo za "vojenský převrat".

Africká unie podle nejmenovaného představitele považuje svržení prezidenta za neústavní a na páteční schůzce své bezpečnostní rady zřejmě Egyptu pozastaví členství. Podle Íránu je třeba vyhovět "legitimní vůli lidu", Teherán ale zároveň varoval před "zahraničním a nepřátelským oportunismem".

Gratulace ze zahraničí

Francouzský prezident François Hollande v Tunisu řekl, že byl v Egyptě "ukončen demokratický proces a je třeba ho co nejrychleji obnovit". Tuniský prezident Munsif Marzúkí prohlásil, že vojenská intervence, jakou má za sebou Egypt, je "naprosto nepřijatelná". Požádal o ochranu Mursího.

Britský ministr zahraničí William Hague hovořil v souvislosti s Egyptem o "vojenské intervenci". Zdůraznil, že Londýn není přítelem vojenských intervencí, ale je připraven s novými egyptskými úřady spolupracovat. Berlín situaci hodnotí jako "ránu demokracii v Egyptě".

"Vyzývám všechny strany k rychlému návratu k demokratickému procesu, včetně uskutečnění svobodných a spravedlivých prezidentských i parlamentních voleb," uvedla ministryně zahraničí Evropské unie Catherine Ashtonová. Její mluvčí Michael Mann řekl, že Brusel nechystá bezprostřední změnu pomoci pro Káhiru.

Michail Margelov, který vede zahraniční výbor horní komory ruského parlamentu, o egyptských událostech hovořil jako o "měkkém převratu".

Naopak Katar, Saúdská Arábie či Kuvajt poslaly Mansúrovi gratulace.

Zdá se také, že se do problémů dostaly televizní stanice. Podle svědků bylo pozatýkáno několik lidí, tři kanály - včetně jednoho provozovaného Muslimským bratrstvem – zmizely z vysílání. Některá média tvrdí, že bezpečnostní síly rovněž vtrhly do kanceláří egyptského zpravodajského kanálu televize Al-Džazíra a zabránily mu vysílat záběry z demonstrace na podporu Mursího v severní části Káhiry.