Když si čerstvě rozvedený Jihokorejec Hong Sung-u začal hledat novou známost, nečekaně narazil na uprchlici ze Severní Koreje, s níž se nakonec také oženil. Vlastní zkušenost Honga inspirovala, aby si založil seznamku, která dává dohromady jihokorejské muže s ženami z KLDR. "První schůzku nám domluvil náš společný kamarád. Vzpomínám si, že jsem se zpočátku obával, aby to nebyla komunistická špionka," svěřil se Hong agentuře AFP.

Jeho obavy se ale nenaplnily a Hong už je nejen sedm let šťastně ženatý, ale také dopomohl najít podobné štěstí asi čtyř stům takto smíšených partnerských či manželských dvojic.

Nejdříve organizoval dostaveníčka mezi muži z okruhu svých známých a uprchlými Severokorejkami, s nimiž se přátelila jeho žena. Časem se z něj stal profesionální dohazovač. O zprostředkovávání mezikorejských manželství hovoří jako o mezeře na trhu.

Svatby z rozumu

Šedesát let po skončení korejské války nebyla mezi oběma státy stále podepsána mírová dohoda a přeshraniční kontakty mezi obyčejnými lidmi z Jihu a ze Severu v podstatě neexistují. Trvalá hladina napětí mezi Soulem a Pchjongjangem se čas od času vystupňuje, tak jako letos po únorovém severokorejském jaderném testu, kdy KLDR hrozila Jihu raketovým i nukleárním útokem. Na Hongovo podnikání ale válečná rétorika prý nemá vliv.

"Ať si říká Sever, co chce, já se soustřeďuji na svou práci, kterou je najít těmto mužům a ženám lásku," podotýká. Ve skutečnosti jsou svazky, které Hong pomáhá uzavřít, zřejmě více založené na pragmatičnosti než na milostném vzplanutí. Od konce korejské války v roce 1953 uteklo z vlasti do Jižní Koreje asi 25 000 Severokorejců. Většina z nich se k tomu odhodlala po smrtícím hladomoru v polovině 90. let.

Sedmdesát procent běženců přitom tvoří ženy. Podle agentury AFP je to především proto, že aktivity severokorejských mužů jsou podstatně přísněji hlídány, takže je pro ně složitější uprchnout. Život v moderní, kapitalistické, extrémně konkurenční jihokorejské společnosti je ale pro uprchlice nesmírně těžký. Obvykle postrádají schopnost se prosadit a jsou všeobecně terčem diskriminace. Sňatek s Jihokorejcem je jedním z východisek.

"Nedoporučovala bych sňatek s jiným uprchlíkem, pokud skutečně chcete začít nový život v Jižní Koreji," prohlásila Čche He-in, která utekla z Pchjongjangu v roce 2009 a o rok později si vzala za muže Jihokorejce. "V manželství s místním mužem se člověk učí a adaptuje mnohem rychleji," dodala Čche. Většina jejích kamarádek-uprchlic prý zvolila stejnou cestu jako ona.

O mezikorejských sňatcích žádná oficiální data neexistují, ale počet takových manželských dvojic se odhaduje na zhruba tisícovku. Hongova seznamka je v současnosti jedna z deseti, která se na smíšené páry specializuje.

Krása Severokorejek je daná nižšími nároky na muže

Seveřanky byly prý na Korejském poloostrově tradičně považovány za krásnější než jižanky. Skutečná přitažlivost uprchlic pro některé Jihokorejce ale tkví v jejich nižších očekáváních. Rapidní ekonomický rozvoj měl hluboké společenské dopady v Jižní Koreji, kde nyní méně žen touží uzavřít manželství či přijmout tradiční roli ženy žijící často v jedné domácnosti společně s manželovými rodiči. To vedlo mnohé muže z jihokorejského venkova k "importu" manželek ze zemí jihovýchodní Asie, například z Vietnamu.

Hong připouští, že mnoho jeho klientů jsou muži, kteří by měli problém najít si manželku mezi Jihokorejkami. Někteří jsou příliš malí, jiní mají zase nízký příjem nebo bydlí daleko od města. Ženy ze Severu jsou ochotnější se s těmito skutečnostmi smířit. "Na rozdíl od příliš vzdělaných, rozmazlených jihokorejských dívek, které mají nesmyslně vysoká očekávání, jsou Severokorejky méně vypočítavé, skromnější a také daleko lepší kuchařky," tvrdí Hong.

I Kum-sun z Korejského institutu národního sjednocení uvedl, že Hongova charakteristika odpovídá stereotypnímu pohledu na severokorejské ženy mezi muži na Jihu. "Jihokorejští muži si představují ženy ze Severu jako submisivní, poslušné a méně kritické," podotkl I Kum-sun, který o budoucnosti manželství založených na takovýchto předpokladech prý silně pochybuje.

I Kum-sun sice vnímá těžkosti, jimž uprchlice snažící se asimilovat na Jihu čelí, podle něj je ale představa bezbranných Severokorejek ochotných přijmout jakýkoli kompromis zcela mylná. Žena, která se odhodlá vydat na nebezpečnou pouť přes Čínu do Jižní Koreje, je podle něj obrázku slabé, povolné bytosti na hony vzdálena.