Nelson Mandela je otcem moderní Jihoafrické republiky. Bojoval proti rasistickému systému apartheidu, přivedl svou zemi na cestu demokracie a usmíření. Mnozí Jihoafričané se nyní bojí, že by jeho smrt mohla ohrozit stabilitu mladé demokracie, napsala agentura DPA.
Jihoafrický prezident Jacob Zuma není považován za nadaného řečníka jako jeho předchůdce Mandela. Ke zděšení svých poradců ale Zuma často říká jednoduše to, co si myslí. V souvislosti s nynější, od prosince už třetí Mandelovou hospitalizací Zuma varoval své krajany před "panikou" a vyzval je, aby "ovládli svůj strach".
Současná situace v Jihoafrické republice je zcela pokojná, neprojevují se sebemenší náznaky nepokojů ani revolty. Zuma ale říká to, co si v Jižní Africe myslí mnozí. Panuje tam velký strach, že by smrt Madiby (jak zní Mandelovo klanové jméno) mohla ohrozit křehkou stabilitu demokracie, ono pokojné soužití různých skupin jihoafrického obyvatelstva. "Až zemře Mandela, zemře svoboda", zněl před rokem titulek sloupku v jednom z domácích listů.
"Nesmysl", rozčílil se tehdy renomovaný publicista Max du Preez. "Nebude to žádný černý den, nebude ani traumatický," napsal. Mandelova smrt nově sjednotí Jihoafričany všech barev pleti a přiměje je rozpomenout se na jeho ideály lidskosti, svobody a demokracie, usoudil du Preez. Příčí se mu prý pověsti šířené v jistých bělošských kruzích, podle nichž po Mandelově smrti hrozí "noc dlouhých nožů". Krajně pravicové blogy skutečně šíří strach před takzvaným plánem Uhuru (svahilsky svoboda), podle něhož se má po Mandelově smrti vybít nenávist proti bílým.
"Rodina ztrácí otce"
Taková hororová vize se zdá být po 19 letech demokracie a poměrně pokojného soužití nepředstavitelná. I velmi střízliví politici se ale obávají okamžiku, kdy zemře Mandela - hrdina boje za svobodu a symbolická postava usmíření. "Země je poněkud nervózní, je to podobné, jako když rodina ztrácí otce," prohlásil v televizním interview ministr bytové výstavby Tokyo Sexwale.
Jihoafrická opoziční vůdkyně Helen Zilleová míní, že Mandelova smrt zemi hluboce rozvíří. Přirozeně prý neví přesně, co se stane, "jistě to ale zmobilizuje členy ANC jako nic předtím," řekla nedávno předsedkyně provinční vlády Západního Kapska.
Africký národní kongres (ANC) je sto let staré černošské osvobozenecké hnutí a jako strana dominuje v jihoafrické politice od roku 1994. Je to i Mandelova strana, nejen podle názoru opozice se ale ANC stala odpovědnou za přetrvávající chudobu a vysokou kriminalitu, za korupci a protekcionářství. "ANC už nesdílí nádherné Madibovy vize," říká Zilleová.
Mandela, který svým krajanům po rasistickém režimu apartheidu ukázal cestu k usmíření, se v JAR dovolávají všichni, i Demokratické spojenectví (DA), v jehož čele Zilleová stojí. "Mandela žije v srdcích všech Jihoafričanů," zdůrazňuje.
To ovšem někteří popírají: když DA v Kapském Městě nedávno oznámila záměr vyhlásit letošek Rokem Nelsona Mandely, vyvolalo to protesty. "Pokrytectví", láteřili komunisté z Jihoafrické komunistické strany (SACP), která je koaličním partnerem ANC. Demokratické spojenectví, s velkým náskokem největší opoziční strana v zemi, má prý kořeny v bělošských stranách apartheidu a je stále ještě "rasistickou stranou", prohlásil provinční tajemník komunistů v Západním Kapsku Khaya Magaxa. DA si prý nesmí bojovníka za svobodu Mandelu zabrat pro sebe.
Jeho hněv dokazuje, jak velké jsou stále ještě politické a rasové rozpory v Jižní Africe, ukazuje, že rány apartheidu rozhodně nejsou zhojeny. Proto má starý, dávno velmi nemocný Mandela, který už léta nevystupuje na veřejnosti, stále ještě tak velký význam pro celou zemi.
První černošský prezident Jihoafrické republiky je symbolem vize pokojného "duhového národa", vzkvétajícího a svobodného státu, v němž jsou odbourány příkré sociální rozdíly a odstraněna bída milionů lidí. Až Mandela zemře, Jihoafričané si obzvláště silně uvědomí, jak vzdáleni jsou ještě uskutečnění jeho ideálů.
