Severní Korea vstupuje do "válečného stavu" s Jižní Koreou. Oznámila to v sobotu severokorejská tisková agentura KCNA. Prohlášením pokračuje zostřená výhrůžná rétorika Pchjongjangu proti Soulu a Washingtonu po nedávném zpřísnění sankcí OSN vůči KLDR. Technicky jsou obě Koreje ve válečném stavu od korejské války z let 1950-53, která skončila jen příměřím. Jihokorejská vláda prohlášení odbyla konstatováním, že nejde o nic nového, kvůli čemu by bylo nutné vyhlásit poplach.

V pátek nařídil severokorejský vůdce Kim Čong-un tamním raketovým vojskům bojovou pohotovost k útoku na americké vojenské základny v Jižní Koreji a v Tichomoří. Byla to reakce na přelet dvou amerických bombardérů nad Jižní Koreou.

"Od této chvíle vstupují vztahy mezi Severní a Jižní Koreou do válečného stavu a podle toho se budou řešit všechny záležitosti mezi Severem a Jihem," uvádí se v sobotním oznámení KCNA. Agentura sdělila, že jde o společné prohlášení severokorejské vlády, vládnoucí strany a dalších organizací.

Pro Jižní Koreu žádné překvapení

Podle agentury Reuters v Jižní Koreji tento krok severního souseda nevyvolal žádnou paniku a život v zemi pokračuje normálně, jako tomu bylo v průběhu celého března, kdy Pchjongjang hrozil útokem. "Sobotní prohlášení Severní Koreje není nová hrozba, nýbrž pokračování provokativních hrozeb," reagovalo jihokorejské ministerstvo pro sjednocení, které je pověřeno politickými kontakty s KLDR.

Ministerstvo také poukázalo na to, že je nadále v provozu společný průmyslový komplex Kesong na území KLDR. To ale vzápětí vyvolalo hněvivou reakci ze Severu, jenž pohrozil uzavřením komplexu, budou-li pokračovat "zmínky o trvajícím provozu průmyslové zóny a urážky naší důstojnosti".

Kesong, který má roční obrat dvě miliardy dolarů, je jedním z mála kanálů, jímž do KLDR proudí západní zboží a peníze.

Jihokorejské ministerstvo obrany pak upozornilo Pchjongjang, aby s hrozbami přestal. Zopakovalo přitom, že každoroční vojenské cvičení s americkou armádou, které je Severokorejcům trnem v oku a které letos potrvá do konce dubna, má čistě obranný charakter.

Američtí představitelé podle Reuters uvedli, že "neviditelné" bombardéry B-2, jejichž přelet nad Jižní Koreou KLDR tak rozhořčil, byly na diplomatické misi s cílem ubezpečit spojence Jižní Koreu a Japonsko o podpoře. Zároveň prý šlo o pokus postrčit Pchjongjang zpátky k dialogu, i když nebylo zaručeno, že to Kim pochopí správně.

Ruské ministerstvo zahraničí vyzvalo oba korejské státy a také USA k maximální zdrženlivosti. "Doufáme, že všechny strany projeví maximální zdrženlivost a odpovědnost a nikdo nepřekročí linii, za niž nebude návratu," řekl podle agentury Interfax mluvčí Grigorij Logvinov.

Válečné hrozby znějí z Pchjongjangu od počátku měsíce téměř každodenně a záminkou k nim jsou pravidelná společná vojenská cvičení Jižní Koreje a USA. Málokdo si ale myslí, že KLDR bude riskovat skutečnou válku.

"Zúčtovat s imperialisty"

Státní sdělovací prostředky v pátek ráno informovaly, že Kim Čong-un svolal mimořádné vojenské zasedání a podepsal rozkazy o uvedení raket do pohotovosti. Vůdce prý usoudil, že "za stávající situace nastal čas zúčtovat s americkými imperialisty". Tisíce Severokorejců se pak sešly na hlavním náměstí v Pchjongjangu, kde se konalo shromáždění na podporu Kimovy výzvy.

Americké letectvo ve čtvrtek vyslalo k cvičnému přeletu nad Jižní Koreou dva své bombardéry B-2. Podle Washingtonu šlo o odstrašující misi v době stupňujícího se napětí na Korejském poloostrově. K němu přispěl únorový severokorejský jaderný test a hrozby útoků na Jižní Koreu a USA ze strany Pchjongjangu. Rada bezpečnosti OSN v reakcí na třetí jadernou zkoušku KLDR zpřísnila sankce vůči KLDR.

Severní Korea v posledních dnech pohrozila preventivním jaderným útokem na Spojené státy a zamířila rakety a dělostřelectvo na vojenské základny USA. Pchjongjang vypověděl všechny dohody o neútočení s Jižní Koreou a ve středu přerušil horkou linku mezi armádami obou Korejí a americkou armádou.

KLDR disponuje zastaralými raketami ze sovětské éry a její rakety delšího doletu jsou považovány za neprověřené. Spojené státy však podle ministra obrany Chucka Hagela berou bojechtivá prohlášení mladého severokorejského vůdce vážně.

Za agresivní rétorikou Pchjongjangu může být podle analytiků snaha upevnit postavení nového severokorejského vůdce, zachovat vliv armády a zajistit pokračování jaderného a raketového programu. Kim Čong-un převzal moc v prosinci 2011 po smrti svého otce.