O veřejné zakázky nebo podporu by se podle Senátu měly ucházet pouze akciové společnosti, které mají dohledatelnou vlastnickou strukturu. Horní komora tak ve středu doplnila vládní návrh zákona o regulaci anonymních akcií. O senátních úpravách rozhodne Sněmovna, která předlohu napoprvé schválila téměř jednomyslnou většinou.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) senátory před přijetím změn varoval s tím, že by poslanci nakonec nemuseli schválit žádnou verzi. Upozorňovaly na to i protikorupční organizace, podle nichž by senátní úprava dostala český zákon do rozporu s evropskou směrnicí o veřejných zakázkách.
Ta taxativně stanoví kvalifikační předpoklady pro účast v tendrech a nepovoluje jejich rozšíření. Neřeší ani problém, že by se o zakázku mohly ucházet zahraniční firmy, které nemusejí mít zaknihované akcie vlastníků.
Předseda senátního výboru pro veřejnou správu Ivo Bárek (za ČSSD) ale namítl, že změny byly připravovány a konzultovány s ministerstvem pro místní rozvoj. Schválení zákona beze změn tak, jak to těsnou většinou doporučil senátní ústavně-právní výbor, podpořilo jen 20 ze 71 senátorů, zatímco pro úpravy nakonec zvedlo ruku 59 senátorů ze 70 přítomných.
Vládní předloha podle Bárka sice formálně ruší anonymní akcie, ale fakticky neruší anonymní vlastnictví akciových společností.
"Anonymní vlastníci se dál budou moci schovávat prostřednictvím papírových listinných akcií na jméno. Toto vlastnictví bude možné poměrně rychle a nekontrolovatelně měnit," uvedl senátor. Vlastníkem akcií české firmy by tak mohla být například zahraniční firma s anonymními vlastníky, podotkl.
Vládní návrh předpokládá, že firmy budou muset zapsat anonymní akcie do centrálního depozitáře, nebo je uložit v listinné podobě u bank. Podle kabinetu to zajistí možnost identifikovat vlastníka, kterou budou moci využít policisté, žalobci, soudci a právě i zadavatelé veřejných zakázek. Pokud společnosti ani jednu z cest nezvolí, jejich cenné papíry na doručitele by se změnily od ledna příštího roku na akcie na jméno.
Na omezený přístup k zaknihovaným akciím poukazovali i mnozí senátoři, podle nichž norma nenaplní očekávání těch, kteří si od předlohy slibují snadné odhalení vlastnické struktury firem. Bárek kvůli tomu na adresu předlohy poznamenal, že je jen "jistým krůčkem, půlkrokem milimetrovým krokem kupředu".
Také podle Jiřího Dienstbiera (ČSSD) návrh představuje jen kosmetickou změnu, žádnou transparentnost nevyřeší a je v tomto směru "velmi jalový". Dienstbier uvedl, že seznam akcionářů vedený akciovou společností se dá snadno přepsat a skrytým vlastníkům bude stačit převést akcie na jméno "někde v Lucembursku nebo na Kypru".
