V přísně nekuřácké domácnosti Václava Klause měl prý vždy připraven popelník jediný člověk: Jan Stráský. S odcházejícím prezidentem jej pojí pětačtyřicetileté přátelství, v posledním dvacetiletí navíc zpestřené pobytem v politice, kde byli nejbližšími spojenci i protivníky.

Dotklo se vás, když o vás Václav Klaus v roce 2006 prohlásil, že jste „nejpřesvědčenější marxista pod sluncem“?

Ale nedotklo, jsem na to od něj zvyklý. Dokonce to má racionální podstatu. Na rozdíl od něj jsem věřil v šedesátých letech v reformovatelnost socialismu. A byl jsem v partaji. Když jsme bojovali o Palacha, on studoval v Itálii a v Americe. Vedli jsme debaty v sedmdesátých a osmdesátých letech: co bude, až něco bude. A ve spoustě věcí jsme si nerozuměli. On třeba tvrdil, že se nesmí rozbít JZD. A já mu říkal, že to asi neudržíme. Taky jsme je neudrželi. Tak kdo byl větší marxista v té které chvíli a ve kterém argumentu? Ale přesto já měl ten punc, že jsem se kdysi dávno pokoušel reformovat socialismus. To on vždycky věděl, že je špatně. Šik byl pro něj zločinec. Ačkoliv Šik mu dal vzdělání a jako jeho šéf v Ekonomickém ústavu mu umožnil na ty cesty jezdit.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se