V Číně v úterý oficiálně začalo Všečínské shromáždění lidových zástupců. Parlament s téměř 3000 členy během příštích dní nastíní plán na další rok a delegáti podle očekávání "zvolí" nového prezidenta Si Ťin-pchinga a premiéra Wen Ťia-paa.
Letošní zasedání ale bude trochu jiné, než roky předešlé, kdy jednání o budoucnosti Číny bylo spíše několikadenním, plně hrazeným, večírkem pro vyvolené.
Nyní se totiž v rámci šetření nepočítá s drahými dary pro účastníky, s VIP salónky na letištích, ani s krásnými květinami, které vítají delegáty v jejich hotelových pokojích.
Hned na úvod zasedání dostali Číňané od svého vedení slib boje proti korupci. Právě téma uplácení a zneužívání postavení u úředníků v nejvyšších státních funkcích se v uplynulých měsících stalo jedním z hlavních témat čínských i světových médií.
Proslovy v elektronické podobě
Parlament ale v Paláci lidu v Pekingu, který na přelomu roku trápil nezvykle hustý smog, slíbil také zlepšení zničeného životního prostředí či větší pozornost sociálním problémům vyvolávající nepokoje, napsala agentura AP.
Společně s otázkou vzdělávání, zdravotní péče a bezpečnosti jde o priority Všečínského shromáždění lidových zástupců, informuje list China Daily.
Plánované šetření, které se ale vyhne výdajům na armádu, postihne i na samotné zasedání. Nekonečné stohy tištěných materiálů, které zahrnují proslovy řečníků nebo program, nahradí dokumenty v elektronické podobě. Jen to má parlamentu ušetřit 2 miliony jüanů (asi 6 milionů korun).
Delegáti přijdou také o tradiční okázalé bankety, na nichž se političtí lídři s mnohamiliardovými majetky potkávali. Na místo nich jim budou muset stačit bufety, na nichž ovšem nebude k dispozici žádný alkohol, píše agentura Sinchua.
Všečínské shromáždění lidových zástupců bude především "volit" nového prezidenta. Devětapadesátiletý Si Ťin-pching už na listopadovém sjezdu Komunistické strany Číny převzal funkci generálního tajemníka ústředního výboru strany a také vrchního velitele čínské armády od Chu Ťin-tchaa, který je o deset let starší. Očekává se tak pouze jeho potvrzení jako nejvýše postaveného čínského politika.
Na programu má i jmenování nového premiéra, kterým se má stát dvojka ve straně a dosavadní vicepremiér Li Kche-čchiang, jenž vystřídá dosavadního ministerského předsedu Wen Ťia-paa. Si Ťin-pching a Li Kche-čchiang jsou označováni za zastánce opatrných reforem.
V úvodním projevu odstupující premiér Wen Ťia-pao naznačil, že by vůdci země už nemuseli prosazovat ekonomický růst za jakoukoli cenu. Mohli by přibrzdit rozvoj a prioritu přesunout na sociální programy.
"Ze zajištění a zlepšení blaha lidu musíme učinit počáteční bod i cíl veškeré vládní práce, dát tomu veškerou prioritu a usilovat o posílení sociálního rozvoje," řekl Wen ve stominutovém projevu, který byl jeho poslední, než z funkce odstoupí.
Umírněný odcházející prezident
Wenův projev a rozpočet, který představuje vláda, jsou dokumenty, které už schválil nový tým nadcházejícího prezidenta. Známkou měnícího se vedení a s ním i stylu byl jazyk Wenova projevu, který byl mnohem umírněnější než často nabubřelými frázemi prošpikovaná rétorika uplynulých let, uvedla AP.
Jen letmo se v něm Wen zmínil o takových ideologických termínech, jako je "socialismus s čínskými rysy" či teorie otce čínských reforem Teng Siao-pchinga.
Čínský parlament hned na úvod také oznámil, že zvýší armádní výdaje o 10,7 procenta a více peněz vydá i na vnitřní bezpečnost státu. Výdaje na armádu budou v nejlidnatější zemi světa dosahovat 740,6 miliard jüanů (asi 2,3 bilionu korun), uvedla agentura Reuters.
Rozpočet na domácí bezpečnost bude 769,1 miliard jüanů (2,4 biliony korun). Třetí rok po sobě tak výdaje na bezpečnost překonají rozpočet na obranu.
Agentura DPA v souvislosti se zvyšujícími se výdaji na armádu připomněla vyostřující se spor Číny s Japonskem a dalšími asijskými státy o neobydlené ostrovy ve Východočínském a Jihočínském moři. Čínská vláda se v posledních letech snaží o modernizaci svého vojenského vybavení a zaujímá čím dál tím asertivnější postoj v regionálních sporech se svými sousedy.
Nejvíc peněz na obranu dává USA
Čína má druhý nejvyšší vojenský rozpočet na světě, hned po Spojených státech, které v loňském roce na obranu vynaložily zhruba šestkrát víc peněz než Čína. Vojenské výdaje Číny letos stoupnou z loňských 669,1 miliardy jüanů, upřesnilo ministerstvo financí.
Procentuálně jde ale o stejný poměr hrubého domácího produktu - 1,3 procenta - jako v loňském roce. Část této sumy půjde na vylepšování vojenských letadel, lodí a raket.
Čínská komunistická strana tvrdí, že modernizace armády nepředstavuje hrozbu, ovšem Japonsko a další země oblasti argumentují tím, že je Čína čím dál tím nepřátelštější v územních sporech ve vodách bohatých na přírodní zdroje, napsala na své internetové stránce agentura Bloomberg.
Peking projevuje dlouhodobé vojenské ambice předváděním nové vojenské techniky, jako byl začátkem roku 2011 zkušební let nové "neviditelné" stíhačky či v loňském roce spuštění první letadlové lodi na moře. Jak píše Reuters, v obou případech jde o zkoušky technologie, která bude ještě vyžadovat roky vývoje.
Kybernetická válka
Čína rovněž buduje nové ponorky, lodě i protilodní balistické střely a testovala technologii, jejímž cílem je ničit rakety ve vzduchu. Spustila mimo jiné také vlastní satelitní navigační systém a pokročila v programu bezpilotních letounů.
Čína také posílila schopnosti na poli kybernetické války, jak tvrdí především američtí technologičtí experti. Minulý měsíc uvedla počítačová bezpečnostní firma Mandiant Corp. ve zprávě, že čínská armáda je patrně původcem hackerských útoků proti nejméně 141 světovým společnostem od roku 2006. To ovšem Čína popírá.
Letošní zasedání parlamentu potrvá 13 dní a koná se v Paláci lidu v Pekingu. Okolí budovy i přilehlé náměstí Tchien-an-men uzavřely stovky vojáků a policistů v uniformách i civilu, kteří veřejnost za za kordony nepouští.
Národní kongres Čínské lidové republiky v Pekingu.
Národní kongres Čínské lidové republiky v Pekingu.
