Ústavní soud dnes odmítl návrh Městského soudu v Praze na zrušení celé novoroční amnestie prezidenta Václava Klause. Soudci se nadále zabývají dříve doručeným návrhem skupiny senátorů. Senátorská stížnost směřuje pouze proti části amnestie, která zastavila vleklá trestní stíhání. ČTK to dnes řekl šéf protokolu Ústavního soudu Vlastimil Göttinger.

Ústavní soud návrh odmítl ze dvou různých důvodů. První spočívá v tom, že sporný článek amnestie, který zastavuje některá trestní stíhání, napadli jako první senátoři. Proto zde existovala takzvaná překážka věci projednávané. Ústavní soud obvykle v podobných situacích použije první obdrženou stížnost jako pilotní, ostatní pak odmítá nebo je sloučí ke společnému projednání.

Druhý důvod se vztahuje k návrhu na zrušení amnestie jako celku. Městský soud v Praze podle ÚS neměl oprávnění takový návrh podat. Ve své modelové kauze totiž měl uplatnit pouze její článek o zastavení dlouhých stíhání, a nikoliv její ostatní články.

"Podmínkou pro podání návrhu Ústavnímu soudu je reálná aplikace napadeného právního předpisu. Tato podmínka splněna nebyla, a proto byl návrh odmítnut i v této části jako návrh podaný osobou k tomu zjevně neoprávněnou," uvedl Göttinger. Dnešní usnesení podle něj nijak nepředjímá výsledek rozhodování o senátorském podnětu.

Místopředseda Městského soudu v Praze Libor Vávra ČTK řekl, že o dnešním rozhodnutí Ústavního soudu zatím nemá informace. "Rozhodnutí Ústavního soudu respektujeme, ale komentovat jej v tuto chvíli by bylo nefér. Všichni tušili, že v podání kolegy (Kamila Kydalky) je to hraniční výklad. Zkusil to," uvedl Vávra.

Návrh Městského soudu v Praze sepsal soudce Kamil Kydalka. Hlavní vada amnestie podle něj spočívá v tom, že ji podle dostupných informací předem neprojednávala vláda. Amnestii pouze kontrasignoval premiér Petr Nečas, což je podmínka její platnosti.

Kydalka v návrhu poukazoval na to, že zodpovědnost za premiérův podpis nese celá vláda. "Podpis premiéra zavazuje celou vládu, a je tedy namístě požadovat projednání takové věci na zasedání vlády, byť informace o takovém jednání z pochopitelných důvodů nemusí být před vyhlášením amnestie veřejná," stálo v dokumentu. Pokud by ústavní soudci nezrušili amnestii jako celek, měli podle Kydalky zrušit alespoň její článek o zastavení některých trestních stíhání. Konkrétně šlo o trestní stíhání, která trvala déle než osm let s trestní sazbou do deseti let vězení.

Po odmítnutí ústavní stížnosti by se měl Městský soud v Praze vrátit k trestní kauze někdejšího šéfa Českomoravského fotbalového svazu (ČMFS) Františka Chvalovského viněného z úvěrových podvodů se škodou v řádu stovek milionů korun. Projednávání kauzy bylo přerušeno do rozhodnutí Ústavního soudu. Na Chvalovského se pravděpodobně vztahuje amnestie.

Senátoři ve vlastním návrhu požadují zrušit jen tu část amnestie, která se týká zastavování trestních stíhání. Jejich stížnost má na starost soudce Vladimír Kůrka, rozhodnout o ní musí plénum, tedy sbor všech soudců. Verdikt dosud nepadl. Odborníci se neshodují v tom, zda mohou ústavní soudci vůbec amnestii přezkoumávat, případně rušit. Zákon jim tuto pravomoc nepřiznává.

Stížnost k Ústavnímu soudu podal už začátkem ledna také aktivista Phillip Janýr. Žádá zrušení amnestie kvůli údajnému rozporu se základy demokratického právního státu.