Ústavní soud vyhověl zčásti opozičním poslancům a zrušil části reformních zákonů. Končí mimo jiné povinná veřejná služba pro nezaměstnané, kterou prosadilo ministerstvo práce a sociálních věcí pod vedením exministra Jaromíra Drábka (TOP 09).

Nezaměstnaný, který odmítne na veřejné práce nastoupit, tak už nebude moci být z evidence úřadu práce vyškrtnut.

To kritizovali nejen sociální demokraté a komunisté, ale rovněž ombudsman Pavel Varvařovský.

Soudci posuzovali celkem 14 nových norem, škrty provedl ale jen v části z nich - kromě veřejné služby také v zákoně o zdravotních službách.

Vláda se bude verdiktem Ústavního soudu řídit. Premiér Petr Nečas se už nechal slyšet, že "rozhodnutí respektuje a jeho kabinet vyvodí legislativní změny".

"Stát se zavázal, že pokud občan ztratí hmotné zajištění, zmírní negativní důsledky, které pro něho ztráta příjmu znamená," poznamenal v usnesení předseda soudu Pavel Rychetský.

Povinná veřejná služba je podle soudců klasická práce pro státem určené firmy či organizace, aniž by ale ten, kdo ji vykonává, měl klasické postavení zaměstnance. Nejen, že ji nemůže bez velmi vážného důvodu odmítnout, aniž by byl z evidence úřadu práce vyškrtnut, ale nedostává za ni ani mzdu.

"Dokonce mu nejsou hrazeny ani náklady, které s takovou prací pro stát má," doplnil Rychetský, který se tak ztotožnil s výtkami veřejného ochránce práv.

Škrty ve zdravotních službách

Ze zákona o zdravotních službách vypadly některé věty, jež se týkají povinnosti přeregistrace provozovatelů nestátních zdravotnických zařízení a vymezují obsah Národního registru zdravotnických pracovníků.

Soud škrtl také časové omezení takzvaného dříve vysloveného přání, jež může pacient učinit pro případ, že v budoucnu nebude schopen vyslovit souhlas nebo nesouhlas s poskytnutím zdravotní péče.

Pokuta pro komunisty

Na začátku soudního líčení předseda Pavel Rychetský uložil skupině komunistických poslanců v čele se svým předsedou Vojtěchem Filipem pokutu ve výši 100 tisíc korun za to, že do Brna nedorazili.

"Byla to právě tato skupina poslanců, která trvala na veřejném projednání. Nakonec nejen nedorazili, a omluvili se teprve dnes ráno. Kdyby se veřejné jednání nemuselo konat, mohlo být už rozhodnuto," vysvětlil Rychetský.

Opoziční poslanci a senátoři jsou přesvědčeni, že reformní zákony jsou protiústavní. Vadí jim především způsob jejich schválení - koalice údajně porušila demokratická práva opozice, neboť po vrácení zákonů Senátem nemohli poslanci prodiskutovat. Koaliční poslanci totiž rozhodli o sloučení rozpravy ke všem zákonům.

Premiér Petr Nečas (ODS) soudu poslal vyjádření, že poslanci měli dost času se se zákony seznámit. Šéf poslaneckého klubu ČSSD Jeroným Tejc to odmítá.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková poznamenala, že 12 ze 14 zákonů, které nyní posuzuje Ústavní soud, horní komora parlamentu neschválila. "Ve dvou případech pak byly vráceny s pozměňovacími návrhy," uvedla.

Marek Benda (ODS) odmítá, že by byla zkrácena rozprava k zákonům. "Pouze jsme chránili většinu před menšinou, protože opozice řekla, že bude dělat obstrukce," řekl.

Jaké zákony chtěla opozice zrušit:

1. Zákon o zdravotnické záchranné službě

Opozici se nelíbí, že maximální doba pro příjezd záchranářů k pacientovi se prodlouží z 15 na 20 minut. Zákon také stanovuje pravidla součinnosti mezi záchrannou službou a nemocnicemi nebo oprávnění a povinnosti záchranářů.

2. Zákon o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů

Úkolem nové Generální inspekce bezpečnostních sborů je stíhání trestných činů příslušníků a zaměstnanců policie, celní správy, vězeňské služby i inspekce samotné. Inspekce by měla mít 335 členů. Opozici se nelíbil způsob výběru ředitele inspekce.

3. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti  ministerstva práce a sociálních věcí

Součástí vládního balíčku úspor v sociální oblasti je například zachování nemocenské ve výši 60 procent denního vyměřovacího základu po celou dobu nemoci (dříve se procento zvyšovalo po 30. dni nemoci na 66 procent, po 60. dni na 72 procent). Stát také bude nemocenskou proplácet až od 22. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti, a zaměstnanci tak oproti současnosti proplatí o týden navíc.

Částka vyplácená u čtyřleté varianty rodičovského příspěvku se sníží, porodné se bude vyplácet pouze za první narozené dítě, a to jen rodinám, jejichž příjem nepřesáhne 2,4násobek životního minima.


Lidé registrovaní na úřadu práce nebudou moci pobírat dávky a současně pracovat, jak je tomu nyní ve vybraných případech.

Ti, kteří odejdou ze zaměstnání po dohodě se zaměstnavatelem či na vlastní žádost, budou mít nárok pouze na nižší podporu v nezaměstnanosti.

Podpora v nezaměstnanosti se bude vyplácet až po uplynutí doby, která odpovídá vyplacenému odstupnému nebo odchodnému. Nezaměstnaní nově získají kompenzaci za nevyplacené odstupné.

4. Zákon, kterým se mění zákony o pomoci v hmotné nouzi, o sociálních službách a o státní sociální podpoře

Dávky, příspěvky a podpory bude nově vyplácet jen úřad práce, k jejích získání bude sloužit tzv. sociální karta. Právě podmínku převzetí sociální karty pro výplatu dávek opozice kritizuje.

Rodiče si budou moci pružně zvolit délku rodičovské i výši rodičovského příspěvku, vyčerpat mohou celkem 220 tisíc korun. Příspěvek na péči pro děti do 18 let se zvýší z 5 000 na 6 000 korun.

5. Zákon, kterým se mění zákon o zaměstnanosti

Pokud nezaměstnaný odmítne po dvou měsících bez práce poskytovat veřejně prospěšnou službu, může přijít o podporu a vyřadit se z evidence úřadu práce. Kdo dá bez vážného důvodu výpověď z místa, které mu zprostředkoval úřad práce, se do evidence nezaměstnaných bude moci znovu přihlásit až po 6 měsících.

Podpora v nezaměstnanosti bude vyplácena těm, kteří v posledních dvou letech odpracovali 12 měsíců namísto nynějších tří. Dostat ji budou moci i studenti, pokud předtím pracovali a odváděli pojistné.

Práci budou nově moci zprostředkovat nejen úřady práce, ale i agentury.

Za nelegální zaměstnávání bude korun hrozit pokuta 100 tisíc korun, zatímco dosud to bylo pouze 10 tisíc.

6. Zákon, kterým se mění zákon o dani z přidané hodnoty

V roce 2012 se dolní sazba DPH zvýšila z 10 na 14 procent.

7. Zákon o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování

Předloha upravuje práva a povinnosti zdravotníků i pacientů. Pacient získá například právo na veškeré informace o svém zdravotním stavu a službách, které mu mají být poskytnuty. Zavádí se také institut dříve vysloveného přání - pacient bude moci určit, za jakých okolností chce být léčen, dokument bude platit pět let.

8. Zákon o specifických zdravotních službách

Zákon upravuje umělé oplodnění, sterilizace žen, kastrace mužů a změnu pohlaví. Předloha rovněž zakazuje klonování lidí a stanovuje podmínky pro ověřování nezavedených léčebných metod na lidech.

9. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotních službách, zákona o specifických zdravotních službách a zákona o zdravotnické záchranné službě

10. Zákon, kterým se mění zákon o veřejném zdravotním pojištění

Léky, které lze kupovat volně bez receptu, si pacient bude muset hradit sám. Novela naopak zavádí hrazení očkování proti rakovině děložního čípku dívkám ve věku od 13 do 14 let a očkování proti pneumokoku dětem do sedmi měsíců. U umělého oplodnění se namísto dosavadních tří pokusů budou z pojištění hradit čtyři.

11. Zákon, kterým se mění zákoník práce

12. Zákon o důchodovém spoření

13. Zákon o doplňkovém penzijním spoření

14. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém spoření a zákona o doplňkovém penzijním spoření

Soubor tří zákonů, které počítají se zavedením druhého pilíře penzijního systému. Ten má tvořit individuální spoření v důchodových fondech, do nichž by lidé převáděli část příspěvků státu, které nyní platí do prvního pilíře na průběžné financování penzí.

Podle návrhu by z pojistného odváděného státu vyvedli tři procentní body do penzijních fondů a k nim přidali ještě dva procentní body ze svého. Systém má začít fungovat od roku 2013.

Opozice to odmítá s tím, že tento způsob budou využívat pouze majetnější lidé.