Nadace a nadační fondy po faceliftu

Právní úprava v novém občanském zákoníku nahrazuje dosavadní zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech, který se ruší.

Nadace vzniklé podle dosavadních právních předpisů se považují za nadace vzniklé podle nového zákoníku. Přechodná ustanovení pamatují i na tzv. „staronadace“ (některé mohou existovat již od 19. století), kterým se umožňuje reagovat jednak na možnosti nové právní úpravy, ale též na změněné společenské podmínky. Zakladatel nadace totiž může zakladatelské právní jednání přizpůsobit úpravě nadační listiny podle nového občanského zákoníku, pokud rozhodnutí, kterým zakladatelské právní jednání mění, doručí tomu, kdo vede veřejný rejstřík, u něhož je nadace zapsána, nejpozději ve lhůtě dvou let ode dne nabytí účinnosti zákoníku. Zemřel-li nebo zanikl-li zakladatel přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, může na návrh nadace změnit zakladatelské právní jednání soud. To samé platí pro nadační fondy.

Zrušen je též zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech. Tuto právní formu nahrazuje právní forma ústavu, která již není matoucí, neboť v případě o.p.s. nejde o společnost, nemá totiž žádné členy. Dosavadní obecně prospěšné společnosti však mohou i po účinnosti nového zákoníku fungovat dál (podle zrušené právní úpravy), anebo se mohou transformovat na ústav, nadaci, nebo nadační fond. Záleží na jejich volbě.

Právní regulace nadačního práva se značně liberalizuje. Doposud mohla být nadace založena pouze k obecně prospěšnému účelu, nově může být založena též k soukromému účelu. Nadace tak může sloužit třeba jen jejímu zakladateli (bude-li účel hospodářsky užitečný) či několika málo osobám, přičemž v takovém případě nemusí jít o dobročinný účel. Nadace může mít též dobročinný účel. Nejde jen o podporu osob, které to potřebují, ale o jakoukoli podporu, která vylepší stávající postavení beneficienta (podporující jeho blaho). Tím, že okruh podporovaných není nijak omezen a může se jednat třeba jen o jednotlivce, nejsou vyloučeny např. ani rodinné nadace (např. k podpoře studia vlastních dětí).

Účel nadace může být v průběhu života nadace změněn. Primárně je to zakladatel, kdo si může vymínit právo účel změnit, nebo může toto právo svěřit některému orgánu nadace. Za určitých podmínek může nadační účel změnit i soud. 

Naprosto zásadní liberalizací prošla též právní úprava nadačních fondů. Podle dosavadní právní úpravy totiž mohl být založen pouze za účelem dosahování obecně prospěšného cíle.

Nově se stanoví jediné omezení: účel nadačního fondu musí být buď společensky užitečný, anebo hospodářský. To dává prostor pro všechny možné typy užití vyčleněného majetku, které jsou v zahraničních právních úpravách reprezentovány soukromými nadacemi – rodinné nadace, podnikové nadace apod.