Půjčíte-li si od známého peníze a dohodnete-li se s ním, že mu je vrátíte do konce října, nečeká, že vás bude muset ještě v lednu dalšího roku uhánět o zaplacení, ale předpokládá, že nejpozději 31. října peníze dostane zpět.

To samé platí, když si od někoho pronajmete byt a zavážete se platit pravidelně každý měsíc nájemné, anebo když si v bance vezmete úvěr a máte platit pravidelné měsíční splátky.

Dluh však nemusí mít jen podobu finanční částky. Když si u malíře pokojů někdo objedná vymalování bytu, očekává, že se malíř dostaví v dohodnutý den a splní zakázku. Malíř to objednateli dluží a nesplní-li svůj dluh řádně a včas, má to pro něj opět nepříznivé následky.

Stejně jako pro cukráře, u kterého si snoubenci objednali dort na svůj svatební den, a on jej přinesl o pár dní později (v takovém případě je jasné, že na tomto opožděném plnění nemají novomanželé zájem, proto závazek zaniká hned ve svatební den a cukrář musí novomanželům vrátit to, co za dort zaplatili, ledaže by mu oznámili, že dort stále chtějí).

Věřitel musí dlužníkovi umožnit, aby dluh vrátil

Co tedy čeká dlužníka, když svůj dluh řádně a včas nesplní? Z hlediska občanského zákoníku se ocitá v prodlení.

To však neplatí v případě, kdy je připraven a ochoten svůj dluh splnit, ale věřitel mu neposkytne potřebnou součinnost.

Dlužník např. přijde v dohodnutý čas za svým známým, chce mu vrátit zapůjčené peníze, ale známý není doma, neotvírá, nebo dlužníkovi odmítá vydat kvitanci (písemné potvrzení o tom, že dlužník svůj dluh splnil). V takových případech se neocitá v prodlení dlužník, ale naopak věřitel. Dlužník má možnost složit předmět plnění do soudní úschovy, jejíž náklady jdou k tíži věřitele.

Úroky si dohodněte, jaké chcete

Prodlení se splácením peněžitého dluhu s sebou pravidelně nese též povinnost zaplatit úroky z prodlení.

Zde dochází k důležité změně. Doposud si podle občanského práva nebylo možné sjednat odlišnou výši úroků z prodlení, než kterou stanovilo nařízení vlády.

Nově záleží výše těchto úroků primárně na tom, co si věřitel s dlužníkem ujedná. Pouze v případě, kdy si nic neujednají, je dlužník povinen platit úroky z prodlení podle příslušného nařízení vlády (od 1. července 2013 odpovídá roční výše těchto úroků výši repo sazby stanovené ČNB pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů).

Nedluží-li člověk peníze, ale třeba má povinnost dodat určitou věc, nemůže po něm při prodlení věřitel chtít úroky z prodlení, ale to vůbec neznamená, že by si dlužník mohl oddechnout.

Dokud je totiž v prodlení, nese nebezpečí vzniku škody na této věci.

Přitom zpravidla nezáleží na tom, z jaké příčiny škoda vznikla. Dlužník se pak nemůže vymlouvat na to, že mu věc někdo ukradl, anebo že byla zničena při požáru jeho bytu, protože k tomu by nedošlo, pokud by ji včas věřiteli předal.

V těchto situacích je navíc zpravidla mezi dlužníkem a věřitelem ujednána smluvní pokuta, kterou bude muset dlužník zaplatit.

Na závěr se sluší připomenout, že je-li dlužník v prodlení, musí počítat s tím, že po něm bude věřitel i nadále dluh vymáhat, což může skončit až případnou exekucí (to však již není oblast, které by se občanský zákoník věnoval).

Věřitel má však i právo odstoupit od smlouvy. Znamená-li dlužníkovo prodlení podstatné porušení smlouvy, může věřitel od smlouvy odstoupit ihned, v jiném případě až poté, co dlužníkovi poskytl přiměřenou lhůtu, aby svůj dluh dodatečně splnil.

Zbývá vám ještě 0 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se